Bačetín

Bačetín
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0524 576085
Pověřená obec	Dobruška
Obec s rozšířenou působností	Dobruška (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
Kraj (NUTS 3)	Královéhradecký (CZ052)
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°17′59″ s. š., 16°14′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	382 (2022)
Rozloha	8,13 km²
Nadmořská výška	462 m n. m.
PSČ	518 01
Počet domů	148 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bačetín 100 518 01 Dobruška ou@bacetin.cz
Starostka	Gabriela Prýmusová
Oficiální web: www.bacetin.cz
Bačetín
Další údaje
Kód obce	576085
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bačetín (německy Batschetin) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Žije zde 382 obyvatel. Obec leží v podhůří Orlických hor, 5 km od pověřeného města Dobrušky a asi 20 km od státní hranice s Polskem. K obci patří od roku 1960 osada Sudín s cca 60 obyvateli. Celkem žije v Bačetíně 390 obyvatel ve 101 domech, kromě toho je v obci 25 rekreačních chalup.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458, vesnice je ale mnohem starší. Až do roku 1420 náležel Bačetín spolu se Sudínem k cisterciáckému klášteru „Svaté pole“, (dnešní Klášter nad Dědinou), který byl založen v roce 1149 za krále Vladislava I. Mniši kolonizovali tehdy rozsáhlé území na úpatí Orlických hor. V roce 1420 byl klášter husitskými vojsky zničen, a tím byly zničeny všechny dokumenty o kolonizaci zdejší oblasti.

V době pobělohorské v roce 1628 se obyvatelé Bačetína aktivně účastnili selského povstání za náboženské svobody, po krvavé porážce povstání byla obec potrestána. V zemských písemnostech je i zmínka, že v roce 1634 táhli přes obec Bačetín s vojevůdcem Bauerem Švédové. Usadili se v Dobrušce a v celém okolí potom drancovali a loupili. Bačetínští občané nato zasypali studnu v horní části obce, zvanou „Bezednice“, z obavy, aby se zde švédští koňáci neusadili. V roce 1813 při válečném tažení tří císařů proti Napoleonovi táhli přes Bačetín i Rusové. Poslední tažení vojsk přes Bačetín bylo v roce 1866 ve válce prusko-rakouské, kdy bylo vojsko ubytováno ve staveních až po 30 lidech.

Bačetín je od nepaměti převážně obcí zemědělskou, jejíž výměru obhospodařovali do roku 1957 místní soukromí zemědělci. Po tzv. socializaci v roce 1958 se obhospodařování ujaly dva zemědělské podniky, a to Státní statek Sedloňov a místní Jednotné zemědělské družstvo.

V roce 2006 v obci žilo 396 obyvatel.

Exulanti

Bačetín byl protireformačními zásahy katolické církve oslaben. Z opočenského panství z osad: Bačetín, Slavětín, Králova Lhota, Opočno, Jílovice, Nepasice, Blešno, Černilov, Meziříčí, Šestajovice, Třebechovice a Rychnov nad Kněžnou prchaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou pruského vojska. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, při jezuitských metodách rekatolizace (mimo jiné i působením Antonína Koniáše), při povinné docházce na katolické bohoslužby, při odpírání souhlasů ke sňatkům či zákazům pohřbů nekatolíků, při hrozbách vězením a hlavně ze strachu, že opustí-li víru svou předků, nebudou spaseni, odcházeli do exilu. V roce 1742 z Bačetína uprchl Jiří Hejzral (Hejzlar, Haisler) s dětmi Václavem (21 let), Janem (19 let), Rozinou (16 let), Alžbětou (13 let), Josefem (10 let) a Marií (kojenec). Ještě větší byla rodina uprchlého Jana Švorce (*1703 Bačetín). Po odchodu z Münsterbergu v pruském Slezsku patřily tyto rodiny mezi zakladatele obce Husinec. Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (odkud byli repatriovánai i někteří potomci Hejzlarovi). Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje Exulant (spolek), podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková. Další zdroje informací jsou v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov) nebo ve Státním oblastní archivu v Hradci Králové.

Doprava

Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 309, která vede z Bohuslavic do Deštného v Orlických horách. V centru obce mezi obecním úřadem a mateřskou školou se nachází autobusová zastávka se zděným přístřeškem pro jeden směr (uvnitř s knihovničkou) a plechovým pro druhý; před zděným přístřeškem se nachází hodiny umístěné na sloupu. Oba přístřešky jsou propojeny přechodem pro chodce. Kromě této zastávky se na okrajích obce nacházejí další tři.

Části obce

• Bačetín
• Sudín

Prapor a znak Bačetína

Obec Bačetín používala v dřívějších dobách pečetní znamení místních částí obce. Ty také byly využity při tvorbě návrhu obecního znaku. Kůň a radlice (zjednodušený pluh) byly použity pro Bačetín, Sudín ve znaku připomínají slunce a hvězdy.

Významné osobnosti

• Celestýn Matějů (1880–1959), akademický malíř

Galerie

• 

  Obecní úřad

• 

  Mateřská škola

• 

  Bytovky

• 

  Autobusová zastávka

• 

  Stavení čp.67

• 

  Stavení čp. 16

• 

  Kaple v Sudíně

• 

  Cesta

Literatura autorky Edity Štěříkové

• Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
• Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
• Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
• Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
• Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bačetín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bačetín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bačetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	NKC: ge316738