Rota Nazdar
Rota Nazdar | |
---|---|
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914 | |
Země | Francie |
Existence | 11.12.1914 - květen 1915 |
Vznik | 31. srpna 1914 |
Typ | pozemní vojsko |
Motto | Dum spiro spero |
Nadřazené jednotky | Francouzská cizinecká legie |
Účast | |
Války | první světová válka |
Bitvy | bitva u Arrasu |
Rota Nazdar (oficiálně francouzsky 1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger, v překladu 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie)[1] byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie. Působili v ní převážně čeští dobrovolníci. Jednotka se uplatnila na západní frontě první světové války. Byla rozpuštěna po katastrofálních ztrátách v bitvě u Arrasu v květnu 1915, dala však základ vzniku československých legií v Francii roku 1918.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Rota Nazdar vznikla v rámci francouzské Cizinecké legie 31. srpna 1914, tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména Ernestem Denisem, zastupovaný pařížskými Čechy, advokátem Josefem Čapkem a Josefem Hofmanem-Krátkým.[2] Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku.
Hromadný odvod dobrovolníků proběhl 22. července 1914 v pařížské Invalidovně, za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v Bayonne. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.
Využití ve válce
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé frontě a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u Arrasu, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.[3]
Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.[4] Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.
Krajanská podpora
[editovat | editovat zdroj]V podpoře jednotky byly rovněž činné v Paříži žijící české ženy, které vojákům posílaly jídlo a oblečení a sháněly za tímto účelem peníze. Matkou praporu byla pak nazývána Marie Čermáková, majitelka pařížské restaurace, která byla z místních žen v podpoře nejaktivnější. Během války udržovala Čermáková korespondenční kontakt s více než třiceti vojáky. Z celkového počtu legionářů, se kterými si Čermáková dopisovala, jich šestnáct během války padlo.[5] Jedním z nich byl též Alois Fabián, její synovec a legionář v dubnu 1918 zajatý německou armádou, který zemřel 22. října 1918 v zajateckém táboře, jako poslední československá oběť západního bojiště.[6] Dopisy Čermáková archivovala a po válce některé zapůjčila ke zveřejnění.[7]
Příslušníci roty
[editovat | editovat zdroj]- František Kupka
- Jan Hofman – vojenský letec, padl ve vzdušném souboji 18. března 1917
- Karel Bezdíček – praporečník roty, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
- Josef Pultr – náčelník pařížského Sokola, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
- Václav Dostal – první český důstojník v jednotce, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
- Jan Votrubec
- Ladislav Preininger – posléze důstojník, byl popraven za nacistické okupace Československa roku 1941
- Lumír Březovský – nejmladší člen jednotky, padl v 12. prosince 1914 v 16 letech jako první mrtvý z roty[8][9]
- František Fric – padl 15. března 1915, druhý mrtvý z roty
- František Rus - vojín – narozen 21. prosince 1882 v Machově, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu. Vyznamenán Marockou medailí a plaketkou "Casablanka".Matriční kniha[nedostupný zdroj],+ databáze VÚA Praha
- Alois Fabián – zemřel 22. října 1918 v německém zajateckém táboře, jako poslední Čechoslovák na západní frontě
- Bedřich Starý – vojenský letec
- Jan Štork – vojenský letec
- Václav Pilát – vojenský letec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FENCL, Vilém. Po stopách Roty Nazdar [online]. Rota Nazdar, 2014-08-13 [cit. 2015-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Hofman-Krátký, Josef, 1875- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ ZÝKOVÁ, Iva-Hedvika. Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar. Český rozhlas [online]. 2015-05-08 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety. Čas : časopis Masarykova demokratického hnutí. Říjen-prosinec 2016, roč. XXIV, čís. 116, s. 8–16. ISSN 1210-1648.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Pod slavnými prapory starodružiníků: (historické vzpomínky). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Legionářská stráž. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Československá legie ve Francii: [1914-1918. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ databáze VÚA Praha
- ↑ BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal. Biografický slovník českých zemí [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOHÁČ, Jaroslav. 1894-1944 Kronika československé legie ve Francii. Praha: Naše záloha, 1938. 580 s.
- EMMERT, František. Českoslovenští legionáři za první světové války, Praha, Mladá fronta 2014, ISBN 978-80-204-3283-4, 224 s.
- PREININGER, Ladislav. Přísaha: deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940. Praha: Votobia ; Československá obec legionářská, 2001. 377 s. ISBN 80-7220-115-8.
- PREININGER,Ladislav. Československá legie ve Francii (První sborník francouzských legionářů k 10. výročí samostatnosti Českoslov. republiky)
- PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 14, s. 16, s. 25
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Cesta roty Nazdar – Před 100 lety, speciální web Českého rozhlasu o 1. světové válce
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rota Nazdar na Wikimedia Commons