František Kupka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kupka
Frantisek Kupka 1928.jpg
Narození23. září 1871
Opočno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. června 1957 (ve věku 85 let)
Puteaux
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníkrematorium s kolumbáriem Père-Lachaise
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze (do 1891)
Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, grafický designér, vysokoškolský učitel, kreslíř, ilustrátor, grafik, učitel a legionář
Významná dílaKatedrála
Archaická
Komíny
Amorfa. Dvojbarevná fuga
MecenášJindřich Waldes
OceněníŘád čestné legie
Vyznamenání Zlaté lípy
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na fotografii v uniformě legionáře (kolem roku 1917)

František Kupka (23. září 1871 Opočno[1]24. června 1957 Puteaux, Francie[2]) byl český malíř, grafik a ilustrátor, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku a realizaci dalšího nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru přibližujícímu malířství jiným uměním (hudba, poezie). Převážnou část života žil ve Francii.

Svým dílem se nesmazatelně zapsal do dějin české i světové výtvarné tvorby. Z komerčního hlediska jde také o jednoho z nejdražších českých umělců; několik jeho maleb bylo prodáno za částky přesahující 60 milionů korun[3] a abstraktní obraz Divertimento II je držitelem českého aukčního rekordu (90 milionů korun).[4] Obraz Tryskání II se v březnu 2021 v londýnské Sotheby's vydražil v přepočtu za 196 milionů korun (s aukční přirážkou 231 milionů), čímž se stal nejdražším vydraženým obrazem českého umělce vůbec.[5]

Život[editovat | editovat zdroj]

František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně[1]. Mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevoval velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele nebyl nucen věnovat se svému řemeslu a byl poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studoval v ateliéru pro historickou a náboženskou malbu jako žák profesora Františka Sequense až do absolutoria roku 1892, kdy odjel do Vídně. Na Akademii ve Vídni zůstal do roku 1895, kdy byl poslán jako stipendista do Paříže, kam cestoval oklikou přes severní Evropu. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium (není bez zajímavosti, že Kupka byl příznivcem teosofie, východních filosofií a mysticismu vůbec).

Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb v pařížském časopisu L'Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 1901–1907 a vytvořil i tři svá samostatná čísla – alba Peníze (francouzsky Argent), Náboženství a Mír. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu jako člen roty Nazdar, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii, po návratu do Paříže, kde založil tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou byl později zvolen.

Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, na níž v roce 1920 také přednášel. Přednáškovou činnost pořádal později i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. Mezi lety 1919–1938 Františka Kupku podporoval přítel Jindřich Waldes, úspěšný pražský podnikatel, který kupoval jeho obrazy.

Za svůj život uspořádal mnoho výstav a za svá díla získal mnohá ocenění. Většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, kde také 24. června 1957 zemřel. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise, v kolumbáriu, oddělení 87, schránka č. 22696.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pařížská výstava Podzimní salon roku 1912, zcela vlevo Kupkova Amorfa

Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce.

Obraz Amorfa. Dvojbarevná fuga (ve sbírkách NG pod českým názvem Amorfa. Dvoubarevná fuga), byl první abstraktní obraz, který Kupka vystavil společně s obrazem Amorfa. Teplá chromatika na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.[6]

Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu. Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru – orfismu.

V roce 2015 byl vytvořen první a jediný Soupis olejomaleb Catalogue raisonné Františka Kupky, který čítá na 359 olejomaleb. Tento ucelený soupis vydala pražská aukční síň a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery ve spolupráci s Národní galerií Belvedere ve Vídni, Národní galerií v Praze, držitelem autorských práv malíře Adagp Paříž a Konig Books London. Kupkova tvorba byla rozčleněna do sedmi tematických okruhů: Předabstraktní, Řada Dvoubarevné fugy, Řada vertikálních a diagonálních plánů, Řada organických motivů, Příběhy tvarů a barev, Řada energických a mechanických, Čisté formy – syntézy a Série C. Ke každému dílu byl na základě osobního průzkumu, údajů z archivu autorů a archivu Jindřicha a George (Jiřího) Waldese, výstavních katalogů, veřejně dostupných dokumentů a archiválií vypracován popis, soupis výstav, literatury a vročení obrazu. Hlavní autor soupisu a ředitel Adolf Loos Apartment and Gallery Vladimír Lekeš je zapsán jako jediný český znalec v prestižním Guide International des Experts & Spécialistes vydávaném ve Francii a je pověřen majitelem autorských práv Františka Kupky, francouzskou společností Adagp, k ověřování pravosti Kupkových děl.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Díla Františka Kupky byla vystavována na mnoha výstavách v Čechách i v zahraničí.

