Kostelec nad Orlicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostelec nad Orlicí

Letecký pohled
Znak obce Kostelec nad OrlicíVlajka obce Kostelec nad Orlicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0524 576361
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kostelec nad Orlicí
Historická země Čechy
Katastrální výměra 26,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 187 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 273 m n. m.
PSČ 517 41
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Palackého náměstí 38
51741 Kostelec nad Orlicí
Starosta František Kinský
Oficiální web: www.kostelecno.cz
Ofic. web MÚ: www.muko.cz
Email: podatelna@muko.cz
Kostelec nad Orlicí
Kostelec nad Orlicí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Kostelec nad Orlicí (německy Adlerkosteletz) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, zhruba 7 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou a 29 km vjv od Hradce Králové. Žije zde přes 6 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy zde byl při obléhání "tvrze kostelní" zabit Jan z Vartemberka. Zřejmě se jednalo o dobývání románského předchůdce kostela sv. Jiří. Nejstarší osada se nacházela v místech dnešní cihelny, městečko bylo založeno na okraji plošiny nad údolím Divoké Orlice. Kostelec byl ve středověku tržním střediskem panství Potštejn, samostatné panství vzniklo až v polovině 18. století. Právo na radnici kostelečtí získali v roce 1585. Na východním okraji města tehdy vzniklo sídlo majitelů, později je nahradil Starý zámek s velkým hospodářským dvorem. Další šlechtické vdovské sídlo tzv. Dvoreček vzniklo kolem roku 1610 na severním okraji města.

V roce 1628 se kostelečtí postavili proti povstalým sedlákům, po ukončení třicetileté války zde poměrně rychle proběhla rekatolizace. V roce 1850 se město stalo sídlem soudního okresu, sídlo politického okresu bylo umístěno v Rychnově nad Kněžnou, který se v důsledku tohoto kroku stal centrem Podorlicka. Pomalý rozvoj města akceleroval ve 2. polovině 19. století, kdy zde roku 1852 vznikla Seykorova koželužna, a zejména po zprovoznění železnice z Velkého Oseka do Lichkova roku 1874. Ve městě vznikly cukrovar Kinských, Kratochvílova strojírna, Moravcova textilka a na přelomu 19. a 20. století několik obuvnických továren, které však většinou zanikly pod tlakem Baťova koncernu za velké hospodářské krize. V místech staré městské cihelny vznikla 1884 kruhovka A. Moravce a J. Pišty, které od r. 1898 konkurovala kruhová cihelna velkostatku Kinských za Dvorečkem. Velkostatek pak koupil druhou kruhovku a v roce 1933 svoji uzavřel, na jejím místě v 60. letech 20. století vznikl stadion. V letech 1944-1947 vznikla u Orlice Rojkova strojírna. Po 2. světové válce byla bývalá Seykorova koželužna změněna ve výrobnu brzdových obložení Osinek (nyní Ferodo), na místě zaniklého cukrovaru vznikl komplex budov Zemědělského zásobování a nákupu se silem.

V období první Československé republiky byla na východní straně města vystavěna dělostřelecká kasárna díky činnosti starosty Josefa Krejčíka, přezdívaného kostelecký Ulrych. Díky Krejčíkovi vzniklo ve městě několik architektonicky kvalitních staveb (arch. O. Liska, K. Spielmann, J. Nepomucký).

V památný den 14. července 1926 v odpoledních hodinách navštívil tehdy okresní město prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Spolu s delegací, v níž byl i Edvard Beneš, přijel automobily z Rychnova nad Kněžnou. Do Prahy odjel připraveným zvláštním vlakem z Kostelce v 18:18 hod. Před reálnou školou pak byla v r. 1935 vztyčena socha T. G. Masaryka, zničená v r. 1953.[2] Další presidentské návštěvy se Kostelec dočkal v roce 2016, kdy jej navštívil Miloš Zeman.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Orlicí.
  • Starý zámek, přestavěný roku 1688 po požáru z tvrze. Po požáru 1777 přestavěn F. Kermerem. Z trojkřídlé barokní stavby zbyla dvě dvoupatrová křídla s mansardovou střechou a ve dvoře zazděnými arkádami v přízemí. Za zámkem a východně od něj byl rozsáhlý raně barokní hospodářský dvůr se špýcharem, tzv. Velký, zbořený kvůli stavbě silničního průtahu v letech 1964-1971.
  • Nový zámek, empírová dvoupatrová vila se sloupovým portikem v krajinářském parku na západním okraji města, postavená v letech 1829-35 Heinrichem Kochem. Pro zámeckou kapli byly pořízeny obraz P. Marie od Františka Tkadlíka z roku 1835 a soška madony od Emanuela Maxe z roku 1843.
  • Přilehlý krajinářský park z téže doby. Dnes známý zejména rozsáhlými výsadbami rododendronů, bledulí a skalkou s množstvím druhů kvetoucích rostlin. V parku od r. 1928 stále využívaný tenisový kurt, zřízený na místě otevřené jízdárny.
  • Stará radnice na náměstí vznikla přestavbami měšťanského domu (nadpraží portálu z roku 1574), pozdně barokně upravená F. Kermerem po požáru části města v r. 1777 a doplněná o věž. Dále dvakrát přestavována v 19. století. Dnes slouží jako základní umělecká škola.
  • Kostel svatého Jiří se dvěma věžemi v západním průčelí z let 1769-1773 od hradeckého stavitele F. Kermera na místě staršího kostela. Pozdně barokní stavba na půdorysu kříže s valenými klenbami a výsečemi, barokní zařízení silně upraveno 1891. Na hlavním oltáři pozdně gotická soška Madony (kolem 1500), cínová křtitelnice z roku 1540.
  • Fara, patrová obdélná budova z 18. století s gotickými sklepy, patro z r. 1831.
  • Kostel svaté Anny, hřbitovní, raně barokní obdélná stavba se dvěma věžemi v průčelí z let 1686-1691. Vnitřní zařízení z téže doby.
  • Kostel Jana Amose Komenského, původně archanděla Michaela a svatého Václava, raně barokní stavba na místě renesančního bratrského sboru z let 1580-1586. Prostá obdélná budova s půlkruhovým závěrem, opravená v letech 1914-1918.
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí z roku 1716.
  • Kašna na náměstí se sochou Orlice, eklektická z počátku 20. století na místě starší z 19. století
  • Socha svatého Antonína Paduánského v Žofínské ulici u čp. 132
  • Socha svatého Floriána přemístěna z Jirchářské ulice na Příkopy
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1693 u silnice k Doudlebám
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1693 nad cihelnou
  • Socha svatého Vincence de Pauli u hřbitova z roku 1753
  • Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice, pseudogotický z roku 1874[2][3]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého u býv. Velkého mlýna

