Walcher von Molthein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Georg Walcher von Molthein

Walcher von Molthein (také Walcherové z Moltheinu) byl starý rakouský rod, roku 1854 povýšený do šlechtického stavu, od roku 1873 mezi rakouské rytíře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Walcherové z Moltheinu pocházeli z rodu tyrolských podnikatelů s mědí. Jako první se uvádí Walcher z Absamu, který pocházel z Graubündenu a vlastnil slévárnu mědi v Braitwegu poblíž Absamu. Jeho potomci působili v Týně nad Vltavou, později se usadili ve Vídni. Do šlechtického stavu byl roku 1854 povýšen bankéř Johann Georg Walcher. Jeho syn Leopold byl známý rakouský diplomat a za své zásluhy byl roku 1873 povýšen do stavu rytířů. Leopoldovi synové, bratři Humbert a Alfred Moltheinové působili také v českých zemích a jsou významní pro dějiny české kultury.

V letech 1917-1964 rodina Alfréda Walchera von Molthein vlastnila hornorakouský zámek Feldegg.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Peter Georg (III.) Walcher (1743-1792), obchodník a c.k. poštmistr
  • Johann Georg Walcher (1785–1854), hlavní účetní Rakouské národní banky, roku 1854 povýšen do šlechtického stavu s titulem von Molthein
  • Leopold Walcher von Molthein (1824-1911), diplomat, roku 1873 povýšen na rytíře
  • Humbert Walcher von Molthein (1865-1926), architekt období historismu, oblíbený rakouský projektant rekonstrukce hradů a zámků, upravil například zámek v Častolovicích. K jeho nejvýraznějším rekonstrukcím patří pitoreskní hrad Kreuzenstein.
  • Alfred Walcher von Molthein (1867-1928), rakouský historik umění a sběratel umění (především drobné plastiky, keramiky a cínu); věnoval se dějinám uměleckých řemesel, redigoval vídeňský časopis Kunst und Kunsthandwerk[1] a publikoval v něm své badatelské příspěvky. Udržoval kontakty s kolegy z českých, moravských a slezských uměleckoprůmyslových muzeí, přátelil se s Edmundem Wilhelmem Braunem.
Erb z roku 1873

Erb[editovat | editovat zdroj]

V červeném štítu má stříbrný klín, v něm z hradby s cimbuřím zobrazen rostoucí heraldicky vpravo obrácený červený dvouocasý lev s palmovou ratolestí v pravé tlapě, v horní polovině štítu dvě plovoucí železné kotvy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek 52, Vídeň 1885, s. 160 online