Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)
| Voděrady | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla | |
_CoA_CZ.svg)  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rychnov nad Kněžnou |
| Obec s rozšířenou působností | Rychnov nad Kněžnou (správní obvod) |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′31″ s. š., 16°9′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 723 (2025)[1] |
| Rozloha | 15,06 km²[2] |
| Nadmořská výška | 362 m n. m. |
| PSČ | 517 21, 517 34 |
| Počet domů | 297 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Voděrady 70 517 34 Voděrady u Rychnova nad Kněžnou urad@obec-voderady.cz |
| Starosta | Michal Hejna |
| Oficiální web | www |
  Voděrady | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 576891 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Voděrady (německy Wodierad) jsou obec v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Žije zde 723[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec patrně existovala již na přelomu 11. a 12. století jako osada závislá na knížecím hradě v Opočně nebo Hradci Králové. Souvisí to s místním jménem Voděrady, jehož původ je vysvětlován tak, že obyvatelé osady vykonávali pro správní knížecí středisko práce při údržbě vodních toků. První historicky dochovaná písemná zmínka však pochází až ze 14. století, konkrétně z roku 1355. Voděrady tehdy patřily do vlastnictví Radslava z Voděrad.
V letech 1495 až 1556 patřila vesnice pánům z Pernštejna. V roce 1559 koupil Voděrady Hanuš Haugvic z Biskupic, který také založil v této době vesnice Vyhnanice a Novou Ves. V roce 1577 přešlo celé panství do majetku Oppersdorfů z Dubu, držitelů Častolovic, a v roce 1684 je koupil Tomáš Černín z Chudenic. V roce 1695 se staly Voděrady majetkem Sternbergů a součástí častolovického panství pak Voděrady byly až do roku 1848.[4] Za první republiky byl starostou obce poslanec československého parlamentu za Československou stranu lidovou Karel Řičář.[5][6][7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 530 | 1 559 | 1 514 | 1 438 | 1 379 | 1 301 | 1 154 | 931 | 926 | 775 | 735 | 638 | 638 | 669 | 706 |
| Počet domů | 242 | 253 | 260 | 268 | 263 | 263 | 272 | 271 | 249 | 228 | 215 | 256 | 259 | 285 | 297 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Ježkovice
- Nová Ves
- Uhřínovice
- Voděrady
- Vojenice
- Vyhnanice
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.[10]
Blason znaku: V modrém štítě zlatý dorůstající půlměsíc. Mezi hroty kosmo položený, dolů obrácený zlatý klíč zuby vzhůru, šikmo podložený stříbrným mečem se zlatým jílcem a záštitou hrotem dolů.
Autor návrhu znaku obce, heraldik Miroslav Pavlů, využil erbovního symbolu půlměsíce, převzatého z erbu domácího rodu vladyk z Voděrad, který spojil s motivem zkřížených atributů patronů voděradského kostela, svatých apoštolů Petra a Pavla. Zlatý půlměsíc zdobil též praporec jednoho z klenotů erbu častolovických Oppersdorfů, jimž Voděrady kdysi patřily. Modrá barva připomíná název obce a potok Javor.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historie Voděrad [online]. region Vrcha, 2006. Dostupné online.
- ↑ Karel Řičář [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Voděrady [online]. 1998-05-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ MIČEK, Ladislav. PaedDr.. [s.l.]: Obecní úřad ve Voděradech, 1999.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Voděrady na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Voděrady v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Voděrady v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
