Vlaho Bukovac
| Vlaho Bukovac | |
|---|---|
 Autoportrét Vlaha Bukovace | |
| Rodné jméno | Biagio Faggioni |
| Narození | 5. července 1855 Cavtat nyní Chorvatsko  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. dubna 1922 (ve věku 66 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Národní vysoká škola krásných umění |
| Povolání | malíř, vysokoškolský učitel a učitel |
| Významná díla | Reclining nude (Une fleur) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlaho Bukovac, italsky Biagio Faggioni; (4. července 1855 Cavtat u Dubrovníku – 23. dubna 1922 Praha[1]) byl chorvatský malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vlaho Bukovac v jedenácti letech opustil domov a po mnoha peripetiích procestoval celý svět.[zdroj?] V roce 1877 zakotvil v Paříži, kde se stal žákem Alexandre Cabanela, V Paříži se setkal s Václavem Brožíkem a Vojtěchem Hynaisem. Namaloval slavnostní oponu pro Národní divadlo v Záhřebu. Přes Vídeň se dostal do Prahy. V roce 1903 nastoupil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho ateliérem prošla řada osobností – mimo jiné: Emil Filla, Bohumil Kubišta, Bedřich Feigl, Gustav Porš a další.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Bukovac tvořil převážně portréty, ale nevyhýbal se ani krajinám. Původně realistický styl opustil a přes impresionismus se dostal až k pointilismu. Své obrazy signoval často velmi odlišně, a to Bukovac, Boukovatz nebo pseudonymem Andrez, v Bělehradě používal signaturu Bukovac, ale psal cyrilicí.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Autoportrét (kol 1900) -
Hodina angličtiny -
Gundulikův sen -
Svatý Dominik -
Černohorka -
Opuštěná (1916) -
portrét Bukovacovi dcery Marie (1908) -
portrét krále Alexandra I. Karađorđeviće
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Vlaho Bukovce farnost při kostele sv. Gotharda v Bubenči
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 82.
- ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 149, 150, 153
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 156.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 302.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlaho Bukovac na Wikimedia Commons - Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Bukovc Blažej (* 1855)
