Bitva o Tangu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Tangu
konflikt: První světová válka
Bitva o Tangu
Bitva o Tangu

Trvání2. listopad 19145. listopad 1914
MístoTanga, Německá východní Afrika
Souřadnice
Výsledekněmecké drtivé vítězství
Strany
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Velitelé
Arthur Aitken Paul von Lettow-Vorbeck
Síla
8000 mužů 1100 mužů
Ztráty
360 mrtvých
490 raněných
61 mrtvých
81 raněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Tangu byl vojenský konflikt mezi Velkou Británií a Německým císařstvím během první světové války. Odehrála se mezi 2. a 4. listopadem 1914 v oblasti východoafrického přístavu Tanga v dnešní Tanzanii.

Obojživelná operace, která měla obsadit centrum německé správy v Německé východní Africe a ukončit válku v této oblasti, skončila naprostou katastrofou, když německý velitel Paul von Lettow-Vorbeck smetl téměř osmkrát silnější britské jednotky zpět do moře a zmocnil se kořisti, která mu umožnila vést boj po celý zbytek války a poutat tak na sebe mnohonásobně početnější síly Dohody.

Bitva představovala jednu z nejostudnějších porážek vojsk Dohody za celou první světovou válku a je často uváděna jako vzorový příklad toho, jak se věci nemají dělat, od výběru jednotek až po konkrétní chyby velitelů.[zdroj?!] Geoffrey Regan začlenil popis jednání britské strany při plánování a provedení operace jako obzvlášť otřesný příklad diletantismu do své Guinnessovy knihy válečných omylů.

Před bitvou[editovat | editovat zdroj]

Od srpna 1914 existoval válečný stav mezi Německem a Velkou Británií, který se navzdory neutralitě Konga (Berlínská konference) rozšířil do kolonií. Nepřátelství mezi koloniálními silami v Keni a německé východní Africe bylo zpočátku omezeno na menší pohraniční bitvy, protože obě strany byly vojensky slabé.

Nasazené síly a ztráty[editovat | editovat zdroj]

Velká Británie v boji nasadila 8000 vojáků, převážně Indů, Paul von Lettow-Vorbeck asi 1100 mužů, převážně askaríjů. Britské ztráty činily asi 360 mrtvých a 490 těžce raněných, německé 61 mrtvých a 81 zraněných. Do německých rukou padly stovky pušek, desítky kulometů a asi 600 000 nábojů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REGAN, Geoffrey. Guinnessova kniha válečných omylů. Praha: Velryba, 1993-1995. 2 sv. (187; 185 s.) s. ISBN 80-901322-6-X. Kapitola Bitva u Tangy (1914), s. 4 a násl. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]