Vojtěch Preissig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojtěch Preissig
Vojtěch Preissig
Vojtěch Preissig
Narození 1. července 1873
Světec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. června 1944 (ve věku 70 let)
Dachau
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Povolání malíř a tiskař
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Československá vojenská pohlednice, jejímž autorem je Vojtěch Preissig

Vojtěch Preissig (31. července 1873 Světec (okres Teplice)[1]11. června 1944 Dachau, Německo) byl český grafik, typograf, malíř, ilustrátor, účastník protirakouského i protinacistického odboje.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vile Jakobi v obci Světec. Na jeho počest je v obci Světec náměstí Vojtěcha Preissiga.[2]

Jeho otec byl důlní inženýr Eduard Preissig (1838-??), matka Berta, rozená Augustinovičová (1844-??). Rodiče s celkem osmi dětmi se v roce 1884 se přestěhovali do Prahy]].[3][2] Od jedenácti let studoval na 1. české reálce v Ječné ulici v Praze, kde v roce1892 odmaturoval.[2] V maturitním vysvědčení má oznámkované kreslení: „výborný, – práce vynikají hojností a dokonalým provedením“.[2]

Od roku 1892 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové školeBedřicha Ohmanna, kde svoje studium dokončil roku 1897. O rok později odjel přes VídeňMnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech Delauna a Schmida.

V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma.

Od roku 1905 měl vlastní grafický ateliér, právě grafické práce ve stylu secese z těchto let jsou z jeho tvorby nejznámější. Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Vojtěch Pressig založil časopis Česká grafika, dále byl ve Spolku výtvarných umělců MánesSdružení českých umělců grafiků Hollar.

Vlivem finančních problémů (byl mu soudní exekucí zabaven ateliér) odjel v roce 1910 do USA. Ve Spojených státech byl pedagogem na škole Art Students League a reklamním grafikem. Později učil na Kolumbijské univerzitě. Za pobytu v USA se zabýval typografií a vytvářel abstraktní kompozice, které se blíží pozdějšímu op-artu než tehdejší geometrické abstrakci. Typografii i vyučoval na Wentworth Institut v Bostonu.[4] Experimentoval s asamblážemi – kolážemi z běžných předmětů, otiskoval materiály.

První Pressigovo písmo bylo koncipováno kolem roku 1912, zavedeno bylo 1925 Státní tiskárnou v Praze.

Během 1. světové války byl v protirakouském odboji a tvořil náborové plakáty do Československých legií. V kampani za svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo (verzálky).

Ve 20. letech vznikla více než polovina Preissigových ex libris. Po dlouhotrvajících neúspěších definitivně skončil s grafikou roku 1934. Poté se soustředil na malbu. Více experimentoval s abstrakcí. Roku 1933 byla v Praze v Topičově salonu uspořádána úspěšná Preissigova retrospektivní výstava a ve Světci u Bíliny bylo otevřeno Preissigovo museum.

Roku 1931 se vrátil do Prahy a jeho tvorba se transformovala do abstraktní malby.

Rodina a protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Byl ženat, s manželkou Irenou, rozenou Vaňousovou ze Žacléře (1882-??) měl dvě dcery. Vojtěška se narodila v Paříži (1902-??), Irena provdaná Bernášková v Praze (1904-1942).[5]

Během nacistické okupace byl členem ilegální skupiny. Se svou dcerou Irenou Bernáškovou jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj, byl autorem kresby na titulní straně. Roku 1940 byl zatčen gestapem, později odveden do koncentračního tábora Dachau, kde po třech letech zahynul. Dcera Irena byla popravena v roce 1942.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Preissig, Prolínání barevných polí (Obraz č. 24) (1936-1937), AJG Hluboká nad Vltavou

Preissigova potřeba vidět svět v celku, zkoumat souvislosti mezi člověkem a přírodou, kosmickými zákonitostmi, zásadním způsobem motivovala jak jeho tvorbu, tak i osobní postoj k životu. Zkoumal vzájemné vztahy barev a tvarových konstrukcí, čímž přivedl secesní ornamentiku k novému geometrickému významu. Objevoval nové možnosti tisku z výšky při otisku struktur koláží. V nich poprvé použil provázky, smirkový papír, piliny a nitě. Některé koláže – matrice pro tisk – se zachovaly. Název jim byl dán až dodatečně po Preissigově smrti.

