František Adam ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Adam ze Šternberka
Erb Šternberků
Erb Šternberků

Nejvyšší zemský maršálek Českého království
Ve funkci:
1768 – 19. září 1789
Panovník Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce Karel Gotthard ze Schaffgotsche

Přísedící českého zemského gubernia
Panovník Marie Terezie, Josef II.

Císařský tajný rada

Císařský komoří

Narození 20. července 1711
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 19. září 1789 (ve věku 78 let)
Žirovnice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Marie Terezie z Waldburg-Zeilu
2. Marie Kristina z Dietrichsteinu
3. Marie Anna Wilczeková
Rodiče František Leopold ze Šternberka a Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu
Děti 15 nebo 17
Příbuzní bratr: Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798)
bratr: František Leopold ze Šternberka (1719–1745)
strýc: František Damián ze Šternberka (1676–1723)
bratranec: František Filip ze Šternberka (1708–1786)
synovec: Jan Nepomuk II. ze Šternberka (1753–1789)
synovec: Jáchym ze Šternberka (1755–1808)
synovec: Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838)
děd: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652–1703)
Sídlo Žirovnice
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1743 rytíř sv. Václava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Adam hrabě ze Šternberka, někdy také Adam František Arnošt ze Šternberka (20. července 1711 Vídeň19. září 1789 Žirovnice) byl český šlechtic z Leopoldovy linie rodu Šternberků. V letech 1768–1789 zastával úřad nejvyššího zemského maršálka Českého království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

František Adam se narodil jako první syn pozdějšího prezidenta české komory Františka Leopolda ze Šternberka (9. července 1680 nebo 1681 Praha – 14. května 1745 Žirovnice) a jeho manželky Marie Anny Johany ze Schwarzenbergu (23. listopadu 1688 Vídeň – 27. září 1757 Praha). Jeho mladší bratr Jan Nepomuk I. (1713–1798), byl tajným radou a nejvyšší podkomoří králové v Čechách.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako jeho otci i jemu se dostalo dobrého vzdělání. Získal titul císařského komořího a tajného rady, byl přísedícím zemského gubernia. V letech 1768–1789 zastával úřad nejvyšší zemský maršálek Českého království.[1] Při pražské korunovaci Marie Terezie 12. května 1743 byl spolu s dalšími dvaceti šlechtici pasován na rytíře sv. Václava (Eques Sancti Wenceslai).[2]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Po svém otci zdědil panství Žirovnici a peněžní majorát.

Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Portrét hraběte visí v jídelně na hradě Český Šternberk.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Hrabě se třikrát oženil. Nejdříve si 5. června 1738 v Brucku and der Leitha (Most nad Litavou) vzal Marii Terezii z Waldburg-Zeilu a Trauchburgu (28. 9. 1712 – 14. 10. 1749), dceru hraběte Jana Jakuba z Waldburg-Zeilu a Trauchburgu a jeho manželky Marie Alžběty z Khuenburgu. Dne 9. 2. 1750 se oženil s Marií Kristinou z Dietrichsteinu (26. 8. 1726 – 6. 10. 1766), dcerou hraběte Jana Františka Dietrichsteina a jeho manželky Marie Markéty (Margarety) z Herbersteinu. Jeho poslední ženou se 29. září 1768 ve Smečně stala Marie Anna Wilczeková (20. 7. 1736 Vídeň –16. 7. 1807 Vídeň), dcera hraběte Josefa Wilczeka a jeho manželky Marie Bedřišky (Frideriky) z Oettingenu. Od roku 1758 byla do svého sňatku dámou Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze. Z těchto třech manželství vzešlo 15[2] nebo 17 dětí[1][4]:

Děti z prvního manželství:

  • 1. Marie Anna (18. 9. 1741 – 25. 7. 1818 Praha)
    • ∞ (3. 9. 1758 Praha) František Michal Bořita z Martinitz (7. 4. 1704 Vídeň – 23. 1. 1773)
  • 2. Marie Josefa (20. 11. 1746 – 18. 1. 1823 Praha)
    • ∞ (27. 7. 1766 Praha) František Karel Bořita z Martinitz (6. 9. 1733 Teplice – 29. 11. 1789 Kosmonosy)
  • 3. Václav Leopold (1748 – 3. 10. 1750)
  • 4. Václav Vojtěch (1. 6. 1749 Praha – ?)

Děti z druhé manželství:

  • 5. Adam (24. 6. 1751 Praha – 6. 1. 1811 Vídeň)
  • 6. Valburga (1. 6. 1754 Praha – 8. 12. 1821 Praha)
    • ∞ (7. 5. 1770 Praha) František Václav ze Salm-Reifferscheidtu (6. 1. 1747 – 28. 6. 1802)
  • 7. Aloisie Valburga (25. 6. 1755 Prah – 7. 3. 1756 Praha)
  • 8. František (5. 2. 1757 Praha – 7. 4. 1757 Praha)
  • 9. František (10. 9. 1759 Praha – 18. 3. 1768 Praha)
  • 10. Aloisie (3. 3. 1762 Praha – 4. 9. 1830 Praha), od roku 1783 dáma ústavu šlechtičen U Andělů v Praze

Děti ze třetího manželství:

  • 11. Josef Maria Adam (4. 10. 1769 Praha – 1771)
  • 12. Josef Leopold (24. 9. 1770/1776 Praha – 18. 2. 1858 Vídeň)
  • 13. Marie Josefa Frederika (12. 12. 1771 Praha – 23. 10. 1775 Praha)
  • 14. Marie Anna (5. 3. 1773 Praha – 15. 4. 1773 Praha)
  • 15. Marie (19. 7. 1774 – 22. 3. 1840 Vídeň), čestná dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 83–84. 
  2. a b POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359–360, 367. 
  3. Šternberkové: panský rod, s. 130
  4. MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen (Miroslav Marek)