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Poblíž obce prý kdysi stávala osada Grunda. Jednou na jejím místě orali dva čeledíni, každý na svém poli. První muž vyoral zvon a věnoval ho do kostela sv. Jiří. Byl vysvěcen na jméno „Ambrož“ a při zvonění volal: „Vyorali mě!“

Druhý čeledín také narazil pod zemí na zvon, ale protože to netušil, jen zlostně zaklel a zvon se propadl pod zem. Tento zvon je celý ze zlata. Býval zavěšen v klášteře v Grundě, ale schoval se do země před hrůzami třicetileté války. Zvon putuje pod zemí a až dojde pod borovici Erbenku (pod níž s oblibou sedával Karel Jaromír Erben), svině jej vytrhne ze země, zvon zazvoní, klášter se objeví znovu v bývalé kráse a nastane nový věk světa.

Pověst v různých úpravách převyprávěli i Alois Jirásek (Staré pověsti české) a Karel Jaromír Erben v básni Věštkyně (sbírka Kytice).

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok sčítání 2007 2012 2014
Počet obyvatel 6 220 6 248 6 155

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuslav Albert (6. února 1890 Kostelec nad Orlicí – 9. srpna 1952 Jeseník), lékař, první ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně
  • Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891 Kostelec nad Orlicí - 15. srpna 1969 Villach), národohospodář, politik, ministr, odbojář
  • František Josef Kinský (11. května 1879 Kostelec nad Orlicí – 1. září 1975, tamtéž), majitel kosteleckého velkostatku, disident
  • Zdeněk Kolářský (* 29. dubna 1931 Kostelec nad Orlicí), akademický sochař a medailér
  • Tomáš Norbert Koutník (19. prosince 1698 Choceň – 16. ledna 1775 tamtéž), hudební skladatel, kantor a varhaník; v Kostelci působil jako učitel
  • Vratislav Pasovský (13. listopadu 1854 Kostelec nad Orlicí - 24. 5. 1924 Praha), architekt a stavitel z místní stavitelské rodiny, předseda Klubu českých turistů (1890-1915) a iniciátor stavby petřínské rozhledny
  • Ignác Josef Pešina (1. dubna 1766 Kostelec nad Orlicí – 14. února 1808 Vídeň), zvěrolékař
  • Václav Roštlapil (29. listopad 1856 Zlonice - 23. 11. 1930 Praha), architekt (Strakova akademie v Praze, Zemská léčebna choromyslných v Bohnicích)
  • Šabatové z Vrbic - Vladimír a Jan
  • František Ignác Tůma (2. října 1704 Kostelec nad Orlicí – 30. ledna 1774 Vídeň), barokní skladatel
  • František Jan Zoubek (6. prosince 1832 Kostelec nad Orlicí – 29. června 1890 Praha), regionální historik, komeniolog, redaktor časopisu Památky archaeologické a místopisné
  • Rudolf Ptáček (19. dubna 1918 Kostelec nad Orlicí – 28. března 1942 kanál La Manche severně od Pas-de-Calais), český letec v RAF u 43., 615., 222., 602. a 313. čs. perutě, je jedním ze 7 čs. letců, kteří se po svém sestřelení dokázali dostat zpět do Anglie

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes Kostelec vede od roku 1874 železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad (Velký Osek - Kyšperk) se stanicí Kostelec nad Orlicí na východním okraji města; v r. 1935 byla zřízena ještě zastávka Kostelec nad Orlicí město blíže centra, na níž v současnosti zastavují všechny vlaky.

Silnice I/11 (Hradec Králové – VamberkŠumperk) prochází středem města. Jezdí po ní mimo jiné autobusové spoje spojující Prahu s Orlickými horami a Jeseníky. Z místních linek je nejfrekventovanější linka Kostelec nad Orlicí, Doudleby, Vamberk a Rychnov nad Kněžnou; několik spojů jezdí také do Chocně.

Od r. 2015 je na území města provozována městská hromadná doprava zajišťující spojení centra s okrajovými částmi.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Dětský domov se školou a základní škola
  • Dětský domov, ZŠ, školní družina a školní jídelna
  • Obchodní akademie T. G. Masaryka
  • VOŠ, SOŠ a SOU Kostelec nad Orlicí
  • Základní škola Jiřího Gutha - Jarkovského Kostelec nad Orlicí

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Toulavá kamera 1, str. 49, ISBN 80-7316-228-8
  3. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II., str. 111n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980. Heslo "Kostelec nad Orlicí"
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • ZDRÁLEK, Kamil (ed.). Kostelec nad Orlicí v zrcadle času. Kostelec nad Orlicí 2016.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]