Častolovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Častolovice
Rytirak2.JPG
Účel stavby

zámek

Základní informace
Sloh renesance
Stavebník Friedrich z Oppersdorfu
Současný majitel Franziska Diana Sternbergová
Poloha
Adresa Častolovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18638/6-2234 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Častolovice se nachází v městysu Častolovice v okresu Rychnov nad Kněžnou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tvrz[editovat | editovat zdroj]

Počátky šlechtického sídla v místech dnešního zámku sahají do období kolem poloviny 13. století, kdy nejspíše Častolov, pocházející z rodu Ronovců založil tvrz, vystavěnou pravděpodobně v místech dnešního kostela sv. Víta v lokalitě Na Skalce, která nesla právě jeho jméno. S jistotou je jako majitel Častolovic doložen k roku 1342 Půta nejstarší z rozrodu Drslaviců, který používal predikátu z Častolovic. Jeho sídlo se již nacházelo v místech dnešního zámku. Půtovská tvrz byla postavena v močálech na dřevěných pilotech. Tehdy na jeho žádost Jan Lucemburský udělil vsi Častolovice privilegia městečka. Na tvrzi se později vystřídali Půtovi potomci. Pánové z Častolovic zastávali významné funkce u dvora českých králů z rodu Lucemburků. Půta nejstarší (+ 1397) působil ve funkci hejtmana braniborského, lucemburského a lužického. Jeho syn Půta mladší příseděl u zemského soudu a poslední majitel Častolovic z tohoto rodu Půta III. nejmladší se účastnil čáslavského sněmu a sloužil králi Zikmundovi. Po Půtově smrti v roce 1435 spravovala jeho statky v době nezletilosti Půtových dcer jeho matka Anna kněžna Osvětimská (+1454), která Častolovice v roce 1440 prodala Hynku Krušinovi z Lichtenburka. Ten je v roce 1454 prodává zemskému správci Jiřímu z Poděbrad a Kunštátu. Tak se Častolovice stávají součástí litického panství. Po Jiřího smrti byly Častolovice v držení jeho syna Jindřicha, knížete Minsterberského, který panství v roce 1495 prodal za 25000 kop grošů mocnému Vilému z Pernštejna, nejvyššímu hofmistru království českého. Tak byly Častolovice přičleněny k pernštejnskému panství Potštejn. Po Vilémovi byli jeho držiteli jeho synové Vojtěch a Jan a posléze Janův syn Jaroslav. Ten pro svoje finanční problémy Častolovice prodal v roce 1556 rýnskému kurfiřtovi Arnoštovi. Ten v rámci postupného rozprodávání svého majetku Častolovice zapsal za dluh 4796 kop grošů Jindřichu z Regeru. Ten zřejmě provedl částečnou úpravu za pánů z Kunštátu a Pernštejnů zpustlé tvrze. V roce 1570 ale Častolovice pro dluh 6100 kop grošů postupuje královskému prokurátorovi Albrechtu Bryknarovi z Brukštejna. Ani v jeho držení, ale nezůstávají příliš dlouho, jelikož již o pět let později je Albrecht prodává císaři Maxmiliánovi II., díky opoždění zápisu do desk zemských jsou Častolovice opět pro dluh 18500 kop grošů postoupeny roku 1577 Rudolfu II. Na krátký čas se tak stávají komorním panstvím. Ale téhož roku je od komory kupují bratři Jan, Jiří a Vilém z Oppersdorfu za 11500 kop grošů. Postupně se podíly dostávají do rukou syna Jiřího z Oppersdorfu Friedricha (Bedřicha), který se po smrti posledního z výše jmenovaných bratří, Viléma roku 1588 stává jediným majitelem Častolovic.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Častolovicích

