Bačetín
| Bačetín | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dobruška |
| Obec s rozšířenou působností | Dobruška (správní obvod) |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′59″ s. š., 16°14′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 386 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,13 km²[2] |
| Nadmořská výška | 462 m n. m. |
| PSČ | 518 01 |
| Počet domů | 142 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bačetín 100 518 01 Dobruška ou@bacetin.cz |
| Starostka | Gabriela Prýmusová |
| Oficiální web: www | |
  Bačetín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 576085 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bačetín (německy Batschetin) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Žije zde 386[1] obyvatel. Obec leží v podhůří Orlických hor, 5 km od pověřeného města Dobrušky a asi 20 km od státní hranice s Polskem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458, vesnice je ale mnohem starší. Až do roku 1420 náležel Bačetín spolu se Sudínem k cisterciáckému klášteru „Svaté pole“, (dnešní Klášter nad Dědinou), který byl založen v roce 1149 za krále Vladislava I. Mniši kolonizovali tehdy rozsáhlé území na úpatí Orlických hor. V roce 1420 byl klášter husitskými vojsky zničen, a tím byly zničeny všechny dokumenty o kolonizaci zdejší oblasti.
V době pobělohorské v roce 1628 se obyvatelé Bačetína aktivně účastnili selského povstání za náboženské svobody, po krvavé porážce povstání byla obec potrestána. V zemských písemnostech je i zmínka, že v roce 1634 táhli přes obec Bačetín s vojevůdcem Bauerem Švédové. Usadili se v Dobrušce a v celém okolí potom drancovali a loupili. Bačetínští občané nato zasypali studnu v horní části obce, zvanou „Bezednice“, z obavy, aby se zde švédští koňáci neusadili. V roce 1813 při válečném tažení tří císařů proti Napoleonovi táhli přes Bačetín i Rusové. Poslední tažení vojsk přes Bačetín bylo v roce 1866 ve válce prusko-rakouské, kdy bylo vojsko ubytováno ve staveních až po 30 lidech.
Bačetín je od nepaměti převážně obcí zemědělskou, jejíž výměru obhospodařovali do roku 1957 místní soukromí zemědělci. Po tzv. socializaci v roce 1958 se obhospodařování ujaly dva zemědělské podniky, a to Státní statek Sedloňov a místní Jednotné zemědělské družstvo.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
K obci patří od roku 1960 osada Sudín s cca 60 obyvateli. Celkem žije v Bačetíně 390 obyvatel ve 101 domech, kromě toho je v obci 25 rekreačních chalup.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 623 | 632 | 648 | 563 | 577 | 532 | 466 | 338 | 328 | 306 | 314 | 382 | 383 | 393 | 368 |
| Počet domů | 105 | 110 | 108 | 135 | 130 | 120 | 115 | 125 | 101 | 91 | 85 | 116 | 126 | 141 | 142 |
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
Bačetín byl protireformačními zásahy katolické církve oslaben.[6] Z opočenského panství z osad: Bačetín, Slavětín, Králova Lhota, Opočno, Jílovice, Nepasice, Blešno, Černilov, Meziříčí, Šestajovice, Třebechovice a Rychnov nad Kněžnou prchaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou pruského vojska. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, při jezuitských metodách rekatolizace (mimo jiné i působením Antonína Koniáše), při povinné docházce na katolické bohoslužby, při odpírání souhlasů ke sňatkům či zákazům pohřbů nekatolíků, při hrozbách vězením a hlavně ze strachu, že opustí-li víru svou předků, nebudou spaseni, odcházeli do exilu. V roce 1742 z Bačetína uprchl Jiří Hejzral (Hejzlar, Haisler) s dětmi Václavem (21 let), Janem (19 let), Rozinou (16 let), Alžbětou (13 let), Josefem (10 let) a Marií (kojenec). Ještě větší byla rodina uprchlého Jana Švorce (*1703 Bačetín). Po odchodu z Münsterbergu v pruském Slezsku patřily tyto rodiny mezi zakladatele obce Husinec. Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (odkud byli repatriovánai i někteří potomci Hejzlarovi). Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje Exulant (spolek), podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková. Další zdroje informací jsou v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov) nebo ve Státním oblastní archivu v Hradci Králové.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 309, která vede z Bohuslavic do Deštného v Orlických horách. V centru obce mezi obecním úřadem a mateřskou školou se nachází autobusová zastávka se zděným přístřeškem pro jeden směr (uvnitř s knihovničkou) a plechovým pro druhý; před zděným přístřeškem se nachází hodiny umístěné na sloupu. Oba přístřešky jsou propojeny přechodem pro chodce. Kromě této zastávky se na okrajích obce nacházejí další tři.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Bačetín
- Sudín
Prapor a znak Bačetína[editovat | editovat zdroj]
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[7]
Obec Bačetín používala v dřívějších dobách pečetní znamení místních částí obce. Ty také byly využity při tvorbě návrhu obecního znaku. Kůň a radlice (zjednodušený pluh) byly použity pro Bačetín, Sudín ve znaku připomínají slunce a hvězdy.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Celestin Matějů (1880–1959), akademický malíř
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obecní úřad -
Mateřská škola -
Bytovky -
Autobusová zastávka -
Stavení čp.67 -
Stavení čp. 16 -
Kaple v Sudíně -
Cesta
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARIE HŮLKOVÉ, Rozbor náboženských poměrů opočenského panství. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130007302 - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bačetín [online]. 2005-09-21 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
Literatura autorky Edity Štěříkové[editovat | editovat zdroj]
- Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
- Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
- Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
- Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bačetín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bačetín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bačetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
