Leopold Sternberg

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Stanislav ze Sternbergu
Leopold Sternberg
Leopold Sternberg
Majitel velkostatků Častolovice a Zásmuky
Ve funkci:
1945 – 1948
Předchůdcekonfiskace nacisty, předtím opět Leopold IV.
Nástupceznárodnění komunisty, po Sametové revoluci Diana Sternbergová Phipps
Ve funkci:
1937 – 1942
PředchůdceLeopold Albert Sternberg
Nástupcekonfiskace nacisty, poté opět Leopold IV.
Narození21. května 1896
Častolovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. listopadu 1957 (ve věku 61 let)
Kingston
JamajkaJamajka Jamajka
Choť(1928) Cecilia, roz. Rewentlow-Criminil (1908–1983)
RodičeLeopold Albert Sternberg (1865–1937) a Franziska z Larisch-Moennichu (1873–1933)
DětiFranziska Diana Sternbergová (* 1936)
Příbuznístrýc: Vojtěch Václav Sternberg (1868–1930)
sestra: Františka Sternbergová, provdaná Hardeggová a poté Plessenová (1899–1983)
bratr: Jaroslav Sternberg (1900–1943)
bratr: František Sternberg (1901–?)
bratr: Adam Sternberg (1903–1958)
sestra: Žofie Sternbergová, provd. Radetzká (1907–?)
PodpisLeopold Stanislav ze Sternbergu, podpis
CommonsLeopold Sternberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Sternberg, také Leopold IV. ze Sternbergu (celým jménem Leopold Stanislav František Jindřich Felix Maria hrabě ze Sternbergu;[1] 21. května 1896 Častolovice[2] – 1. listopadu 1957 Kingston)[3] byl příslušníkem té části konopišťské větve rodu Šternberků, která sídlila na zámcích v Častolovicích a v Zásmukách. Jako aktérovi a signatáři všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 mu byl za protektorátu zkonfiskován majetek, po válce odešel v roce 1948 s rodinou nejprve do USA a potom na Jamajku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn Leopolda III. Alberta Sternberga (1865–1937) a jeho manželky Franzisky z Larisch-Moennichu (1873–1933).

Dětství prožil převážně v Zásmukách, kde chodil i do obecné školy, aby se naučil česky. V první světové válce bojoval jako důstojník jezdectva a v bojích na Bukovině byl těžce zraněn. Po návratu z lazaretu se ujal správy velkostatku v Zásmukách.[pozn. 1] V roce 1928 se oženil s Cecilií, rozenou hraběnkou Rewentlow-Criminil, a v roce 1936 se jim narodila ve Vídni dcera Diana. Po smrti otce převzal Leopold rodový majetek a přestěhoval se s rodinou do Častolovic.[5]

Před druhou světovou válkou se Leopold Stenberg postavil otevřeně za českou státnost a proti nacismu – byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939. Po příchodu Němců mu byl v roce 1942 majetek zkonfiskován a rodina se přestěhovala do Prahy.

V roce 1945 byl majetek vrácen, ale už v červenci musel Leopold Sternberg pronajmout zámek Zásmuky Československé armádě, která tam umístila sklady chemické jednotky. Na konci léta 1948 se Sternbergovi rozhodli emigrovat, s opuštěním republiky do Francie jim pomohl tehdejší americký velvyslanec v Československu Laurence Steinhardt.[6] Statky v Zásmukách i Častolovicích byly znárodněny.[7][8]

Po čtyřech měsících v Paříži odjeli do Spojených států amerických.[9] Nejdříve bydleli v New Yorku a poté St. Petersburgu na západním pobřeží Floridy.[9] Za oceánem sice rodina nebyla existenčně zajištěna tak dobře jako předtím, ale nakonec našli Sternbergovi své uplatnění a slušné živobytí na Jamajce. Manželé v Tan-Y-Brynu provozovali penzion a Cecilie si zařídila keramickou dílnu.[9] V roce 1957 Leopold Sternberg zemřel v nemocnici v Kingstonu. Jeho manželka Cecilia se přestěhovala ke dceři do Londýna.[10]

Cecilia popsala své vzpomínky v knize Cesta, která má podtitul Paměti české aristokratky a je v tomto žánru velmi dobře hodnocena. Anglický originál “The Journey” vyšel v Londýně v roce 1977.[11] Zámek v Častolovicích i zámek v Zásmukách, v roce 1982 částečně vyhořelý, byly po roce 1989 navráceny dceři Dianě (* 1936), provdané za Henryho Phippse (1931–1962).[12][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Před druhou světovou válkou Sternbergové vlastnili v Čechách a na Moravě několik statků. Leopold IV. (1896–1957) ze starší rodové linie držel někdejší fideikomis Častolovice a Zásmuky, jeho bratr Jaroslav (1900–1943) spravoval Malenovice a Pohořelice na Moravě. Jiří Douglas z mladší linie vlastnil Český Šternberk a Radnice u Rokycan a konečně jeho sestra Terezie, provd. Mensdorff-Pouilly (1902–1985) zdědila Jemniště a Postupice, do roku 1934 je vlastnila spolu se sestrou Marií Gabrielou (1890–1934), ta však zemřela svobodná a bezdětná.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternbergů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-11. 
  2. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Častalovicích (1880-1899), sign. 15-3872, ukn 774, str. 161. Dostupné online.
  3. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 362. 
  4. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 375. 
  5. ↑ Leopold ze Šternberka, 1896–1957 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 326. Dále jen Návraty české šlechty. 
  7. ↑ HOZNAUEROVÁ, Libuše, et al. Osobnosti Zásmucka. 1. vyd. Zásmuky: Město Zásmuky, 2007. S. 69–70. 
  8. ↑ Prostor - architektura, interiér, design. prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-13. 
  9. ↑ a b c Návraty české šlechty, s. 327
  10. ↑ Návraty české šlechty, s. 329
  11. ↑ DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ ze Sternbergu, Leopold, hrabě, 1896-1957 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ ANIMATO (WWW.ANIMATO.CZ), Studio. Franziska Diana Phipps Sternbergová. Uniformní knoflíky [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STERNBERGOVÁ, Cecilie. Cesta - Paměti české aristokratky. Překlad Eva Kondrysová. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 636 s. ISBN 80-204-0593-3. 
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II N–Ž.. 1. vyd. Praha: Argo, 2010. 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leopold_Sternberg&oldid=23756186“