Přeskočit na obsah

Bačetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bačetín
Znak obce BačetínVlajka obce Bačetín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDobruška
Obec s rozšířenou působnostíDobruška
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel385 (2024)[1]
Rozloha8,13 km²[2]
Nadmořská výška462 m n. m.
PSČ518 01
Počet domů142 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduBačetín 100
518 01 Dobruška
ou@bacetin.cz
StarostkaGabriela Prýmusová
Oficiální web: www.bacetin.cz
Bačetín
Bačetín
Další údaje
Kód obce576085
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bačetín (německy Batschetin) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad KněžnouKrálovéhradeckém kraji. Žije zde 385[1] obyvatel. Obec leží v podhůří Orlických hor, 5 km od pověřeného města Dobrušky a asi 20 km od státní hranice s Polskem.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458, vesnice je ale mnohem starší. Až do roku 1420 náležel Bačetín spolu se Sudínem k cisterciáckému klášteru „Svaté pole“, (dnešní Klášter nad Dědinou), který byl založen v roce 1149 za krále Vladislava I. Mniši kolonizovali tehdy rozsáhlé území na úpatí Orlických hor. V roce 1420 byl klášter husitskými vojsky zničen, a tím byly zničeny všechny dokumenty o kolonizaci zdejší oblasti.

V době pobělohorské v roce 1628 se obyvatelé Bačetína aktivně účastnili selského povstání za náboženské svobody, po krvavé porážce povstání byla obec potrestána. V zemských písemnostech je i zmínka, že v roce 1634 táhli přes obec Bačetín s vojevůdcem Bauerem Švédové. Usadili se v Dobrušce a v celém okolí potom drancovali a loupili. Bačetínští občané nato zasypali studnu v horní části obce, zvanou „Bezednice“, z obavy, aby se zde švédští koňáci neusadili. V roce 1813 při válečném tažení tří císařů proti Napoleonovi táhli přes Bačetín i Rusové. Poslední tažení vojsk přes Bačetín bylo v roce 1866 ve válce prusko-rakouské, kdy bylo vojsko ubytováno ve staveních až po 30 lidech.

Bačetín je od nepaměti převážně obcí zemědělskou, jejíž výměru obhospodařovali do roku 1957 místní soukromí zemědělci. Po tzv. socializaci v roce 1958 se obhospodařování ujaly dva zemědělské podniky, a to Státní statek Sedloňov a místní Jednotné zemědělské družstvo.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

K obci patří od roku 1960 osada Sudín s cca 60 obyvateli. Celkem žije v Bačetíně 390 obyvatel ve 101 domech, kromě toho je v obci 25 rekreačních chalup.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 623 632 648 563 577 532 466 338 328 306 314 382 383 393 368
Počet domů 105 110 108 135 130 120 115 125 101 91 85 116 126 141 142

Bačetín byl protireformačními zásahy katolické církve oslaben.[6] Z opočenského panství z osad: Bačetín, Slavětín, Králova Lhota, Opočno, Jílovice, Nepasice, Blešno, Černilov, Meziříčí, Šestajovice, Třebechovice a Rychnov nad Kněžnou prchaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou pruského vojska. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, při jezuitských metodách rekatolizace (mimo jiné i působením Antonína Koniáše), při povinné docházce na katolické bohoslužby, při odpírání souhlasů ke sňatkům či zákazům pohřbů nekatolíků, při hrozbách vězením a hlavně ze strachu, že opustí-li víru svou předků, nebudou spaseni, odcházeli do exilu. V roce 1742 z Bačetína uprchl Jiří Hejzral (Hejzlar, Haisler) s dětmi Václavem (21 let), Janem (19 let), Rozinou (16 let), Alžbětou (13 let), Josefem (10 let) a Marií (kojenec). Ještě větší byla rodina uprchlého Jana Švorce (*1703 Bačetín). Po odchodu z Münsterbergu v pruském Slezsku patřily tyto rodiny mezi zakladatele obce Husinec. Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (odkud byli repatriovánai i někteří potomci Hejzlarovi). Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje Exulant (spolek), podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková. Další zdroje informací jsou v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov) nebo ve Státním oblastní archivu v Hradci Králové.

Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 309, která vede z Bohuslavic do Deštného v Orlických horách. V centru obce mezi obecním úřadem a mateřskou školou se nachází autobusová zastávka se zděným přístřeškem pro jeden směr (uvnitř s knihovničkou) a plechovým pro druhý; před zděným přístřeškem se nachází hodiny umístěné na sloupu. Oba přístřešky jsou propojeny přechodem pro chodce. Kromě této zastávky se na okrajích obce nacházejí další tři.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Prapor a znak Bačetína

[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[7]

Obec Bačetín používala v dřívějších dobách pečetní znamení místních částí obce. Ty také byly využity při tvorbě návrhu obecního znaku. Kůň a radlice (zjednodušený pluh) byly použity pro Bačetín, Sudín ve znaku připomínají slunce a hvězdy.

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARIE HŮLKOVÉ, Rozbor náboženských poměrů opočenského panství. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130007302 - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Bačetín [online]. 2005-09-21 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 

Literatura autorky Edity Štěříkové

[editovat | editovat zdroj]
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  • Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]