Segedínský guláš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Segedínský guláš
Segedínský guláš s knedlíky
Segedínský guláš s knedlíky
Základní informace
Místo původu Maďarsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Segedínský guláš, lidově někdy zkracováno na segedín, je jeden ze známých druhů gulášů. Název se odvozuje pravděpodobně z maďarského Székely gulyás (sikulský guláš).[1] Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se podává houskový knedlík nebo kynutý knedlík. Podává se i s chlebem.

V Maďarsku je známý pod názvem Székelygulyás a Székelykáposzta. Slovem „székely“ (sikul) se nazývalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (Sikulsko) (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). Z kysaného zelí se právě vyrábí segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název "segedínský guláš" (čes. Segedínský guláš, něm. Szegediner Gulasch, pol. Gulasz segedyński) je z jazykového hlediska odvozen od maďarského města Segedín, je však možné, že vznikl pouze jako důsledek špatného doslechu názvu Székely-gulyás (asi ve Vídni - viz níže). Pokud je název odvozen vědomě od Szegedu, vztah k Szegedu spočívá možná v tom, že je v jídle červená Segedínský paprika; pokrm v této podobě každopádně nepochází ze Szegedu, ani není pro Segedín typický. V Maďarsku název Szegedi gulyás (doslova: segedínský guláš) primárně označuje jiné jídlo - guláš se zeleninou a noky.

Maďarský název Segedínský guláš zní Székely-gulyás (doslova: Székelyho guláš) a je odvozen od osobního jména Székely [vyslov: sekéj]. Nejčastěji se uvádí, že jde konkrétně o Pešťského úředníka (knihovníka) jménem Székely, jemuž byl hladovému v restauraci v pozdních hodinách z nouze (protože kuchař už odešel domů) podán guláš smíchaný se zelím a trochou smetany jako ad hoc vymyšlený pokrm; svědkem události byl prý i známý básník Petöfi, který si - vida Székelyho spokojenost - druhý den objednal stejný pokrm. Podle jiných názorů otcem tohoto pokrmu spisovatel József Székely (1825-1895) nebo malíř Bertalan Székely (1835-1910). Někdy se název Székely-gulyás nesprávně uvádí ve tvaru székelygulás (doslova: Sikulský guláš). Mezi Maďary je segedínský guláš v praxi známý spíše pod názvem székelykáposzta (Sikulské zelí), což je však pokrm vysloveně kyselý a bez knedlíků. [2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kleines ungarisches Kochbuch. (16. Auflage). Corvina Budapest 1992. S. 59 (německy)
  2. Székelygulyás vagy Székely-gulyás?. ujszo.com [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (maďarsky) 
  3. Ínyes elmefuttatás híres nemzeti eledelünkről, a gulyásról. (Dr. Draveczky Balázs igazgató ( ) - PDF Ingyenes letöltés. docplayer.hu [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]