Brestlitevský mír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří

Brestlitevský mír z 3. března 1918 byla mírová smlouva, která potvrzovala vítězství ústředních mocností na Východní frontě během první světové války po vojenské porážce a bolševické revoluci a následné kapitulaci Ruska.

Po revoluci Rusko odmítlo účast ve válce, ale zároveň i Dohodou navrhovanou mírovou smlouvu. Ruská fronta se rozpadla, čehož využily Německo s Rakouskem-Uherskem k rozsáhlému útoku. Jeho výsledkem bylo dobytí zpět území, z nichž byly v předchozích letech vytlačeny carskou armádou, tj. území dnešního Polska, a získání oblasti, na kterých je dnes Ukrajina a Pobaltí, jakož i bývalou Karskou oblast v Zakavkazsku. Sovětská vláda tak byla 3. března 1918 v Brestu Litevském v dnešním Bělorusku nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším příměří, než jaké jí bylo původně navrhováno. V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na západní frontu, kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.[1] Smlouva také zavazovala Sověty, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se mimo jiné týkalo i Československých legionářů.[2]

Brestlitevský mír měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na udržení výsledků své revoluce. Podle některých historiků Rusko obdrželo od Německa za ukončení východní fronty úplatek několik milionů marek ve zlatě. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 milionu kilometrů čtverečních: Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii, tedy území, na kterém se nacházela přibližně čtvrtina jeho obyvatelstva i průmyslu a většina uhelných dolů.[3] Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce – Lev Trockij, ovšem Lenin měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch obnovení míru a ukončení utrpení obyvatel. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu brestlitevský mír, který později popsal jako „hanebnou smlouvu“, dlouho dodržovat a zřekl se ho po německé kapitulaci v 1. světové válce se ho zřekl.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 37-40. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa.. 
  2. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 62–66.
  3. KEEGAN, John. The First World War. New York : Vintage Books, 2000. ISBN 978-0375700453. S. 341-342. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]