Bačetín
| Bačetín | |
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0524 576085 |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Okres (LAU 1) | Rychnov nad Kněžnou (CZ0524) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Dobruška |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 8,12 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′59″ s. š., 16°14′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 395 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 462 m n. m. |
| PSČ | 518 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 3 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa obecního úřadu |
Bačetín 100 51801 Dobruška |
| Starostka | Gabriela Prýmusová |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: ou@bacetin.cz | |
  Bačetín | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bačetín (německy Batschetin) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Žije zde 395[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 396).
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458. Vesnice je ale mnohem starší. Až do roku 1420 náležel Bačetín spolu se Sudínem k cisterciáckému klášteru „Svaté pole“, (dnešní Klášter nad Dědinou), který byl založen v roce 1149 za krále Vladislava I. Mniši kolonizovali tehdy rozsáhlé území na úpatí Orlických hor. V roce 1420 byl klášter husitskými vojsky zničen, a tím byly zničeny všechny dokumenty o kolonizaci zdejší oblasti.
V době pobělohorské v roce 1628 se obyvatelé Bačetína aktivně účastnili selského povstání za náboženské svobody. Po krvavé porážce povstání byla obec potrestána. V zemských písemnostech je i zmínka, že v roce 1634 táhli přes obec Bačetín s vojevůdcem Bauerem Švédové. Usadili se v Dobrušce a v celém okolí, potom drancovali a loupili. Bačetínští občané nato zasypali studnu v horní části obce, zvanou „Bezednice“, z obavy, aby se zde švédští koňáci neusadili. V roce 1813 při válečném tažení tří císařů proti Napoleonovi táhli přes Bačetín i Rusové. Poslední tažení vojsk přes naši obec, bylo v roce 1866 ve válce prusko-rakouské, kdy bylo vojsko ubytováno po staveních až po 30 lidech.
Bačetín je od nepaměti převážně obcí zemědělskou, jejíž výměru obhospodařovali do roku 1957 místní soukromí zemědělci a po vzniklé, tzv. socializaci v roce 1958, dva zemědělské podniky a to Státní statek Sedloňov a místní Jednotné zemědělské družstvo. Bačetín leží v podhůří Orlických hor, 5 km od pověřeného města Dobrušky a asi 20 km od státní hranice s Polskem. K obci patří od roku 1960 osada Sudín s cca 60 obyvateli. Celkem žije v Bačetíně 398 obyvatel ve 101 domech. Kromě toho je v obci 25 rekreačních chalup.
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
Bačetín byl protireformačními zásahy katolické církve oslaben.[2] Z opočenského panství z osad: Bačetín, Slavětín, Králova Lhota, Opočno, Jílovice, Nepasice, Blešno, Černilov, Meziříčí, Šestajovice, Třebechovice, Rychnov nad Kněžnou prchaly z náboženských důvodů celé rodiny - a to pod ochranou pruského vojska. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, při jezuitských metodách rekatolizace (mimo jiné i působením Antonína Koniáše), při povinné docházce na katolické bohoslužby, při odpírání souhlasů ke sňatkům či zákazům pohřbů nekatolíků, při hrozbách vězením a hlavně ze strachu - že opustí-li víru svou předků, nebudou spaseni, odcházeli do exilu. V roce 1742 z Bačetína uprchnul Jiří Hejzral (Hejzlar, Haisler) s dětmi Václavem (21 let), Janem (19 let), Rozinou (16 let), Alžbětou (13 let), Josefem (10 let) a Marií (kojenec). Ještě větší byla rodina uprchlého Jana Švorce (*1703 Bačetín). Po odchodu z Münsterbergu v pruském Slezsku patřily tyto rodiny mezi zakladatele obce Husinec. Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (odkud byli repatriovánai i někteří potomci Hejzlarovi). Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje Exulant (spolek), podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková. Další zdroje informací jsou v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov) nebo ve Státním oblastní archivu v Zámrsku.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Bačetín
- Sudín
Prapor a znak Bačetína[editovat | editovat zdroj]
Obec Bačetín používala v dřívějších dobách velmi pěkná pečetní znamení místních částí obce. Ty také byly využity při tvorbě návrhu obecního znaku. Kůň a radlice (zjednodušený pluh) byly použity pro Bačetín, Sudín ve znaku připomínají slunce a hvězdy.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Celestýn Matějů (1880-1959), akademický malíř
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad
Stodola nad rybníkem
Mateřská škola
Bytovky
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARIE HŮLKOVÉ, Rozbor náboženských poměrů opočenského panství. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130007302 - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
Literatura autorky Edity Štěříkové[editovat | editovat zdroj]
- Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
- Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
- Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
- Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bačetín ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bačetín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Územně identifikační registr ČR. Obec Bačetín v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
Encyklopedické heslo 
