Přeskočit na obsah

Katalin Nováková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katalin Nováková
Katalin Nováková (2023)
Katalin Nováková (2023)
6. prezidentka Maďarska
Ve funkci:
10. května 2022 – 26. února 2024
Předseda vládyViktor Orbán
PředchůdceJános Áder
NástupceLászló Kövér
Tamás Sulyok
Ministryně bez portfeje pro rodinnou politiku Maďarska
Ve funkci:
1. října 2020 – 31. prosince 2021
Předseda vládyViktor Orbán
Předchůdceúřad založen
Nástupceúřad zrušen
Poslankyně Zemského sněmu
Ve funkci:
8. května 2018 – 1. května 2022
Stranická příslušnost
ČlenstvíFidesz – Maďarská občanská unie
Rodné jménoNovák Katalin Éva
Narození6. září 1977 (47 let)
Segedín
ChoťIstván Attila Veres
Děti3
SídloBudapešť
Alma materSZTE Gyakorló Gimnázium és Általános Iskola (do 1996)
Korvínova univerzita v Budapešti (1996–2001)
Segedínská univerzita (1999–2004)
Univerzita Paříž X
Profesepolitička, právnička a ekonomka
Náboženstvíkalvinismus
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (2019)
komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2020)
velkokříž s řetězem Maďarského záslužného řádu (2022)
Řád svatého Štěpána (2022)
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2023)
CommonsKatalin Novák
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katalin Nováková (maďarsky Veresné Novák Katalin Éva; * 6. září 1977 Segedín) je maďarská politička, právnička a ekonomka, v letech 2022–2024 prezidentka Maďarska.[1] Úřadu se ujala jako první žena a ve 44 letech jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci Maďarska i nejmladší prezidentka v Evropské unii.[2]

V letech 2018–2022 zasedala v maďarském parlamentu a v období 2020–2021 působila jako ministryně bez portfeje pro rodinnou politiku ve čtvrté vládě Viktora Orbána; v letech 2017–2021 byla místopředsedkyní strany Fidesz – Maďarská občanská unie, jíž je členkou.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1996–2001 vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a v letech 1999–2004 práva na univerzitě v rodném Segedíně.[2] Studijní pobyt strávila také na univerzitě Paris-Nanterre.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 začala pracovat na ministerstvu zahraničních věcí, kde měla na starosti záležitosti Evropské unie. Roku 2010 se stala ministerskou poradkyní, 2012 šéfkou oddělení na ministerstvu lidských zdrojů a 2014 státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. Od října 2020 do prosince 2021 byla ministryní pro rodinnou politiku. V prosinci 2021 ji Fidesz navrhl jako kandidátku na funkci maďarské prezidentky. Stala se také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie, přičemž zpracovávala analýzy na téma prorodinné politiky.

Prezidentka

[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2022 byla zvolena maďarskou prezidentkou, když v hlasování parlamentu zvítězila nad opozičním kandidátem, ekonomem a právníkem Péterem Rónou. Získala 137 ze 188 platných hlasů. Do úřadu nastoupila 10. května 2022 a byla první ženou v této funkci v Maďarsku.[3][4] Během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a oznámila svou první zahraniční cestu ve funkci, a to do Polska. Prohlásila: „Odsuzujeme Putinovu agresi, ozbrojenou invazi do suverénního státu. Říkáme jasné ne jakékoli snaze směřující k obnově Sovětského svazu.“[5]

V dubnu 2023 vetovala zákon schválený poslanci z její vlastní strany Fidesz, který by umožnil nahlašovat stejnopohlavní páry vychovávající děti, a to s odůvodněním, že návrh zákona se neslučuje s právními normami Evropské unie o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání.[6]

Dne 20. července 2023 se na konferenci zaměřené na sexuální a reprodukční práva žen, pořádané lobbistickou organizací Women Deliver, zasazovala o zvyšování porodnosti jako součásti genderové rovnosti. Vysloužila si však kritiku a organizátoři vydali prohlášení, že se s jejími názory neztotožňují: „Věříme v důležitost politik, které podporují rovné příležitosti pro všechna pohlaví a zpochybňují tradiční genderové role. Přítomnost prezidentky Novákové na zahajovací ceremonii nijak nemění náš závazek vůči těmto hodnotám,“ stojí v prohlášení. K jejímu projevu se vyjádřily i některé přítomné aktivistky. Například brazilská aktivistka a účastnice konference Bruna Martinezová uvedla, že „nerozumí tomu, jak mohla být paní prezidentka na konferenci vůbec pozvána“.[7][8]