  • Knižní ilustrace – nejslavnější je jeho výtvarný doprovod ke Karafiátovým Broučkům (1903) a Bezručovým Slezským písním. Graficky upravil knižní vydání Masarykovy americké přednášky ve prospěch vzniku Československa jako nového poválečného státu.
  • Grafika – mistrným způsobem použitá technika barevné mědirytinyakvatinty.
    • krajiny – Krajina se stromy (1899), Vesnice pod stromy (1908).
    • Staropražský motiv, Hradčanské panoráma, Sníh.
    • Malíř a výtvarný kritik Miloš Jiránek o Preissigových pražských motivech: „Jsou to motivy často tak prosté, že jsme v denním životě chodili kolem nich nevšímavě, až umělec k našemu překvapení odhalil nám jejich intimní, netušenou krásu.“
  • Užité formy grafiky – tapety, plakáty, či knižní úpravy
  • Technikou grafiky se zabýval i teoreticky – publikace Barevný lept a barevná rytina, 1909.
  • Malba (po r. 1934). K malířské abstrakci se dobíral postupně. Začínal jednoduchými kompozicemi se základními prvky, např. Strom (1936).

Dodržoval tyto zásady:

  1. Dílo musí být interpretací, ne pokusem vypravovat svůj motiv, a selekcí hlavních fakt s náležitým zdůrazněním některého z motivů, jeho podřízenosti či nadřízenosti vůči jiným, úplným vynecháním nedůležitých a zřejmě nepodstatných nebo překážejících prvků.
  2. Dílo nesmí nesmí vykročit z mezí svého prostředku vyjadřovacího.

Cestou malby uvažoval o obecnějších rovinách tvorby a života, o jejich podstatě. Sledoval vztahy světla, barvy, linie a prostoru, rytmy zrodu a zániku. A znovu experimentoval. Barvy na plátno stříkal, nanášel v silných vrstvách, vymýšlel postupy vytváření rozpraskaných a plasticky modelovaných linií.

  • 1936: Zrození země, Kompozice s nitěmi a stuhami, Pavouci, Vertikály, horizontály, elipsy.

Typografie[editovat | editovat zdroj]

Preissigova antikva (1930)

Po návratu do Prahy (1903) pracoval v České slévárně písma. Pro potřeby svého ateliéru zakoupil písma Arlington, Cheltenham, Pabst, Post a Roycroft, ke kterým přikresloval česká diakritická znaménka. Během amerického pobytu navrhl první verzi své antikvy[6] (1912). Preissigova antikva byla realizována v roce 1925 v písmolijně Státní tiskárny v Praze a byla prvně použita k tisku přednášky prezidenta republiky T.G. Masaryka při otevření Ústavu slovanských studií v Paříži (písmo bylo v roce 1999 digitalizováno Františkem Štormem a Otakarem Karlasem).

Ostatní dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Dopisy z Ameriky. Praha : Státní tiskárna, 1945. 33 s.  

Pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska - V. Preissig[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v obci Světec

Pamětní deska je umístěna v obci Světec na zdi zámku u pravého vchodu směrem ze zámeckého nádvoří. [7] [p 1] Na desce je nápis:

VOJTĚCH PREISSIG
MALÍŘ A GRAFIK
ÚČASTNÍK ČSL. ZAHR. ODBOJE
NARODIL SE VE SVĚTCI 31.7.1873
K 60. NAROZ. VĚNUJE ČESKÉ OBČANSTVO VE SVĚTCI.

        UMUČEN V DACHAU
        11.VI.1944
        VE STÁŘÍ 71. LET.

