Dobruška
| Dobruška | |
 Radnice v Dobrušce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0524 576271 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Dobruška |
| Okres (LAU 1) | Rychnov nad Kněžnou (CZ0524) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′31″ s. š., 16°9′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 723 (2020)[1] |
| Rozloha | 34,43 km² |
| Nadmořská výška | 287 m n. m. |
| PSČ | 518 01 |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 20 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
nám. F. L. Věka 11 51801 Dobruška. mu@mestodobruska.cz |
| Starosta | Ing. Petr Lžíčař |
|
Oficiální web: www | |
  Dobruška | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobruška (německy Gutenfeld) je druhé největší město v okrese Rychnov nad Kněžnou (po Rychnově nad Kněžnou) v Královéhradeckém kraji. Leží v podhůří Orlických hor v údolí Zlatého potoka (Dědiny) v nadmořské výšce 287 m na katastrální ploše 3466 ha. Žije zde přibližně 6 700[1] obyvatel.
Město spravuje části obce Běstviny, Domašín, Chábory, Spáleniště, Pulice, Mělčany a Křovice. Historické jádro Dobrušky je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Dobrušce pochází z roku 1320. V roce 1806 postihl Dobrušku největší požár v její historii a značná část města musela být znovu vybudována. V úterý 13. července 1926 navštívil město oficiálně prezident republiky T. G. Masaryk a zapsal se do pamětní knihy města.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1971 | 1976 | 1981 | 1986 | 1991 | 1996 | 2001 | 2006 | 2011 | 2016 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 843 | 6 372 | 6 972 | 7 316 | 6 836 | 7 444 | 7 194 | 7 033 | 6 926 | 6 848 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kupecký dům F. L. Věka
- děkanský kostel sv. Václava, zbarokizovaný v letech 1709 až 1724
- hrobka rodiny Laichterovy
- mikve v budově městského muzea
- kostel sv. Ducha za městem
- kovárna
- křížová cesta ve Studánce
- mariánský sloup z roku 1736 na náměstí – socha Panny Marie byla na sloup zakoupena již jako hotová, původně byla umístěna na jezuitském kostele v Hradci Králové; postranní sochy sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána jsou dílem Ondřeje Deckera z Hradce Králové a Jana Mělnického, sochaře z Vamberka; iniciátorem stavby byl dobrušský děkan Jan Jung
- městské lapidárium
- rodný dům spisovatele Josefa Laichtera
- památná hrušeň u Dobrušky
- renesanční radnice s věží z druhé poloviny 16. století – uvnitř jsou vystavena raná díla malíře Františka Kupky a románská křtitelnice, která je nejstarší hmotnou památkou města
- rodný domek Františka Vladislava Heka
- socha sv. Jana Nepomuckého poutníka v Domašíně poblíž mariánského poutního místa Studánka
- synagoga
- vila U Rýdlů postavená v letech 1917–1919 podle návrhu Jana Kotěry[2]
- židovský hřbitov
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dobruška leží na konci lokální železniční trati Opočno pod Orlickými horami – Dobruška, která je ovšem od roku 2010 využívána minimálně. Hlavní dopravní spojnicí je silnice I/14 (Náchod – Rychnov nad Kněžnou).
Části města[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Augustin Šenkýř (1736–1796), hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista
- František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel, proslavený díky románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmennému televiznímu seriálu F. L. Věk Československé televize z roku 1971 režiséra Františka Filipa
- Alois Beer (1833–1897), písmák a naivní malíř
- Karel Lier (1845–1909), herec a režisér
- František Adolf Šubert (1849–1915), divadelní ředitel, režisér a dramatik. V letech 1883–1900 byl ředitelem Národního divadla
- Jan Laichter (1858–1946), nakladatel a knihkupec, vydavatel spisů T.G. Masaryka
- František Kupka (1871–1957), malíř, který se narodil v nedalekém Opočně, zde prožil mládí
- Radim Drejsl (1923–1953), český hudební skladatel, klavírista a dirigent
- Jan Dvořáček (1825–1898), první ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově (v roce 1856), první školy tohoto druhu v Evropě
- Miloslav Košťál (1925–2018), archivář, historik a kazatel Církve bratrské
- Jana Peterová (* 2000), orientační běžkyně
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Z kulturních akcí pořádaných v Dobrušce je nejznámější patrně „Dobrušské letní muzicírování“ – živé koncerty každou červencovou a srpnovou neděli od 17 hodin – nebo „Mezinárodní hudební festival F. L. Věka“, poprvé pořádaný v roce 2011. Další akcí je „Festival netradičních her a aktivit“[3] nebo zářijové „Svatováclavské slavnosti“.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Ábrahámhégy, Maďarsko
Miejska Górka, Polsko- Radków, Polsko
- Piława Górna, Polsko
Veľký Meder, Slovensko- Hnúšťa, Slovensko
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Rodný domek Františka Vladislava Heka
Kostel Svatého Ducha
Děkanský kostel Svatého Václava
Socha Františka Ladislava Věka
Mariánský sloup na náměstí
Kovárna v Dobrušce
Vila U Rýdlů v Dobrušce
Gymnázium, Pulická ulice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Vila U Rýdlů. In: Národní památkový ústav: památkový katalog [online]. ©2015 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/vila-u-rydlu-766346
- ↑ Dobruška FEST [online]. ©2020 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.dobruskafest.cz/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Dobruška ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobruška ve Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Dobruška v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky města
- virtuální show