Po vlně veřejné kritiky 10. února 2024 oznámila v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí, že na funkci prezidentky rezignuje. Důvodem kritiky byla milost, kterou v dubnu 2023 udělila Endremu Kónyovi[9][10] odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž v dětském domově v Bicske mezi lety 2004 a 2016 pohlavně zneužil minimálně deset chlapců.[11][12][13] Při dalším vyšetřování se ukázalo, že za udělením milosti pro pedofilního zločince měl stát biskup Zoltán Balog.[14] Premiér Viktor Orbán krátce po skandálu uvedl, že navrhne ústavní novelu, která by znemožnila udělení milosti osobám, které spáchaly zločiny na dětech.[15] Parlamentní opozice pak vyzvala k přímé volbě prezidenta.[16]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Oba rodiče Katalin Novákové i její bratr jsou lékaři.[17] Je věřící, hlásí se k protestantské církvi. Manžel István Attila Veres je ekonom.[2][17] Mají spolu tři děti: Ádáma (* 2004), Tamáse (* 2006) a Katu (* 2008). Hovoří plynně francouzsky, anglicky a německy, domluví se také španělsky.[2]

Vyznamenání a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Domácí

[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční

[editovat | editovat zdroj]

Dynastické

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Maďarská prezidentka končí kvůli milosti pro aktéra sexuálního skandálu. iDNES.cz [online]. 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KRAUSZOVÁ, Timea. Kdo je nová maďarská prezidentka Katalin Nováková? Uklízí, podporuje mladé rodiny a „chrání děti“ homofobními zákony. Refresher.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ ‚Nejdůležitější jsou pro mě rodiny a děti.‘ Maďarsko má novou prezidentku Katalin Novákovou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-10 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Katalin Nováková prevzala kľúče od prezidentského paláca. TERAZ.sk [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ ČTK. Nová maďarská prezidentka odsoudila ruskou agresi. Na první zahraniční cestu se vydá do Polska. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-14 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hlava státu v Maďarsku po 23 letech vetovala návrh Orbánovy vlády. ČT24 [online]. 2023-04-22 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kdo ji pozval? Maďarská prezidentka na feministické konferenci horovala za vyšší porodnost. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ STRZYŻYŃSKA, Weronika; KUMAR, Ruchi. ‘Gut-churning’: anger as Hungarian president addresses major women’s rights conference. The Guardian. 2023-07-19. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  9. ↑ https://www.timesnownews.com/world/who-is-endre-knya-aka-k-endre-katalin-novk-resigned-as-hungary-president-after-pardoning-man-convicted-in-a-child-sexual-abuse-case-article-107589340 Kdo je Endre Kónya?
  10. ↑ https://investigatoria.ro/2024/02/12/gratiatul-endre-konya-care-a-lasat-ungaria-fara-presedinte-are-radacini-in-covasna/ Milost Endre Kónyovi
  11. ↑ Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČTK. Maďarská prezidentka Katalin Nováková abdikuje. ‚Udělala jsem chybu,‘ uvedla ve svém projevu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Maďarská prezidentka po skandálu s milostí abdikovala. Novinky.cz [online]. 2024-02-10 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ „Kata pro něj udělá cokoli.“ Známý biskup v hlavní roli při pádu maďarské prezidentky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Konec maďarské prezidentky je pro Fidesz ostuda, ale Orbána to nepoloží. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Už stačilo. Maďarská opozice chce po odstoupení prezidentky přímou volbu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Lebenslauf – Katalin Novák. becs.mfa.gov.hu [online]. becs.mfa.gov.hu, 2022-06-28 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b CSORDÁS, Lajos. A zöld szárú kereszt lovagjai. NOL.hu [online]. 2014-05-08 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (maďarsky) 
  19. ↑ Une proche d’Orban reçoit la Légion d’honneur. Le Monde.fr. 2019-01-31. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. (francouzsky) 
  20. ↑ Nadanie orderów. - Prawo.pl. www.prawo.pl [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ President Novák meets Portuguese counterpart in Lisbon. President Novák meets Portuguese counterpart in Lisbon [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hlavy maďarského státu
Nezávislé Maďarské království

Lajos Kossuth (1849)

První Maďarská republika
Maďarská republika rad
Maďarské království

Josef August Rakouský jako Zemský správce (1919) • Miklós Horthy jako Regent MK (1920–1944) • Ferenc Szálasi jako Vůdce národa (1944–1945)

Druhá Maďarská republika

Zoltán Tildy (1946–1948) • Árpád Szakasits (1948–1949)

Maďarská lidová republika
(Předsedové Prezidiální rady)

Árpád Szakasits (1949–1950) • Sándor Rónai (1950–1952) • István Dobi (1952–1967) • Pál Losonczi (1967–1987) • Károly Németh (1987–1988) • Brunó Ferenc Straub (1988–1989)

Třetí Maďarská republika

Mátyás Szűrös (1989–1990) • Árpád Göncz (1990–2000) • Ferenc Mádl (2000–2005) • László Sólyom (2005–2010) • Pál Schmitt (2010–2012) • László Kövér (2012) • János Áder (2012–2022) • Katalin Nováková (2022–2024) • László Kövér (2024) • Tamás Sulyok (od 2024)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katalin_Nováková&oldid=25040749“