Brestlitevský mír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří

Brestlitevský mír z 3. března 1918 potvrzoval vítězství ústředních mocností na Východní frontě během první světové války.

Po bolševické revoluci Rusko odmítlo účast ve válce a tím i další spolupráci s Dohodou. Ruská východní fronta se rozpadla. Toho využilo Německo s Rakouskem-Uherskem k rozsáhlému útoku na všech úsecích východní fronty. Německo s Rakouskem-Uherskem dobylo zpět území, z kterých bylo vytlačeno Carskou armádou tj. území dnešního Polska, a získalo území, na kterých je dnes Ukrajina, Pobaltí a Zakavkazsko[zdroj?]. Sovětská vláda podepsala 3. března 1918 v Brestu Litevském v dnešním Bělorusku smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na západní frontu, kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.[1] Brestlitevský mír byl separátní smlouvou, oslabující Dohodu. Byl anulován v listopadu 1918.

Brestlitevský mír měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na udržení výsledků své revoluce. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 miliónu kilometrů čtverečních. Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce - Lev Trockij, ovšem Lenin měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch obnovení míru a ukončení utrpení obyvatel. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu Brestlitevský mír, který později popsal jako „hanebnou smlouvu“, dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v 1. světové válce se ho zřekl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 37-40.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]