  • Velkou přehlídkou jeho tvorby byla výstava v Japonsku v roce 1994.
  • V roce 1998 byla uskutečněna rozsáhlá domácí výstava v Národní galerii v Praze.
  • Na přelomu let 2012 a 2013 byla v Salmovském paláci v Praze na Hradčanech uspořádána výstava Cesta k Amorfě, ukazující Kupkova díla zapůjčená od významných světových institucí i soukromých sběratelů z České republiky, Francie a USA.
  • Významná sbírka Kupkových obrazů a studií je součástí sbírek pražského Musea Kampa a Národní galerie v Praze.
  • V roce 2016 u příležitosti vydání soupisu olejomaleb Františka Kupky a 70. výročí jeho první retrospektivní výstavy v Mánesu pořádala galerie Adolf Loos Apartment and Gallery výstavu děl Františka Kupky ve výstavní síni Mánes.[8][9]
  • V roce 2018 uspořádala Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais ve spolupráci s pařížským Centre Pompidou, Paris, Národní galerií v Praze a muzeem umění Ateneum (Helsinki) retrospektivní výstavu v pařížském Grand Palais. Výstava konající se od 21. března do 30. července 2018 nesla název Kupka – Průkopník abstrakce.[10]
  • Ve spolupráci s organizátory pařížské výstavy 2018 byla v pražské Valdštejnské jízdárně uspořádána retrospektivní výstava František Kupka 1871–1957. Výstava přístupná v době od 7. září 2018 do 20. ledna 2019 byla obměněnou pařížskou výstavou 2018.[11]
  • Ve výstavní síni Expo 58 ART v pražských Letenských sadech se od 26. února 2022 do 20. března 2022 konala výstava Kupka – Mucha pojatá jako volné připomenutí jediné společné výstavy Františka Kupky a Alfonse Muchy, která se pod názvem F. Kupka, A. Mucha konala v roce 1936 v Paříži v „Musée des Écoles Étrangéres Contemporaines“ v Jeu de Paume v Tuilerijských zahradách.[12] Za pouhé tři týdny výstavu navštívilo 18 000 zájemců.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1858–1877 v Opočně , sign.120-3884, ukn 7065, str.153 . Dostupné online.
  2. Malíř Fr. Kupka zemřel. Rudé právo. 28. 6. 1957, s. 2. Dostupné online. 
  3. MILER, Marek. Kupka se v londýnské aukci dražil za násobky odhadované ceny. Průkopník abstraktní malby je nejdražším českým umělcem na trhu. Hospodářské noviny [online]. 2018-02-28 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online. 
  4. BENEDIKTOVÁ, Jana (jab). Tuzemský aukční rekord Toyen vydržel krátce. První místo nově uzmul Kupka. ČT24.cz [online]. 2020-11-29 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  5. Seznam Zprávy a ČTK. Český rekord. Kupka se vydražil za 231 milionů korun. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-25 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  6. Amorfa. Dvojbarevná fuga [online]. Národní galerie [cit. 2018-03-02]. Dostupné online. 
  7. František Kupka: soupis olejomaleb. Adolf Loos Apartment and Gallery [online]. [2016] [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výstava obrazů Františka Kupky. In: Aloos.cz [online]. 24. 5. 2016 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://aloos.cz/cs/uspech/104-vystava-obrazu-frantiska-kupky
  9. Křest publikace František Kupka: Soupis Olejomaleb. In: Aloos.cz [online]. 24. 5. 2016 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://aloos.cz/cs/uspech/105-krest-publikace-frantisek-kupka-soupis-olejomaleb
  10. Kupka, rétrospective au Grand Palais du 21 mars au 30 juillet 2018. [Kupka, Pioneer of Abstraction. Du 21 March 2018 Au 30 July 2018.] In: Grand Palais [online]. [2018] [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.grandpalais.fr/en/event/kupka
  11. František Kupka 1871–1957: Detail výstavy
  12. STUCHLÍK, Jan. Milionoví Kupkové na výstavě v Expo 58 Art Adolf Loos Apartment and Gallery, 26. 2. – 20. 3. 2022. In: Artplus cz [online]. 08.03.2022 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/milionovi-kupkove-na-vystave-v-expo-58-art
  13. Kupka - Mucha v Expo 58 ART. In: Aloos.cz [online]. Publik. 2022-03-31 14:02, aktualiz. 2022-08-16 17:00 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://aloos.cz/cs/uspech/3169-kupka-mucha-v-expo-58-art

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUPKA, František a CHALUPA, Pavel, ed. L'Assiette au Beurre par François Kupka: catalogue: [politické karikatury Františka Kupky pro pařížský satirický časopis L'Assiette au Beurre z let 1901–1907. Pustina: Chamaré, 1998. xxiii s. Orbis pictus, sv. 1. ISBN 80-902472-0-2.
  • KUPKA, František et al. Kupka – Waldes: malíř a jeho sběratel: dílo Františka Kupky ve sbírce Jindřicha Waldesa. Praha: Antikvariát Meissner, 1999. 445 s. ISBN 80-238-4616-7.
  • LAMAČ, Miroslav. František Kupka. Praha: Odeon, 1984. 84 s. Malá galerie, sv. 33.
  • LEKEŠ, Vladimír; HUSSLEIN-ARCO, Agnès; LEKEŠ, Ludmila; ZLATOHLÁVKOVÁ, Eliška. František Kupka: catalogue raisonné des huiles = cataloque raisonné of oil paintings = soupis olejomaleb. Překlad Jana Chartier a Martin Tharp. Praha: Adolf Loos Apartment and Gallery, 2016. 571 s. ISBN 978-80-260-9660-3, ISBN 978-3-86335-955-3. (francouzsky, anglicky a česky) 
  • MUCHA, Jiří. Alfons Mucha. 2. oprav. a dopl. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 460 s., [40] s. obr. příl. [Strany 111, 219, 252, 278, 283, 341, 439.]
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. 206 s. [Strany 14, 16, 25.] Masarykova knižnice Hlas. ISBN 978-80-87173-47-3.
  • VYKOUPIL, Libor. Ecce homo: z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]