František Kobliha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Kobliha
Narození 17. listopadu 1877
Praha-Bubny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. prosince 1962 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kobliha (17. listopadu 1877 Praha-Bubny[1]12. prosince 1962 Praha[2]) byl český malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval UMPRUM a AVU 19011905 u Františka Ženíška, ale jako grafik je označován za autodidakta. Od roku 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do povědomí vstoupil brněnskou výstavou (1910) se skupinou Sursum stal se jeho prvním předsedou. Od roku 1923 byl i členem skupiny Sdružení českých umělců grafiků Hollar, které od roku 1934 i předsedal. Vytvářel knižní a užitou grafiku.

Okouzlení nocí, inspirace dílem Karla Hlaváčka, Odilona Redona, anglických prerafaelitů jej podnítilo k práci s nejjemněším dřevorytem. Měl nejraději poetické a literární náměty a svým dílem pozdního symbolismu došel až na práh artificialismu a surrealismu. Sám o svém přístupu ke grafice napsal: "Celá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. Bůh suď, co je to za slepenec; stavětby z něho nešlo!"

A oproti svým kolegům ze skupiny SURSUM se vymezil takto: "Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féérie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího."[3]

Kritický zájem o umění (eseje, referáty, kritiky) uplatnil po roce 1911 ve spolupráci s Moderní revue.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. srpna 1904 se František Kobliha oženil s o devět let starší sestřenicí Rosalií Plzákovou.[4] Klidné a harmonické manželství trvalo přes 40 let, do smrti manželky Rosalie.[5] Dcera Jana se narodila roku 1904.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vytvořil i mnoho exlibris, celkem ve šesti souborech (litografických, dřevorytových a leptaných).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči
  2. Literární noviny, 51-52/1962, Příloha 4, Zemřel František Kobliha
  3. Grafika symbolů, katalog k výstavě. Autorka Martina Vítková. Vydala Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2007. ISBN 978-80-85025-71-2
  4. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1904-1906, snímek 55
  5. HEKRDLOVÁ, Alice. Raná tvorba Františka Koblihy. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Wittlich. s. 10. Dostupné online.
  6. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, František Kobliha (1877)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]