—pamětní deska [7]

Pamětní deska V. Preissig a I. Bernášková[editovat | editovat zdroj]

Pravá polovina pamětní desky
v Praze 4, Záběhlicích

Pamětní deska je umístěna na domě na adrese: Jihovýchodní VIII 944/11, 141 00 Praha – Záběhlice. [p 2] [p 3] Za protektorátu se ulice jmenovala Südoststrasse VIII. [9] a bydlel zde Vojtěch Preissig. V jeho bytě se připravovala k vydání a od konce roku 1939 se zde i vydávala - od čísla 28 - "spořilovská" varianta ilegálního časopisu V boj. [9] Deska sestává z centrálního horního nápisu: VOJTĚCH PREISSIG A JEHO DCERA IRENA "PANÍ INKA". Pod ním se nachází reliéf dvou tváří z profilu; oba hledí směrem doprava. Blíže k pozorovateli je reliéf V. Preissiga, za ním v pozadí pak reliéf jeho dcery I. Bernáškové.

Podél levého svislého okraje reliéfu jsou uvedeny informace o Vojtěchu Preissigovi:

ČESKÝ MALÍŘ A GRAFIK
ÚČASTNÍK PRVÉHO I
DRUHÉHO REVOLUČNÍHO
ZÁPASU ZA SVOBODU
A ZAKLADATEL ČASOPISU
        V BOJ
* 31. 7. 1873 VE SVĚTCI
† 11. 6. 1944 – UMUČEN
        V DACHAU

—pamětní deska [8]

Podél pravé svislé hrany centrálního reliéfu jsou údaje o jeho dceři Ireně Bernáškové:

BERNÁŠKOVÁ – PREISSIGOVÁ
REVOLUCIONÁŘKA DRUHÉHO
ODBOJE, HLAVNÍ JEHO
SPOLUPRACOVNICE
* 7. 2. 1904 V PRAZE
    NA VINOHRADECH
† 26. 8. 1942 – POPRAVENA
    V PLÖTZENSEE
    U BERLÍNA

—pamětní deska [8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V centrální evidenci válečných hrobů není tato pamětní deska evidována.[7]
  2. GPS souřadnice: 50°02′27,678″ s. š., 14°28′59,422″ v. d..
  3. V centrální evidenci válečných hrobů je pamětní deska V. Preissiga a I. Bernáškové evidována pod označením "CZE-0004-20665". [8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Světec
  2. a b c d Neznámí hrdinové. Strmá cesta Vojtěcha Preissiga, dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové,
  3. Policejní přihlášky, Praha, rodina Eduarda Preissiga
  4. For Our Independence! Get the Killer! For Democracy! The Czechoslovak Army [online]. 1918, [cit. 2013-10-27]. [1]. (anglicky) 
  5. Policejní přihlášky, Praha, rodina Vojtěcha Preissiga
  6. Preissigova Antikva
  7. a b c LAŠŤOVKA, Milan. Světec - Pamětní deska Vojtěch Preissig. [s.l.] : www.vets.cz. Dostupné online.  
  8. a b c KAREŠ, Josef. Pamětní deska Vojtěch Preissig a Irena Bernášková-Preissigová. Spořilov : www.vets.cz. Dostupné online.  
  9. a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha : Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1 (Academia), ISBN 978-80-86852-53-9 (Archiv hlavního města Prahy). Rejstřík osob: Vojtěch Preissig, s. 297, 444, 461, 486.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČERA, Martin. Vojtěch Preissig – portrét jednoho života. Historický obzor, 2005, 16 (1/2), s. 2–12. ISSN 1210-6097.
  • VLČEK, Tomáš. Praha 1900. Praha, 1986.
  • VLČEK, Tomáš. Vojtěch Preissig : grafika a malba 1932–1938 (Katalog výstavy, Galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem, 1983).
  • Kolektiv autorů, Vademecum, Moderní umění v Čechách a na Moravě (1890–1938) (Gallery, Praha, 2002).
  • Typografická písma Vojtěcha Preissiga, Otakar Karlas, VŠUP, 2009, ISBN 978-80-86863-35-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]