Bibliofilie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Typografie W. Morrise

Bibliofilie nebo bibliofilství (z řec. biblos, kniha a filia, láska, náklonnost), česky knihomilství, tedy láska ke knihám. Myslí se tím láska ke krásným knihám a tiskům (starým i novým), tedy takovým, které lze charakterizovat jednotou textu, obrazu, grafické úpravy a typografie, papíru, příp. vazby. I tyto krásné knihy se nazývají bibliofilie. Jsou předmětem sběratelství a některé jsou vzácné.

Bibliofilie jsou vydávány zpravidla v malém nákladu a vždy se zvláštním zřetelem k úpravě – ke grafické úpravě včetně typografie, k výtvarnému doprovodu textu, často řešenému originálními grafickými technikami a ke kvalitnímu papíru. Jednotlivé tisky bývají číslovány a část nákladu bývá podepsána autory grafické úpravy, grafik, textu aj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O soukromém sběratelství knih se mluví už ve starověku, středověcí panovníci zakládali knihovny a dávali knihy opisovat. Jinou povahu dostalo sbírání knih (sběratelský obor) s vynálezem knihtisku, když knihy přestaly být unikáty a první tiskaři se zároveň snažili soutěžit s rukopisy. Jiným směrem se koncem 15. století vydali italští tiskaři v Benátkách (např. Aldus Manutius), kteří vytvořili nová krásná písma, takže se jejich knihy už rukopisům nepodobaly. Ve vydávání krásných knih pokračovali i barokní tiskaři vedle běžných tisků pro širší potřebu. Masové vydávání knih v 19. století, umožněné strojní výrobou papíru a tiskařskými stroji, vedlo k jistému úpadku kvality knih. Proti tomu se postavil anglický spisovatel John Ruskin (1819–1900) a výtvarník a reformátor William Morris (1834–1896), zakladatel hnutí Arts and Crafts („umění a řemesla“), který se snažil o obnovu uměleckých řemesel a začal vydávat krásné knihy.

Bibliofilská vydání[editovat | editovat zdroj]

Ruskinovy a Morrisovy myšlenky se rychle prosadily a vydavatelé začali více pečovat i o výtvarnou stránku a dokonalé provedení knih. Zejména krásná literatura sice vycházela v levných vydáních, malá část nákladu se však tiskla na lepším papíře, případně s grafickou výzdobou. Vedle toho začaly vznikat edice bibliofilských knih – většinou básní a krátkých próz v malém nákladu a s originální grafickou výzdobou – určených předně pro sběratele.

První českou bibliofilsky vydanou knihou je dekadentní básnická sbírka Arnošta Procházky Prostibolo duše. Na počátku roku 1895 ji ve dvou stech číslovaných výtiscích (z toho prvních 25 exemplářů na papíru holland s autografem spisovatelovým, 175 exemplářů na velinu) vydala Moderní revue v Praze. Kniha má 36 stran a formát 20 : 25 centimetrů.

Postupně začali takové knihy vydávat například František Topič, Jan Otto, Česká grafická unie a řada malých specializovaných nakladatelů: Josef Florian, Kamila Neumannová, Svatopluk Klír, Ladislav Kuncíř, Arno Sáňka, Atlantis a mnoho dalších. S tím souvisel i oživený zájem o typografii a písmo (Karel Dyrynk, Oldřich Menhart), o uměleckou knižní vazbu a drobnou grafiku (ex libris, novoročenky aj.). Z výtvarníků se na této činnosti podíleli například Vojtěch Preissig, Vratislav Hugo Brunner, Adolf Kašpar, Zdenka Braunerová, Jan Konůpek, Mario Stretti, Jaroslav Benda, Josef Richard Marek, Miloš Klicman, František Kobliha, Josef Váchal, Cyril Bouda, Ota Janeček, Vladimír Komárek a řada dalších.

Již roku 1908 byl v Praze založen Spolek českých bibliofilů za předsednictví Františka Táborského.

Obraz bibliofilství v umění[editovat | editovat zdroj]

  • O bibliofilství a bibliofiliích mistrně pojednává Joris Karl Huysmans v románu „Naruby“ (A rebours, 1884) vydaném česky v roce 1993.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Vedle bibliofilie existuje také bibliománie, chorobná posedlost knihami. Opakem bibliofilie je bibliofobie, tj. patologický odpor vůči knihám, vyhýbání se knihám.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Bibliofobie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000012829&local_base=KTD

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Knihomilství. In: Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek 5. S. 578.
  • Bibliofilské vydání. In: VODIČKOVÁ, Hana a CEJPEK, Jiří. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. Praha: SPN, 1965.
  • Bibliofilské vydání. In: RESSLER, Miroslav. Výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. Praha: VŠCHT, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-07. ISBN 80-7080-599-4.
  • MARCO, Jindřich. O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění. Obálka a vazba Jindřiška MARCOVÁ. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1981. 502 s., 112 nečíslovaných stran obrazové přílohy.
  • SÁŇKA, Arno. České bibliofilské tisky. V Brně: St. Kočí, 1923. 183 s.
  • SÁŇKA, Arno. České bibliofilské tisky. Díl II. (1922–1926). 1. vyd. Brno: Arno Sáňka, 1927. 227 s.
  • SÁŇKA, Arno, ed. České bibliofilské tisky. Díl 3. V Brně: Arno Sáňka, 1931. 322 s.
  • SÁŇKA, Arno a BUBLA, František, ed. České bibliofilské tisky. IV., 1929–1945. Praha: Státní knihovna ČSSR – Národní knihovna, 1967. 681 s. Bibliografický katalog ČSSR. České knihy; roč. 1967, zvl. seš. 8.
  • BUBLA, František a SONBERG, Josef, ed. Československé bibliofilské tisky. V, 1945–1970. Praha: Státní knihovna ČSR – Národní knihovna, 1971. 536 s. Bibliografický katalog ČSSR. České knihy; ročník 1971, zvláštní sešit č. 4.
  • SPOLEK ČESKÝCH BIBLIOFILŮ. Karel Dyrynk, Martin Dyrynk: dvě generace v české bibliofilii: 1908/2008 – sto let Spolku českých bibliofilů. Praha: Spolek českých bibliofilů, [2008]. [12] s.
  • DOMANJOVÁ, Zuzana, ed. České bibliofilské tisky 1896–1936: Památník národního písemnictví: Praha 24.–30. 9. 1995. Praha: Mezinárodní asociace bibliofilů, 1995. 190 s.
  • Česká bibliofília 1900–1989: [výstava] 6. IX.–31. X. 1989; BIBIANA, kultúrno-spoločenské stredisko pre deti a mládež, nám. Pavla Dobšinského 1, Bratislava. V Bratislave: Správa kultúrnych zariadení MK SSR, 1989. 80 s.
  • HUYSMANS, Joris-Karl. Naruby. Z francouzštiny přeložil Arnošt Procházka; [předmluva Jaroslav Med; doslov Luděk Marks]. Praha: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1993. 197 s. Vokno. ISBN 80-85239-21-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]