Miklós Németh
| Miklós Németh | |
|---|---|
Miklós Németh (13. června 2003) | |
| 13. premiér Maďarské lidové republiky | |
| Ve funkci: 24. listopadu 1988 – 23. října 1989 | |
| Předchůdce | Károly Grósz |
| dosluhující premiér | |
| Ve funkci: 23. října 1989 – 23. května 1990 | |
| Nástupce | József Antall |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Maďarská socialistická dělnická strana (1968–1989) Maďarská socialistická strana (1989–2004) |
| Narození | 24. ledna 1948 (78 let) Monok |
| Občanství | Maďarsko |
| Alma mater | Korvínova univerzita v Budapešti (do 1971) Harvardova univerzita (1974–1975) |
| Profese | politik a ekonom |
| Ocenění | velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2001) velkokříž Maďarského záslužného řádu (2009) Rytíř maďarské kultury (2012) Cena Point Alpha (2014) Cena Má vlast (2019) … více na Wikidatech |
| Commons | Miklós Németh |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miklós Németh [ˈmikloːʃ ˈneːmɛt]IPA (* 14. ledna 1948 Monok) je maďarský politik a ekonom, poslední premiér socialistického Maďarska (Maďarské lidové republiky) a první premiér tzv. Třetí maďarské republiky. Funkci předsedy vlády zastával v letech 1988–1990.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Nemeth se narodil v Monoku v rodině drobného zemědělce Andráse Németha a Margit Stajz.[1] Základní školu navštěvoval v Szerencsi. Studoval na střední ekonomické škole v Miškovci v letech 1962–1966. Vystudoval ekonomii na Ekonomické univerzitě Karla Marxe v Budapešti (dnešní Korvínově univerzitě), promoval v roce 1971, poté se stal odborným asistentem a později univerzitním profesorem. Byl na stipendijním pobytu programu International Research & Exchanges Board v letech 1975–1976 ve Spojených státech amerických, kde navštěvoval Harvardovu univerzitu. Od roku 1981 pracoval v oddělení hospodářské politiky ústředního výboru vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany, od roku 1986 byl vedoucí oddělení.
Premiér
[editovat | editovat zdroj]Ač byl představitelem Maďarské socialistické dělnické strany, která byla hegemonní stranou komunistického režimu, byl jedním z hlavních konstruktérů přechodu Maďarska k režimu demokratickému.
Přísahu složil 24. listopadu 1988 a do zvolení pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové v prosinci 1988 byl nejmladším předsedou vlády na světě.[2]
Za jeho vlády začalo Maďarsko dne 2. května 1989 s demontáží technického signalizačního systému na státní hranici s Rakouskem.[3]
Dne 10. května 1989 provedl výrazné změny ve složení svého kabinetu s důrazem na odbornost s cílem transformovat politický systém a zároveň souhlasil s tzv. spontánní privatizací ekonomiky, která umožnila velké části stranicko-státní elity vyměnit politickou moc za ekonomickou.[1]
Za jeho účasti došlo dne 16. června 1989 ke znovupohřbení popraveného premiéra Imre Nagye (1896–1958) a dne 6. července 1989 došlo k jeho oficiální rehabilitaci maďarským Nejvyšším soudem.
Po uskutečnění Panevropského pikniku dne 19. srpna 1989 a smrti východoněmeckého uprchlíka dne 21. srpna bylo dne 10. září oznámeno jeho klíčové rozhodnutí umožnit občanům východního Německa (NDR) přejet volně hranice na západ, čímž významně přispěl k pádu Berlínské zdi.
Za jeho vlády byla v den 33. výročí zahájení maďarského povstání dne 23. října 1989 Mátyásem Szűrösem z balkonu Országházu slavnostně vyhlášena svobodná Maďarská republika (Třetí Maďarská republika).
Po předsednictví
[editovat | editovat zdroj]V letech 1990–2000 působil v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Poté se vrátil do Maďarska a pokoušel se stát lídrem sociálnědemokratické Maďarské socialistické strany, ovšem neúspěšně, souboj o křeslo šéfa strany prohrál s Péterem Medgyessym, který se posléze stal premiérem.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1993 obdržel čestný doktorát Heriotovy-Wattovy univerzity.[4] Dne 20. srpna 2009 převzal z rukou prezidenta Lászla Sólyoma na návrh premiéra Gordona Bajnaie velkokříž Maďarského záslužného řádu.[5] V červnu 2014 mu byla udělena cena Point Alpha.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miklós Németh (Politiker) na německé Wikipedii.
- 1 2 Miklós Németh. Nemzeti Emlékezet Bizottsága [online]. 2015-09-14 [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ BARÁT, József. Négy poloska Németh Miklós szobájában. 168 Óra [online]. 2009-07-08 [cit. 2014-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (maďarsky)
- ↑ „Železnou oponu“ roztrhlo Maďarsko. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-05-02 [cit. 2025-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Heriot-Watt University Edinburgh: Honorary Graduates [PDF online]. Edinburgh: Heriot-Watt University [cit. 2025-07-12]. S. 8. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nagykeresztet kapott Németh Miklós és Tölgyessy Péter. Demokrata [online]. 2009-08-21 [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Miklós Németh erhält Point Alpha Preis 2014. Frankfurter Rundschau [online]. 2014-06-16 [cit. 2014-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-29. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miklós Németh na Wikimedia Commons - Profil na internetových stránkách BBC
- 1989 - Poker am Todeszaun [audiovizuální dílo online]. Režie Anders Østergaard, Erzsébet Rácz; vypravěč Miklós Németh. Dánsko, Německo, Maďarsko, Norsko: 2014. 97 min. Dostupné online. (anglicky, německy, maďarsky)