V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Dominik Ondřej z Kounic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Možná hledáte: Dominik Ondřej II. z Kounic.
Dominik Ondřej z Kounic
Dominik Ondřej Kounic - Hyacinthe Rigaud

Říšský vicekancléř
Ve funkci:
19. červen 1696 – 1705 (?)
Panovník Leopold I.
Předchůdce Gottlieb Amadeus Windischgrätz
Nástupce Bedřich Karel z Schönborn-Buchheimu

Císařský ambasador v Haagu
Ve funkci:
1694 – ?
Panovník Leopold I.

Císařský tajný rada
Ve funkci:
1685 – 1705 (?)
Panovník Leopold I.

Císařský vyslanec v Bavorsku (Mnichově)
Ve funkci:
1688 – 1689
Panovník Leopold I.
Ve funkci:
1682 – ?
Panovník Leopold I.

Narození 30. listopadu 1654
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 11. ledna 1705 (ve věku 50 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť Marie Eleonora Šternberková
Rodiče Lev Vilém z Kounic
Marie Eleonora z Dietrichsteinu
Děti Maxmilián Oldřich z Kounic, František Karel z Kounic
Zaměstnání diplomat, politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1687 Řád zlatého rouna (č. 535)
Commons Kategorie Dominik Ondřej Kounic
12. leden 1683 hraběcí stav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Ondřej I. hrabě z Kounic, německy Dominik Andreas I. Graf von Kaunitz (30. listopadu 1654, Brno[1]11. ledna 1705, Vídeň) byl rakouský státník, tajný rada na císařském dvoře a zástupce císaře na jednání o mezinárodních smlouvách.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb Kouniců

Příbuzenstvo
manželka Marie Eleonora ze Šternberka
1656–1706
sestra Klára Rozálie, provdaná Martinicová a později Šliková
† 1693
švagr Leopold Šlik z Holíče a Pasounu
1663–1723
tchán Adolf Vratislav ze Šternberka
1627–1703

Tomuto šlechtici z českého šlechtického rodu Kouniců byl dne 12. ledna 1683 propůjčen dědičný titul hraběte. Současně obdržel povolení, zastávat, spravovat a vést daňové úlohy pro Slavkov u Opavy (Schlakau), Uherský Brod (Ungarisch Brod) a Ořechov u Křižanova (Neu Orzechau). Roku 1687 získal Křižanov (Krizanau).

Zastupoval Alpské země v Mnichově na dvoře bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela a v Haagu, jakož i roku 1697 na mírových jednání v holandském Rijswijku.[2] Působil také v Londýně.[2] Za své zásluhy na jednáních byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Dne 19. června 1696 byl jmenován říšským kancléřem,[2] později se zúčastnil na jednání o vytvoření vlády za císaře Josefa I. Habsburského (1678–1711).

Kounic zemřel na následky mrtvice. Zanechal svou ženu Marii Eleonoru ze Šternberků a dva syny Františka Karla (1676–1717), který byl lublaňským biskupem, a Maxmiliána Oldřicha (1679–1746), který byl politikem.

Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Busta Dominika O. Kounice - Jan Blommendael (1698)

Na zámku ve Slavkově u Brna visí obraz Dominika Ondřeje z Kounic od dvorského portrétisty na dvoře Ludvíka XIV. Hyacintha Rigauda (1659–1743). Obraz vznikl v roce 1692, když působil jako diplomat v Paříži. Třicetiosmiletý hrabě je vyobrazen v kyrysu, který zčásti zakrývá plášť sepnutý na rameni, a na hlavě má alonžovou paruku.[3] Mimo jiné portrétoval malíř Rigaud i hraběte Ferdinanda Bonaventuru Harracha (1637–1706) a Filipa Ludvíka Sinzedorfa (1671–1742), kteří rovněž pracovali v diplomatických službách Habsburků.[3]

Na slavkovském zámku je také vystavena mramorová busta, kterou v Haagu pro hraběte v roce 1698 podle portrétu Franciska de Cock (1643–1709) vytvořil sochař Jan Blommendael (1650–1707), žák Rombouta Verhulsta (1624–1698). Busta, která vznikla v souvislosti s jmenováním hraběte říšským vicekancléřem, měří 72 cm.[2] Na hrudi má hrabě připnutý Řád zlatého rouna a krajka na krku je jemně propracovaná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominik Andreas I. von Kounic na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d KALÁBOVÁ, Lenka; KONEČNÝ, Michal; ZAVADIL, Miroslav. Poklady moravských hradů a zámků. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2010. ISBN 978-80-86752-85-3. S. 72. 
  3. a b KALÁBOVÁ, Lenka; KONEČNÝ, Michal; ZAVADIL, Miroslav. Poklady moravských hradů a zámků. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2010. ISBN 978-80-86752-85-3. S. 69. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]