František Kermer
| František Kermer | |
|---|---|
| Narození | 1710 Žatec  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 12. března 1786 (ve věku 75–76 let) Hradec Králové Habsburská monarchie |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Kermer, psán též Kerner, Kherner, Körner, křestní jméno Franz (1710? Žatec – 12. března 1786 Hradec Králové[1]) byl architekt a stavitel.
Život[editovat | editovat zdroj]
První a daleko nejvýznamnější osobnost mezi vlastními hradeckými umělci. Jeho dílo je typickým projevem zdejšího regionu. Narodil se asi roku 1710 v Žatci. Předpokládáme, že se tu mohl seznámit s pracemi významného žateckého stavitele Josefa Antonína Gentsche (Jentsche) a později určitě přišel v těsný styk s dílem Kiliana Ignáce Dientzenhofera, které jeho tvorbu poznamenalo tak výrazně, že můžeme mluvit přímo o jeho žákovském následování největšího barokního architekta. Do Hradce Králové přišel snad ve 30. letech, ale bezpečně jej tu zjišťujeme až roku 1743 už jako stavitele zkušeného a váženého, staršího cechu.
V Hradci Králové se také dvakrát oženil – z prvního manželství s chotí Kateřinou se mu narodil syn František Antonín Petr (* 26. 5. 1751), pozdější pevnostní stavitel, a dcera Marie Teresie (* 2. 5. 1751) – a zde také zemřel[1] roku 1786 ve svém domě č. 217 (dnes č. 116) na Malém náměstí ve věku 76 let.
Od počátku své kariéry v Hradci se Kermer jeví jako skutečný reprezentant města. Nejprve se to projevuje jeho osobní činností v cechu, později, zejména v těžkých letech přeměny Hradce v pevnost, jeho účastí v komisích pro stavby v Hradci i v Josefově, v nichž zastupuje městské zájmy v opozici proti nové vojenské vrchnosti. Spolu s městem bojuje o zachování starých práv – zvlášť výrazně se to projevuje ve sporu o projekt kostela na Novém Hradci Králové. Město si jej náležitě váží a svěřuje mu stavby, jež se podařilo vyjmout z pravomoci vojáků. Okázale přitom ignoruje pevnostní inženýry. Zevním výrazem této vážnosti je Kermerova volby do městské rady v roce 1778, kterou však stavitel „s ohledem na svou živnost“ odmítl. Předpokládá se, že má podíl na přestavbě hradeckých domů na Velkém a Malém náměstí. Kromě Hradce Králové je jeho tvorba soustředěna na Novobydžovsko a do okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Stavby jím realizované (doložené):[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Jakuba (Červený Kostelec, NA); 1744–1756
- kostel sv. Vavřince (Uhřínov pod Deštnou RK); 1752–55
- komplex hospodářských budov v Chlumci nad Cidlinou (HK); 1760
- rektorát u semináře sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové
- kostel sv. Ondřeje (Třebechovice pod Orebem HK)
- kostel svatého Antonína Poustevníka (Hradec Králové); po 1766
- kostel sv. Petra a Pavla (Kněžice NB); 1769–79
- kostel sv. Jakuba Většího (Metličany, Nový Bydžov HK); 1769–79 (patrně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera)
- kostel sv. Mikuláše (Žíželeves HK); 1769–77
- kostel sv. Víta (Častolovice RK); 1770–75
- vjezdová brána u semináře sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové; 1776
Stavby, které mu jsou připisované (ale nedoložené):[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Klimenta (Dobřenice HK); 1740
- kostel sv. Kateřiny České Meziříčí NA); 1748-52
- kostel sv. Jana Nepomuckého (Ohařice JC); 1751–52
- kostel sv. Gotharda (Žehuň NB); 1753-62
- prodloužení lodi a stavba věže kostela sv. Kateřiny (Kunčice UO); 1761
- kostel sv. Matouše (Dolany JC); 1765
- kostel sv. Isidora (Plotiště nad Labem HK); 1773
- kostel Proměnění Páně (Sudislav nad Orlicí UO); 1770-72
- kostel Proměnění Páně (Chlum HK); 70. léta 18. stol.
- kostnice u katedrály sv. Ducha (Hradec Králové); 1777
- kostel sv. Jiří (Loučná Hora) (HK); 1780
- kostel sv. Dionýsia (Chomutice JC); 1780-82
- kostel sv. Martina (Zámrsk UO); 1780–82
- kostel sv. Bartoloměje Boharyně (HK); 1783
- kostel Nanebevzetí P. Marie (Lukavice RK); 1783-84
- kostel sv. Jiří (Javornice RK); 1785-87
Stavby, které opravoval či upravoval:[editovat | editovat zdroj]
- oprava staré radnice v Hradci Králové; 1742
- přestavba zámku v Chvalkovicích (NA); 1753
- kostel sv. Stanislava (Smidary HK); 1753
- kostel sv. Apolináře (Chleby NB); 1755
- pozdně barokní úprava zámku v Chroustovicích (CR)
- opravy, včetně nového zaklenutí jezuitského kostela Nanebevzetí P. Marie v Hradci Králové; 1762–65
- úprava interiéru zámku ve Smiřicích (HK); 1762–66
- úprava poutního kostela P. Marie Bolestné na Homoli (RK); kol. r. 1766
- oprava zámku a stavba kostela sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí (RK); 1768–78
- přístavba bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory; před 1769
- připisuje se mu oprava kostela sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem (HK); po 1769
- klenba v presbytáři a úprava kostela Zvěstování P. Marie v Ličně (RK); 1774–80
- oprava kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (UO); 1977
- úprava západního průčelí kostela sv. Kateřiny v Písečné (UO); 1781–82
- přestavba staré radnice v Hradci Králové
- přestavba lodi kostela sv. Mikuláše v Týništi nad Orlicí (RK)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kol.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, nakl. ACADEMIA, Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8
- Kořán, Ivo: Umění a umělci baroka v Hradci Králové; In.: Umění 1971 str. 136 ad.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1784-1806 v Hradci Králové, sign. 51-21, ukn 3065, str.10. Dostupné online.
