Bitva u Ceru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Ceru
Konflikt: Srbská kampaň první světové války
Situace před bitvou
Situace před bitvou
Trvání: 15. srpna 191424. srpna 1914
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: pohoří Cer, západní Srbsko
Casus belli: Rakousko-uherský útok na nepřátelské Srbsko
Výsledek: srbské vítězství
Změny území: žádné
Strany
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Srbsko Srbsko
Velitelé
Rakousko-Uhersko Oskar Potiorek
Rakousko-Uhersko Liborius von Frank
Srbsko Radomir Putnik
Srbsko Stepa Stepanović
Srbsko Pavle Jurišić Šturm
Síla
cca 200 000 cca 180 000
Ztráty
cca 8 tisíc mrtvých
30 tisíc raněných
cca 3 tisíce mrtvých
15 tisíc raněných

Bitva u Ceru či bitva na Ceru (německy Schlacht von Cer, srbsky Церска битка/Cerska bitka) byla jednou z prvních bitev srbské kampaně odehrávající se v rámci první světové války. V tomto střetu zaútočilo rakousko-uherské vojsko na srbské pozice nedaleko pohoří Cer, v severozápadním Srbsku. Rakouským cílem bylo překvapit srbské vojenské stratégy, kteří očekávali hlavní úder na Bělehrad a dále údolím řeky Moravy. Rakousko-Uhersko tímto nečekaným krokem mohlo využít jako své zázemí nejen oblast Sremu, ale také Bosnu a Hercegovinu.

K bitvě, jež byla součástí první rakousko-uherské ofenzívy namířené proti Srbsku, došlo mezi 15. a 24. srpnem roku 1914. Rakousko-uherské síly byly v bitvě přinuceny ustoupit zpátky za řeku Drinu, načež Srbové získali své první vítězství.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Srbské divize do boje vedl generál Stepa Stepanović a rakousko-uherské Oskar Potiorek. Rakousko-uherská armáda měla za cíl obsadit údolí řeky Driny a ze Šabace a Loznice pokračovat směrem na Valjevo a eventuálně až k Užici. Již na začátku srpna překročilo rakousko-uherské vojsko řeky Sáva a Dunaj. Obsazení města Šabac bylo pro Rakousko-Uhersko úspěchem, ačkoliv srbská obrana byla v této oblasti jen velmi slabá, takže rakousko-uherské jednotky narazily na jen velmi malý odpor. Srbové museli svoji linii obrany zkonsolidovat dále v horách, a jako vhodným pohořím se jevil Cer, nejsevernější z hřebenů srbských hor v oblasti Podriní.

Dne 15. srpna spatřili na úpatí hory srbští vojáci nepřítele, následovaly srážky mezi oběma armádami, které trvaly celou noc i značnou část následujícího dne. Velmi rychle se tyto srážky změnily v chaos, který nakonec vedl k zastavení postupu rakousko-uherského vojska. To v tomto boji utrpělo velké ztráty. Srbská armáda, která byla značně povzbuzena počátečním úspěchem, vytáhla směrem na sever s vidinou znovudobytí města Šabac. Tento útok však nebyl úspěšný, neboť v blízkosti řeky Dobrava nedokázali Srbové zatlačit zpět nepřátelskou armádu. Poté probíhaly dlouhé boje v blízkosti měst Rasulijača a Kosanin Grad, které se Srbům za velikých ztrát nakonec podařilo po několika dnech obsadit. Dne 20. srpna dosáhly srbské armády řeky Driny, což donutilo rakousko-uherské vojsko k zběsilému úprku přes řeku zpět na území Bosny a Hercegoviny. Po krátkém obléhání byl dne 24. srpna nakonec obsazen také Šabac a srbské vojsko dosáhlo i řeky Sávy.

Srbský úspěch v boji proti technicky mnohem vyspělejšímu nepříteli stál na několika faktorech. Jednak Rakousko-Uhersko vyčlenilo na boje v Srbsku méně vojáků, než bylo původně plánováno (vzhledem k bojům s Ruskem na východní frontě) a srbská armáda navíc upřednostnila silně defenzivní strategii. Výhodou se pro Srby ukázaly též zkušenosti s moderním způsobem vedení války, které nabrali v nedávných balkánských válkách.

Bitva u Ceru byla považována za velký úspěch sil Dohody. Značně zvýšila morálku ruských, francouzských i britských vojsk, že se i malá země dokáže vzepřít silnému nepříteli. V srbských dějinách je považována za vzorný příklad obrany národa před nepřátelskou armádou.[zdroj?]

Památka a bitva v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Památník bitvy

V roce 1964 byl v Jugoslávii na motivy této bitvy natočen válečný film Marš na Drinu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Profil filmu Marš na Drinu na Csfd

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAVLÍKOVÁ, Lubomíra; PELIKÁN, Jan; RYCHLÍK, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 670 s. ISBN 80-7106-671-0. Kapitola Srbsko za první světové války, s. 266 – 281.  
  • NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 2. díl. Na frontách velké války. Praha : Libri, 2006. 319 s. ISBN 80-7277-322-4. Kapitola Na Bělehrad... (Srbsko), s. 9 – 80.  
  • POHUNEK, František. První rakousko-uherská ofensiva do Srbska r. 1914 a příčiny jejího nezdaru. Bitva na Ceru. Praha : Vojenský ústav vědecký, 1938. 160 s.  
  • ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914-1918. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 492 s. ISBN 80-7106-274-X. Kapitola Balkánská fronta 1914, s. 83 – 90.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]