Čynadijovo
| Čynadijovo Чинадійово | |
|---|---|
 Kostel v Čynadijovu | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°29′8″ s. š., 22°49′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 148 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Mukačevo |
  Čynadijovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,82 km² |
| Počet obyvatel | 6 688 |
| Hustota zalidnění | 1000 obyv./km² |
| Správa | |
| Adresa obecního úřadu | вул. Волошина 41 89640 смт. Чинадієво |
| Telefonní předvolba | 3131 |
| PSČ | 89640 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čynadijovo (ukrajinsky Чинадійово, rusínsky Чинадьово, maďarsky Szentmiklós, dříve Beregszentmiklós nebo Szolyvaszentmiklós, rusky Чинадиево, Činadijevo, česky též Čiňaďovo[1]nebo Činadievo[2]) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny mezi městy Mukačevo a Svaljava, v údolí řeky Latorici. Spadá pod okres Mukačevo. V roce 2025 mělo 6822 obyvatel; celá obec měla 7257 obyvatel.[3] Je zde centrum Čynadijovské vesnické komunity (hromady).
Ve městě převládá dřevozpracující průmysl. Je zde železniční stanice na hlavní trati Lvov – Stryj – Čop, kde zastavují příměstské vlaky Mukačevo – Lavočne. Prochází tudy také ukrajinská dálnice M06, která je součástí evropské silnice E50.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z roku 1336. V minulosti město patřilo Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 [4] až do roku 1938 bylo součástí Československa v rámci Podkarpatské Rusi. V roce 1921 zde žilo 1643 obyvatel, z toho 26 Čechoslováků, 1282 Rusínů, 57 Maďarů a 248 Židů.[5] Od 15. dubna 1939 byla obec součástí samostatného státu Karpatská Ukrajina; za několik dní pak bylo Zakarpatí obsazeno maďarskými vojsky. Od roku 1945 byla součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla součástí SSSR; od roku 1991 je součástí nezávislé Ukrajiny.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Čynadijovský hrad
- Zámek Karpaty, který dříve patřil rodu Schönbornů, od poloviny 20. století je v něm sanatorium.[1][6]
Církevní stavby
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1928 koupil kupec Šebela dřevěný kostelík Sv. Prokopa a Barbory z přilehlé vesnice Hliňance a nechal ho posléze rozebrat, převézt do Kunčic pod Ondřejníkem a tam v témž roce znovu postavit, kde je k vidění dodnes, včetně nádherného ikonostasu.
- Řeckokatolický kostel sv. Ilji
- Kostel s. Mikuláše Divotvorce založený v 15. století; kostel byl zprvu římskokatolický, později řeckokatolický a pak pravoslavný.[7]
- Klášter Počajivské ikony Matky Boží – mužský klášter Mukačevské diecéze Ukrajinské pravoslavné církve.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 656.
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 28.
- ↑ a b Чинадіївська громада - Закарпатська область,. gromada.info [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 159.
- ↑ Санаторій "Карпати": замок Шенборнів Берегвар. castles.com.ua [online]. [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.
- ↑ KARPATY.INFO. Чинадійово — Варто відвідати. www.karpaty.info [online]. [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Монастирі. Мукачівська єпархія Української Православної Церкви [online]. 2013-06-27 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čynadijovo na Wikimedia Commons
