Szamos

Someș; Szamos
Základní informace
Délka toku	285 km; se zdrojnicí Someșul Mare 415 km
Plocha povodí	18 146 km²
Průměrný průtok	130 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
	Východní Karpaty, soutok Someșul Mare a Someșul Mic; 47°8′40,28″ s. š., 23°54′46,52″ v. d.
Ústí
	Tisa; 48°6′50,76″ s. š., 22°20′21,49″ v. d.
Protéká
	Rumunsko (Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare), Maďarsko (Szabolcs-Szatmár-Bereg)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Tisa
	; mapa hlavních rumunských řek, Someș vlevo nahoře
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szamos [samoš] (podle maďarštiny; rumunsky Someș [someš]; dácky Samus, latinsky Samosius; keltsky Samo, česky někdy přepisováno jako Samoš nebo Someš) je řeka v severozápadním Rumunsku (župy Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare) a východním Maďarsku (Szabolcs-Szatmár-Bereg). Je významným levým přítokem Tisy. Měří 285 km, včetně nejdelší zdrojnice 529 km. Povodí má rozlohu přes 18 000 km².

Vladimir Georgiev odvozoval název řeky ze slovanského somъ (sumec).^[1] Podle této řeky byl pojmenovaný monitor rakousko-uherského loďstva SMS Szamos (1892–1962), sloužící u Dunajské flotily za první světové války.

Průběh toku

Samoš jako takový vzniká u města Dej soutokem zdrojnic Someșul Mare („Velký Samoš“, 130 km) a Someșul Mic („Malý Samoš“, 178 km). Prvně jmenovaný sbírá vody z hlavního oblouku Karpat (hlavně z Rodenských hor), zatímco druhý pramení v Apusenách. Oproti názvu je podstatně delší zdrojnicí Malý Samoš, který protéká mj. Kluží a sám vzniká soutokem Someșul Rece („Studený Samoš“, 49 km) a o něco delší Someșul Cald („Teplý Samoš“, 66 km). Od pramene Teplého Samoše po ústí do Tisy je tok celkově dlouhý 529 km a v místě soutoku značně delší než samotná Tisa.

Zdrojnice Samoše mají na horních tocích horský charakter, následně meandrují v širokých údolích na severozápadě Transylvánské vysočiny. Pod soutokem se řeka v několika výrazných ohybech prolamuje Sylvánskou pahorkatinou, západně od Baia Mare přijímá zprava významný přítok Lăpuș a v rozšiřujícím se údolí vstupuje do roviny Velké dunajské kotliny. Protéká městem Satu Mare, u Csengeru vtéká na maďarské území a již převážně regulovaným tokem pokračuje na severozápad do Vásárosnaménye, kde se vlévá do Tisy, skoro zároveň s řekou Krasnou.

Přítoky

Zleva: Malý Samoš (zdrojnice), Almaș, Agrij

Zprava: Velký Samoš (zdrojnice, význ. přítok Șieu), Lăpuș

Města na toku

Velký Samoš: Sângeorz-Băi, Năsăud, Beclean

Malý Samoš: Kluž, Apahida, Gherla

Od soutoku: Dej, Jibou, Ulmeni, Seini, Satu Mare, Csenger, Fehérgyarmat, Vásárosnamény

Vodní režim

Průměrný průtok vody u města Satu Mare je 114 m³/s. Největší průtok bývá na jaře a na začátku léta, nejmenší na konci léta a na podzim. Zamrzá na konci prosince a rozmrzá do konce února.

Využití

Vodní doprava je možná na dolním toku, kde je koryto napřímeno a regulováno. Dále se využívá se na plavení dřeva, zavlažování (dolní tok).

Reference

↑ The Journal of Indo-European Studies, Svazky 13–14. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 229.

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Самош“.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Szamos na Wikimedia Commons

[1] The Journal of Indo-European Studies, Svazky 13–14. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 229.

[1]