V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jiří Adam II. Bořita z Martinic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Adam II. Bořita z Martinic

Místokrál neapolský
Ve funkci:
7. říjen 1707 – ? 1707
Panovník Josef I.
Předchůdce Juan Manuel Fernández Pacheco
Nástupce Wirich Daun

Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1703 – ?
Panovník Leopold I.

Císařský tajný a konferenční rada
Panovník Leopold I.

Narození 1645
Úmrtí 24. červenec 1714
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Národnost česká
Rodiče Maxmilián Valentin z Martinic
Sídlo Smečno, Martinický palác v Praze
Zaměstnání diplomat, politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna (1697)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Adam II. Bořita z Martinic (1645[1]24. července 1714, Praha) byl český šlechtic z rodu Martiniců. Zastával funkci císařského tajného rady a nejvyššího dvorského maršálka (Obersthofmarschall). Jako diplomat působil u anglického a portugalského dvora, ve Vídni a v Neapoli, kde v roce 1707 krátce zastával funkci místokrále. Ve Smečně nechal postavit mnoho pamětihodností a nový dvůr Martinice.[1] Byl pohřben v Martinické kapli katedrály sv. Víta v Praze.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti doplnil Jiří Adam II. Bořita z Martinic lidovou sbírku na postavení sochy ochránce nemocí hrdelních svatého Blažeje v Pacově u Žerotína a nechal namísto ní někdy po roce 1680 postavit kostelík. Stalo se tak na základě toho, že po napití se vody ze zdejší léčivé studánky jeho synovi Adolfovi Bernardovi z Martinic[p. 1] vyskočila zaskočená rybí kost, na kterou do té doby nic nepomohlo.[2][3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Jiřího Adama II z Martinic v říšské tajné radě v Praze

Příbuzenstvo
otec Maxmilián Valentin Bořita z Martinic
1612–1677
matka Anna Kateřina Bukůvková z Bukůvky
1624–1685
manželka 1. Maria Felicitas von Spauer
manželka 2. Marie Josefa ze Šternberka
1668–1747
syn Adolf Bernard z Martinic
před 1690–1735
syn František Michal z Martinic
1704–1773
bratr Maxmilián Quido z Martinic
1664–1733
dědeček Jaroslav Bořita z Martinic
1582–1649
babička Marie Eusebie ze Šternberka
1584–1634
tchán Adolf Vratislav ze Šternberka
1627–1703

Jiří Adam Ignác se oženil dvakrát. Poprvé si vzal Marii Felicitas ze Spauru a podruhé se oženil 6. dubna 1697 v Praze s hraběnkou Marií Josefou ze Šternberka (31. 10. 1668 – 28. 12. 1747), dcerou hraběte Oldřicha Adolfa Vratislava ze Šternberka (asi 1627 – 4. 9. 1703 Praha; pohřben v Zásmukách), císařského tajného a konferenčního rady, královského místodržícího, nejvyššího purkrabí Českého království, nositele Řádu zlatého rouna, a jeho manželky (sňatek 16. 1. 1654) hraběnky Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka (1637 Vídeň – 3. 3. 1703 Praha, pohřbena v Zásmukách). Narodilo se mu celkem pět dětí:

  • 1. [z 1. manž.] Zuzana Renata (1670 – 3. 2. 1717)
    • 1. ∞ (28. 3. 1685 Tomáš Zachariáš Czernin z Chudenic (1666 – 14. 2. 1700)
    • 2. ∞ (20. 2. 1703) Leopold z Auerspergu (30. 6. 1662 – 3. 7. 1705)
  • 2. [z 1. manž.] Adolf Bernard (před 1690 – 27. 7. 1735)
    • ∞ Marie Eliška z Jörger-Tolletu, jejich dcera:
      • 1. Marie Dominika
  • 3. [z 2. manž.] František Michal (1704 – 27. 1. 1773 Praha)
    • 1. ∞ Marie Zuzana Nostitz-Rokinitz (z Nostic-Rotytnice, 1707 – 1758)
    • 2. ∞ Marie Anna ze Šternberka (18. 9. 1741 – 25. 7. 1818)
  • 4. [z 2. manž.] Josef Antonín Zikmund (asi 1710 – asi 1739)
  • 5. [z 2. manž.] Marie Karolína Filipína Magdalena (2.1.1700 Modena – 12. 5. 1785 Vídeň)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. zdroje nejsou konkrétní, ale letopočtu odpovídá jen Adolf Bernard, všichni ostatní synové se narodili po 1700, kdy už kostel stál

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Osobnosti rodu Martiniců a Clam-Martiniců. [online]. Spolek přátel Smečna a širého okolí, 2013-02-03 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. 
  2. ÚZEMNÍ PLÁN ŽEROTÍN [online]. Úřad územního plánování Louny, červen 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné online. 
  3. Pacov [online]. ceskem.cz [cit. 2013-12-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]