Christoph Wilhelm von Kalckstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Christoph Wilhelm von Kalckstein
WP Christoph Wilhelm von Kalckstein.jpg
Narození 17. října 1682
Pomořské vojvodství
Úmrtí 2. června 1759 (ve věku 76 let)
Berlín
Vojenská kariéra
Hodnost polní maršál
Bitvy války o rakouské dědictví
Vyznamenání Řád černé orlice

Christoph Wilhelm von Kalckstein (17. října 1682, Pomořansko2. června 1759, Berlín) byl pruský generál (později polní maršál), který se významně podílel na pruských vítězstvích v období válek o rakouské dědictví.

Vojenskou kariéru zahájil v hesensko-kasselském granátnickém pluku ve válce o španělské dědictví, kde byl pobočníkem prince Fridricha Hesensko-kasselského, pozdějšího švédského krále Frederika I. Později vstoupil do pruské armády, kde mimo jiné bojoval v Pomořansku proti Švédsku ve Velké severní válce. V roce 1718 ho pruský král Fridrich Vilém I. přidělil jako vychovatele korunnímu princi Fridrichovi. V této funkci zůstal téměř 11 let. Situaci mu komplikovalo zhoršení vztahů mezi otcem a synem, které se marně snažil usmiřovat. V dalších letech byl velitelem pěšího pluku, který patřil díky jeho výcviku k nejlepším v pruské armádě. Vyznamenal se zejména ve slezských válkách, poté co se jeho bývalý žák stal králem jako Fridrich II. V roce 1741 přispěl k vítězství v bitvě u Mollwitz a podařilo se mu dobýt Brieg (Brzeg), čímž se dostal Prusům do rukou důležitý válečný materiál. Za své služby byl odměněn Řádem černé orlice a stal se guvernérem pevnosti Glogau (Glogów). Své vojenské schopnosti znovu dokázal v bitvě u Chotusic. Zúčastnil se také obsazení Prahy v roce 1744 a byl i u dalšího pruského vítězství v bitvě u Hohenfriedbergu v roce 1745. V roce 1747 byl jmenován polním maršálem a následujícího roku ho Fridrich II. ustanovil vychovatelem svých synů.

V letech 1741–1742 působil jako prostředník (stejně jako Leopold I. Anhaltsko-Desavský) mezi králem Fridrichem II. a zástupci českých tajných nekatolíků. Výsledkem schůzky, jejímiž iniciátory byli čeští protestanti, byla dohoda, která jim umožnila hromadně emigrovat českým evangelíkům do pruského Slezska, aniž by tomu mohl kdokoli zabránit.[1] Vlastní akce organizoval český kněz Jan Liberda, jenž k tomu dostal od pruského krále plnou moc. Generál Kalckstein byl králem také pověřován zvláštními sociálními a smírčími soudy v Prusku, mimo jiné i vyšetřováním sporů českých exulantů v Berlíně v roce 1747.[2][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christoph Wilhelm von Kalckstein na německé Wikipedii.

  1. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských emigrantech. Kalich, 2005
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 8070175532, ISBN 9788070175538. OCLC 57324279 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Z nouze o spasení. [s.l.]: Evangelické nakladatelství KALICH, 1992. 182 s. 
  4. Kazatel Jan Liberda a pruský král Friedrich II., str. 4-13. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.