Szamos
Someș Szamos | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 285 km; se zdrojnicí Someșul Mare 415 km |
Plocha povodí | 18 146 km² |
Průměrný průtok | 130 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Východní Karpaty, soutok Someșul Mare a Someșul Mic 47°8′40,28″ s. š., 23°54′46,52″ v. d. | |
Ústí | |
Tisa 48°6′50,76″ s. š., 22°20′21,49″ v. d. | |
Protéká | |
![]() ![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Tisa | |
![]() mapa hlavních rumunských řek, Someș vlevo nahoře | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Szamos [samoš] (podle maďarštiny; rumunsky Someș [someš]; dácky Samus, latinsky Samosius; keltsky Samo, česky někdy přepisováno jako Samoš nebo Someš) je řeka v severozápadním Rumunsku (župy Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare) a východním Maďarsku (Szabolcs-Szatmár-Bereg). Je významným levým přítokem Tisy. Měří 285 km, včetně nejdelší zdrojnice 529 km. Povodí má rozlohu přes 18 000 km².
Vladimir Georgiev odvozoval název řeky ze slovanského somъ (sumec).[1] Podle této řeky byl pojmenovaný monitor rakousko-uherského loďstva SMS Szamos (1892–1962), sloužící u Dunajské flotily za první světové války.
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Samoš jako takový vzniká u města Dej soutokem zdrojnic Someșul Mare („Velký Samoš“, 130 km) a Someșul Mic („Malý Samoš“, 178 km). Prvně jmenovaný sbírá vody z hlavního oblouku Karpat (hlavně z Rodenských hor), zatímco druhý pramení v Apusenách. Oproti názvu je podstatně delší zdrojnicí Malý Samoš, který protéká mj. Kluží a sám vzniká soutokem Someșul Rece („Studený Samoš“, 49 km) a o něco delší Someșul Cald („Teplý Samoš“, 66 km). Od pramene Teplého Samoše po ústí do Tisy je tok celkově dlouhý 529 km a v místě soutoku značně delší než samotná Tisa.
Zdrojnice Samoše mají na horních tocích horský charakter, následně meandrují v širokých údolích na severozápadě Transylvánské vysočiny. Pod soutokem se řeka v několika výrazných ohybech prolamuje Sylvánskou pahorkatinou, západně od Baia Mare přijímá zprava významný přítok Lăpuș a v rozšiřujícím se údolí vstupuje do roviny Velké dunajské kotliny. Protéká městem Satu Mare, u Csengeru vtéká na maďarské území a již převážně regulovaným tokem pokračuje na severozápad do Vásárosnaménye, kde se vlévá do Tisy, skoro zároveň s řekou Krasnou.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]Zleva: Malý Samoš (zdrojnice), Almaș, Agrij
Zprava: Velký Samoš (zdrojnice, význ. přítok Șieu), Lăpuș
Města na toku
[editovat | editovat zdroj]Velký Samoš: Sângeorz-Băi, Năsăud, Beclean
Malý Samoš: Kluž, Apahida, Gherla
Od soutoku: Dej, Jibou, Ulmeni, Seini, Satu Mare, Csenger, Fehérgyarmat, Vásárosnamény
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok vody u města Satu Mare je 114 m³/s. Největší průtok bývá na jaře a na začátku léta, nejmenší na konci léta a na podzim. Zamrzá na konci prosince a rozmrzá do konce února.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava je možná na dolním toku, kde je koryto napřímeno a regulováno. Dále se využívá se na plavení dřeva, zavlažování (dolní tok).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Journal of Indo-European Studies, Svazky 13–14. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 229.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Самош“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Szamos na Wikimedia Commons