Bohumír Lifka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Bohumír Lifka
Narození 24. března 1900
Radomyšl
Úmrtí 24. listopadu 1987 (ve věku 87 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír Lifka (24. března 1900, Radomyšl24. listopadu 1987, Praha) byl český knihovník, bibliofil, heraldik a archivář.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Studoval Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích a poté na pražské univerzitě filozofii a literární historii. V letech 1921-1922 absolvoval Státní knihovnickou školu. Po studiích nastoupil jako knihovník do knihovny šlechtické rodiny Stadionů uložené na zámku v Koutu u Domažlic. Působil i jako archivář u šlechtické rodiny Colloredo-Mansfeldů. V roce 1925 se začal jako tajemník podílet na přípravě a vydávání Masarykova slovníku naučného. V této funkci setrval až do konce projektu v roce 1933. Do encyklopedie přispěl hesly z oblasti historie, literatury a bibliografie. Podílel se rovněž na přípravě Ottova slovníku naučného nové doby. Redigoval časopisy Český bibliofil (1939-1941), Marginalie (1934-1944), řídil redakci Erbovních knížek (1940-1941) a Časopisu Rodopisné společnosti československé (1946-1947) Psal i do Heraldické ročenky. V roce 1957 se stal spoluzakladatelem Muzea knihy ve Žďáře nad Sázavou. Působil rovněž krátce v Národní a univerzitní knihovně, kde se podílel na katalogizaci starých tisků. V roce 1934 se stal vedoucím knihovny Náprstková muzea, kde působil až do roku 1959. V tomto roce byl neprávem obviněn z velezrady a na rok uvězněn. Po propuštění z vazby pracoval jako skladník ve společnosti Obuna a i jako antikvář v antikvariátu Praha-Smíchov. Poté pracoval do roku 1985 v knihovně Akademie věd České republiky. Úplné rehabilitace se však dočkal až posmrtně roku 1992.

Zabýval se zejména problematikou a historií klášterních a zámeckých knihovních fondů. V této oblasti provedl velmi záslužnou koncepční práci, kdy tyto vzácné fondy z pověření ministerstva kultury katalogizoval, třídil, hodnotil, zpopularizoval a zejména zachraňoval před zkázou. Snahou bylo zpřístupnit tyto fondy za pomocí souborných a lokálních katalogů. Láska ke knihám jej brzy vedla k tomu, že se stal členem Spolku sběratelů a přátel exlibris a jiné užitkové grafiky, kde rovněž publikoval několik svých článků z této oblasti. Za zásluhy se mu dostalo cti se stát čestným členem Spolku českých bibliofilů. Z literárních historií se zabýval zejména osobností spisovatele F. X. Šaldy.

Byl nositelem vyznamenání: magistrální rytíř Maltézského řádu.

Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

  • LIFKA, Bohumír. Exlibris a supralibros v českých koruních zemích v letech 1000 až 1900. Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1982. 229 s.
  • LIFKA, Bohumír. Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáře nad Sázavou. Brno: Krajské nakladatelství, 1964. 164 s.
  • LIFKA, Bohumír a NECHVÁTAL, Bořivoj. Radomyšl: dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. Radomyšl: Obecní úřad v Radomyšli, 1993. 299 s. ISBN 80-900018-8-2.
  • LIFKA, Bohumír. Zámecké a palácové knihovny v Čechách: přehled historicko-topografický. Praha: Dr. Bohumír Lifka, 1934. 18 s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Použité zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]