Jelikož toto dědictví jistě nesplňovalo standardy bydlení pozdně renesančního šlechtice, zahájil Friedrich z Oppersdorfu stavbu renesančního zámku. Jednalo se o čtyřkřídlou stavbu kolem téměř čtvercového nádvoří s patrovým panským křídlem a protějším přízemním hospodářským zázemím. Po smrti Oty z Oppersdorfu (syna Friedricha z Oppersdrofu a Magdalény z Donína, jejichž erby jsou na zámku umístěny nad průchodem do zámeckého parku) roku 1646 se stal do roku 1658 poručníkem jeho nezletilých dětí na Častolovicích František Karel Libštejnský z Kolowrat. Po dosažení zletilosti a bratrově smrti se Častolovic ujal Otův syn Jan Václav, po jehož smrti v roce 1676 byla poručnicí nad panstvím za nezletilé syny určena jeho žena Anna Eleonora rozená z Kolowrat. V roce 1682 si její synové Jan Václav, Jan Josef a Jan Eusebius Rudolf statky po otci rozdělili. Častolovice připadly toho času ještě nezletilému Janu Rudolfovi. O dva roky později padlo rozhodnutí statky prodat. Tak byly Častolovice Janem Václavem a Janem Josefem v zastoupení jejich nezletilého bratra v roce 1684 prodány Tomáši Černínu z Chudenic. Od něj po deseti letech panství kupuje nejvyšší purkrabí pražský Oldřich Adolf Vratislav, říšský hrabě ze Šternberka. Od roku 1694 již Častolovice z držení toho starého českého panského rodu nevyšly. Roku 1701 vytvořil Adolf Vratislav ze svých panství Zásmuky a Častolovice tzv. fideikomis (tedy nedělitelné, nezcizitelné rodinné panství). V roce 1942, poté co se Leopold Sternberg přihlásil společně s dalšími představiteli české šlechty otevřeně k české národnosti, byl zámek zabrán Němci. Po válce se sem rodina Šternberků vrátila, manželka Leopolda Sternberga Cecilie Reventlow - Criminil zde provedla některé úpravy a opravy, po únorovém převratu roku 1948 se rodina rozhodla emigrovat do USA a na Jamajku. Zámek se stal majetkem státu, v jehož držení zůstal až do roku 1992, kdy byl v rámci restitucí navrácen původním majitelům, tedy rodině Sternbergů. V současnosti je zámek v majetku Franzisky Diany Sternbergové - Phipps.

Popis zámku[editovat | editovat zdroj]

Vnější popis[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno výše, zámek je dnes uzavřenou stavbou kolem téměř čtvercového nádvoří, v jehož středu stojí barokní kašna s rodovými emblémy rodu Šternberků a plastikami ryb. Dnes se jedná o stavbu o dvou patrech v levém a třech patrech v pravém křídle. Během vlády Šternberku prodělal zámek několik úprav. V polovině 19. století nechal Jaroslav ze Šternberka budovu kompletně přestavět v tehdy oblíbeném neogotickém slohu. Po roce 1910 za Leopolda Alberta však proběhla další přestavba, jejímž cílem bylo zámku vrátit původní renesanční podobu. V tomto období byla také nad vchod do zámku přistavěna polygonální dvoustupňová věž, ve které se nacházela nádoba na dešťovou vodu, která byla rozváděna po zámku. Také východní (tedy ze strany vstupu pravé) křídlo bylo zvýšeno o jedno patro. Západní křídlo zámku bylo do nádvoří otevřeno arkádou, která však byla za Jaroslava ze Šternberka zasklena, aby bylo docíleno většího pohodlí v klimaticky nepříznivějším prostředí pod Orlickými horami. Na vnitřní stěně křídla vybíhajícího nalevo od hlavního vstupu do zámku se nachází několik fresek, které zobrazují jednak výjevy antické (šest římských císařů) a také rodovou legendu Šternberků, představující vybájeného člena rodu Jaroslava ze Šternberka v boji proti Tatarům u Olomouce v roce 1241.

