František Kupka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Kupka
Frantisek Kupka 1928.jpg
Narození 23. září 1871
Opočno
Úmrtí 24. června 1957 (ve věku 85 let)
Puteaux
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze (do 1891)
Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání malíř, grafický designér a vysokoškolský učitel
Významná díla The Cathedral
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17492615
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17493631
Ocenění Řád čestné legie
Vyznamenání Zlaté lípy
Podpis František Kupka signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kupka (23. září 1871, Opočno[1]24. června 1957, Puteaux, Francie[2]) byl český malíř, grafik a ilustrátor světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku a realizaci dalšího nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, přibližujícímu malířství jiným uměním (hudba, poezie). Převážnou část života žil ve Francii.

Svým dílem se nesmazatelně zapsal do dějin české i světové výtvarné tvorby. Z komerčního hlediska jde také o nejdražšího českého umělce, několik jeho maleb bylo prodáno za částky přesahující 60 milionů korun.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Kupkův rodný dům v Opočně

František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně. Své mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevoval velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele nebyl nucen věnovat se svému řemeslu a byl poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studoval v ateliéru pro historickou a náboženskou malbu jako žák profesora Sequense až do absolutoria roku 1892, kdy odjel do Vídně. Ve Vídni na Akademii zůstal až do roku 1895, kdy byl poslán jako stipendista do Paříže, kam cestoval oklikou přes severní Evropu. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium (není bez zajímavosti, že Kupka byl příznivcem teosofie, východních filosofií a mysticismu vůbec).

Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L'Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 19011907 a vytvořil i tři svá samostatná čísla – alba Peníze (francouzsky Argent),Náboženství a Mír. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu jako člen roty Nazdar, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii, po návratu do Paříže, kde založil tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou byl později zvolen.

Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, na níž v roce 1920 také přednášel. Přednáškovou činnost pořádal později i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. Mezi lety 19191938 byl Kupka podporován svým přítelem Jindřichem Waldesem, úspěšným pražským podnikatelem, který kupoval jeho obrazy.

Za svůj život uspořádal mnoho výstav a za svá díla získal mnohá ocenění. Většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, kde také 24. června 1957 zemřel. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise, v kolumbáriu, oddělení 87, schránka č. 22696.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pařížská výstava Podzimní salón roku 1912, zcela vlevo Kupkova Amorfa

Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce.

Obraz Amorpha. Fugue à deux couleurs (ve sbírkách NG pod českým názvem Amorfa. Dvoubarevná fuga), byl první abstraktní obraz, který Kupka vystavil společně s obrazem Amorfa. Teplá chromatika na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.[4]

Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu. Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru – orfismu.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Díla Františka Kupky byla vystavována na mnoha výstavách v Čechách i v zahraničí.

  • Velkou přehlídkou jeho tvorby byla výstava v Japonsku v roce 1994.
  • V roce 1998 byla uskutečněna rozsáhlá domácí výstava v Národní galerii v Praze.
  • Na přelomu let 2012 a 2013 byla v Salmovském paláci v Praze na Hradčanech uspořádána výstava Cesta k Amorfě, ukazující Kupkova díla zapůjčená od významných světových institucí i soukromých sběratelů z České republiky, Francie a USA.
  • Významné sbírky Kupkových obrazů a studií se nalézají v pražském Museu Kampa a v Národní galerii v Praze.

Výstavy 2018–2019[editovat | editovat zdroj]

  • V období 21. 3. – 30. 7. 2018 uspořádala Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais ve spolupráci s pařížským Centre Pompidou, Paris, Národní Galerií v Praze a muzeem umění Ateneum (Helsinki), retrospektivní výstavu v paařížském Grand Palais. Výstava nesla název Kupka – Průkopník abstrakce [5]
  • Ve spolupráci s organizátory pařížské výstavy 2018 byla v pražské Valdštejnské jízdárně v období 7.9.2018 - 20.1.2019 uspořádána retrospektivní výstava František Kupka 1871–1957. Jedná se o obměněnou pařížskou výstavu 2018.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Malíř Fr. Kupka zemřel. Rudé právo. 28. 6. 1957, s. 2. Dostupné online. 
  3. MILER, Marek. Kupka se v londýnské aukci dražil za násobky odhadované ceny. Průkopník abstraktní malby je nejdražším českým umělcem na trhu. Hospodářské noviny [online]. 2018-02-28 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online. 
  4. Amorfa. Dvojbarevná fuga [online]. Národní galerie [cit. 2018-03-02]. Dostupné online. 
  5. Grand Palais: Kupka . Pioneer of Abstraction
  6. Prantišek Kupka 1871 – 1957: Detail výstavy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Chalupa: František Kupka à L´Assiette au Beurre, Chamarré, Praha 1997
  • Jiří Mucha: Alfons Mucha, Mladá fronta, Praha, 1982, str. 111, 219, 252, 278, 283, 341, 439
  • VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8. 
  • Jiří Waldes a kolektiv: Kupka – Waldes Malíř a jeho sběratel, Petr Meissner, Praha 1999

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]