Jan Konůpek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Konůpek
Jan Konůpek
Narození 10. října 1883
Mladá Boleslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. března 1950 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog a malíř
Podpis Konůpek Jan - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Konůpek (10. října 1883 Mladá Boleslav[1]13. března 1950 Praha) byl český grafik, malíř, ilustrátor a rytec, příležitostný výtvarný kritik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnázium v novém Bydžově a r. 1901 maturoval na reálném gymnásiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 19031906 studoval architekturu u profesorů Kouly a Schulze na ČVUT v Praze. Na polytechnice se seznámil s P. Janákem a V. V. Štěchem, kteří ovlivnili jeho rozhodnutí studovat uměleckou školu. V letech 1906–1908 absolvoval AVU v Praze, kde studoval v ateliéru Maxmiliána Pirnera, u prof. V. Bukovace a grafika A. de Pian.

S malířem Emilem Pacovským založil ještě na AVU grafickou revui Veraikon, později se stává členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1911 spoluzaložil skupinu symbolistních grafiků Sursum, spoluzakládal i družstvo Artěl (1908). Stal se i členem Spolku výtvarných umělců Mánes (1913 do r. 1929, kdy vystoupil.[2]). Spolupracoval s katolickou revue Meditace a od r. 1910 byl s E. Pacovským vedoucím výtvarné redakce. V letech 1913-1914 byl výtvarným referentem časopisu Pokroková revue.

Po ukončení studií krátce žil v Praze, pak působil jako profesor kreslení na střední průmyslové škole v Plzni. V Plzni byl spoluzakladatelem čtrnáctideníku Předboj (1917). Roku 1923 se vrátil do Prahy, kde vyučoval na Státní grafické škole až do roku 1932. Od roku 1946 byl řádným členem České akademie věd a umění.

Publikoval články o výtvarném umění a grafice v časopise Veraikon[3], Vzlet[4], Přerod[5], Hollar[6], Okénko do dílny umělcovy, Panorama[7], Typografia, aj.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho grafiky jsou inspirované mystikou a vizionářstvím. Za nejvýznamnější jsou považována jeho díla z počátku 20. století, která jsou ovlivněna symbolismem a stylizována dle secesní klimtovské ornamentiky. Konůpka ovlivnil německý a severský expresionismus, přechodně i kubismus, jehož některé prvky se staly natrvalo součástí jeho výtvarného projevu, v některých dílech se dostal až k orfismu.

Po první světové válce se vrátil k typům svých raných děl, ale staví je racionálně, zvláště v ilustracích chybí dřívější expresivita. Podílel se na ilustraci symbolistní a klasické literatury (K. J. Erben: Kytice, K. H. Mácha: Máj atd.), vytvořil i samostatné grafické cykly věnované velké části české a světové literatury. Mnoho z jeho prací byla inspirována gotickou a barokní architekturou a mystikou středověku. Věnoval se také tvorbě ex libris.

Vyzdobil většinu bibliofilských tisků litomyšlského Josefa Portmana.[8]

Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Arno Nauman, Praha 1941
  • Život v umění, Praha 1947

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Seznam členů SVU Mánes
  3. Jan Konůpek, Giovanni Battista Piranesi, Veraikon 1, 1912, s. 44
  4. Jan Konůpek, Dílo Aug. Němejce, Vzlet 1, 1917, s. 84-86
  5. Jan Konůpek, Úprava scény, Přerod 2, 1918, s. 147-149
  6. Jan Konůpek, O barevném leptu, Hollar 1, 1923-24, s. 157-172
  7. Jan konůpek, Ferdiš Duša, Panorama 5, 1928, s. 1-6
  8. OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0469-6. S. 1019-1020. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 665-666, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Mahulena Nešlehová, Publicistická činnost malíře a grafika Jana Konůpka, strojopis, knihovna UDU AV ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]