tzv. Rytířský sál s kazetovými stropy

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

V interiérech zámku se nacházejí cenná umělecká díla renesance, baroka, rokoka, empíru a biedermaieru. Nejvýznamnější a nejhodnotnější součástí interiéru jsou zachovalé pozdně renesanční kazetové stropy, datované kolem roku 1600, které se nacházejí ve čtyřech místnostech západního křídla. V tzv. Tobiášce, jinak zámecké jídelně jsou to výjevy ze života žida Tobiáše, v tzv. rytířském (správněji spíše velkém či hlavním) sále je to potom 24 výjevů ze starého zákona. Ve dvou menších pokojích, které přiléhají k velkému sálu je k vidění 12 desek, zobrazujících Ovidiovy proměny. Dále se zde nacházejí obrazy povětšinou barokních mistrů Johanna Heinricha Schönfelda,[1] Lucase Van Valckenborcha a dalších, dále kopie obrazů Petra Paula Rubense "Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele" a "Hlava meduzy" a jeden z nejhodnotnějších obrazů šternberských uměleckých sbírek, Škrétův "Mladý lovec", zobrazující některého člena šternberského rodu, nejspíše mladého Jana Adama ze Šternberka (Škréta pro Šternberky vytvořil několik děl, dále například portrét Marie Maximilány ze Šternberka - v současnosti na Bechyni, v jeho dílně pak také vznikly obrazy sester Barbory Eufrosie a Marie Eleonory Klary Šternberkových, rovněž umístěné na zámku v Častolovicích). V již zmíněné zámecké jídelně Tobiášce je umístěn fragment sbírky obrazů českých králů, který se do Častolovic dostal jako věno Anny Lucie roz. Slavatové, která si v roce 1654 vzala Adolfa Vratislava ze Šternberka. Ve velkém sále, který je rozlohou přes 300 m2 jedním z největších renesančních prostor v České republice se nachází rodová galerie Šternberků, v přilehlé kapli Božího těla je nejvzácnějším kusem vyřezávaný tyrolský oltář z roku 1601, stejně jako obrazy příbuzenstva Ježíšova a Zvěstovaní panně Marii. Na kachlích v kapli jsou částečně dochovány symboly císařských orlic a otištěné tlapky zámeckých psů. Velký sál byl vytápěn pomocí dvou mohutných krbů, renesanční krb je zdoben aliančním erbem Šternberků a Slavatů, barokní potom reliéfem "Narození Páně". Zcela samostatným a v jistém smyslů výjimečným prostorem je arkádová chodba, která v dnešní podobě vznikla zasklením oblouků arkád v 19. století. V současnosti se v západním křídle nachází veřejnosti přístupná expozice, východní křídlo je vyhrazeno soukromým potřebám majitelky zámku.

Anglický park[editovat | editovat zdroj]

Park má rozlohu 42 ha. Stará lipová alej k Synkovu. V parku žijí bílí daňci a jeleni Dubowského. U zámku leží minizvěřinec pro děti. V roce 2010 byl v zámeckém parku otevřen gloriet, sloužící k odpočinku návštěvníků parku.

Současnost zámku[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je zhruba v 15 místnostech západního křídla zřízena expozice, která seznamuje se způsobem života šlechty v období od renesance (konec 16. a 17. století) přes baroko, rokoko a empír (18. století a počátek 19. stol.) až po biedermaier z let 1815 - 1848. V přízemí zámku se nachází také prodejní obrazová galerie, kde se v sezóně konají měsíční výstavy většinou místních umělců, a také zámecká restaurace. Diana Sternbergová umožňuje pronájem prostor zámku pro svatební obřady (v přízemí zámku je zřízena obřadní síň, pro velké svatební obřady může sloužit rytířský sál, církevní sňatek je možné uzavřít v zámecké kapli) a jiné akce. Velký důraz je ze strany majitelky kladen na květinovou výzdobu a to jak na nádvoří tak v interiérech. Jelikož původní povolání současné majitelky zámku je bytový design, byly jí některé pokoje citlivě upraveny. Zámek je díky instalované plošině na hlavním schodišti přístupný i vozíčkářům.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko Častolovic se nachází několik dalších hradů a zámků, cca 1 km východně leží empírový Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, patřící rodu Kinských, cca 7 km východně je to renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, asi 12 km stejným směrem potom zřícenina hradu Potštejn a zámek Potštejn, na severovýchod od Častolovic (cca 7 km) se nachází město Rychnov nad Kněžnou s barokním zámkem Kolovratů. Západním směrem leží město Třebechovice pod Orebem, známé svojí betlemářskou tradicí.

Galerie erbů majitelů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠPRYŇAROVÁ, Silvie. Častolovický zámek žije proměnami, objevte je. rychnovsky.denik.cz. 2012-08-17. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František, PALACKÝ, Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, Praha 1928
  • František, PALACKÝ, Dějiny rodu Sternbergů, Bruntál 2001
  • August, SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. - Hradecko, Praha 1998
  • Jan, OTTA, Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. svazek 5, Praha 1892
  • Oficiální text pro průvodce zámku Častolovice

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]