Přeskočit na obsah

Szamos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Someș
Szamos
Základní informace
Délka toku285 km; se zdrojnicí Someșul Mare 415 km
Plocha povodí18 146 km²
Průměrný průtok130 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
RumunskoRumunsko Rumunsko (Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare), MaďarskoMaďarsko Maďarsko (Szabolcs-Szatmár-Bereg)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Tisa
mapa hlavních rumunských řek, Someș vlevo nahoře
mapa hlavních rumunských řek, Someș vlevo nahoře
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szamos [samoš] (podle maďarštiny; rumunsky Someș [someš]; dácky Samus, latinsky Samosius; keltsky Samo, česky někdy přepisováno jako Samoš nebo Someš) je řeka v severozápadním Rumunsku (župy Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare) a východním Maďarsku (Szabolcs-Szatmár-Bereg). Je významným levým přítokem Tisy. Měří 285 km, včetně nejdelší zdrojnice 529 km. Povodí má rozlohu přes 18 000 km².

Vladimir Georgiev odvozoval název řeky ze slovanského somъ (sumec).[1] Podle této řeky byl pojmenovaný monitor rakousko-uherského loďstva SMS Szamos (1892–1962), sloužící u Dunajské flotily za první světové války.

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Samoš jako takový vzniká u města Dej soutokem zdrojnic Someșul Mare („Velký Samoš“, 130 km) a Someșul Mic („Malý Samoš“, 178 km). Prvně jmenovaný sbírá vody z hlavního oblouku Karpat (hlavně z Rodenských hor), zatímco druhý pramení v Apusenách. Oproti názvu je podstatně delší zdrojnicí Malý Samoš, který protéká mj. Kluží a sám vzniká soutokem Someșul Rece („Studený Samoš“, 49 km) a o něco delší Someșul Cald („Teplý Samoš“, 66 km). Od pramene Teplého Samoše po ústí do Tisy je tok celkově dlouhý 529 km a v místě soutoku značně delší než samotná Tisa.

Zdrojnice Samoše mají na horních tocích horský charakter, následně meandrují v širokých údolích na severozápadě Transylvánské vysočiny. Pod soutokem se řeka v několika výrazných ohybech prolamuje Sylvánskou pahorkatinou, západně od Baia Mare přijímá zprava významný přítok Lăpuș a v rozšiřujícím se údolí vstupuje do roviny Velké dunajské kotliny. Protéká městem Satu Mare, u Csengeru vtéká na maďarské území a již převážně regulovaným tokem pokračuje na severozápad do Vásárosnaménye, kde se vlévá do Tisy, skoro zároveň s řekou Krasnou.

Zleva: Malý Samoš (zdrojnice), Almaș, Agrij

Zprava: Velký Samoš (zdrojnice, význ. přítok Șieu), Lăpuș

Města na toku

[editovat | editovat zdroj]

Velký Samoš: Sângeorz-Băi, Năsăud, Beclean

Malý Samoš: Kluž, Apahida, Gherla

Od soutoku: Dej, Jibou, Ulmeni, Seini, Satu Mare, Csenger, Fehérgyarmat, Vásárosnamény

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok vody u města Satu Mare je 114 m³/s. Největší průtok bývá na jaře a na začátku léta, nejmenší na konci léta a na podzim. Zamrzá na konci prosince a rozmrzá do konce února.

Vodní doprava je možná na dolním toku, kde je koryto napřímeno a regulováno. Dále se využívá se na plavení dřeva, zavlažování (dolní tok).

  1. The Journal of Indo-European Studies, Svazky 13–14. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 229. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Szamos na Wikimedia Commons