Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou)
| Králova Lhota | |
 letecký snímek | |
_CoA_CZ.jpg)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0524 576409 |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Okres (LAU 1) | Rychnov nad Kněžnou (CZ0524) |
| Obec s rozšířenou působností | Dobruška |
| Pověřená obec | Opočno |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Králova Lhota u Českého Meziříčí |
| Katastrální výměra | 5,24 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′40″ s. š., 15°59′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 239 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| PSČ | 517 71 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Králova Lhota 30 51771 České Meziříčí |
| Starosta | Jiří Novák |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: ou.kralovalhota@seznam.cz | |
  Králova Lhota | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Králova Lhota (německy Königshufen) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Žije zde 239[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
V obci žil Josef Macháček, vydavatel zemědělských adresářů českých zemí z let 1907–1914.
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
Dle Soupisu poddaných podle víry žilo v roce 1651 v Králově Lhotě 128 obyvatel a žádný z nich se ke katolické víře nepřihlásil.[2] V berní rule z roku 1654 je uveden soupis majetku exulantů, archiválie jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. V dobách protireformace, po opočenské rebélii v roce 1732, byli mnozí obyvatelé Královy Lhoty uvězněni. Jezuitské metody rekatolizace (působil zde i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků aj. Proto během slezských válek emigrovaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále.
Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, Švédsku i jinde, někteří byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova či Volyně. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. I jiní badatelé, např. Tomáš Stodola, se touto historií zabývají. Další zdroje informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov). Podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková. Ve stručnosti: V roce 1742 emigrovali z Královy Lhoty do Münsterbergu Martin a Jan Jirsák (Jersák, Girsak) zanechali v Králově Lhotě mnoho majetku, patřili k zakladatelům Velkého Friedrichova Tábora v Pruském Slezsku, v roce 1802 spoluzakládati město Zelov, jejich jména jsou ve všech exulantských koloniích včetně Volyně.[3] Někteří potomci tohoto košatého rodu jsou významnými představiteli evangelické reformované církve či církve baptistické. V roce 1742 Královu Lhotu opustilo 41 osadníků s rodinami. Kouba Jan a Kouba Matěj byli spoluzakladateli exulantské obce Husinec v Pruském Slezsku. Jiří Krejcárek, stolař, u kterého byly nalezeny zakázané knihy, se v roce 1766 vzdal svého podílu půdy v Horních Poběbradech (Pruské Slezsko) a usadil se v Münsterbergu. Václav Vilímek spoluzakládal již výše zmíněný Husinec (v roce 1732 byl vězněn za to, že se u něj konala náboženská shromáždění), nelze vyjmenovat všechny exulanty či jejich potomky, kteří v cizině mnoho dokázali.[4]
Poznámka: Vodítkem jsou knihy badatelky Edity Štěříkové. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Zikmunda
- Venkovská usedlost čp. 22
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Karel Hladík (1912 – 1967) – český sochař a profesor Akademie výtvarných umění v Praze.
Literatura (autor Edita Štěříková)[editovat | editovat zdroj]
- Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
- Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
- Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
- Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARIE HŮLKOVÉ. Rozbor náboženskách poměrů opočenského panství [online]. 2008. Dostupné online.
- ↑ Rodokmenová zpráva vytvořená programem GenoPro. exulanti.genebaze.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Králova Lhota ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Králova Lhota v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
