František Kermer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Kermer
Narození1710
Žatec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí12. března 1786 (ve věku 75–76 let)
Hradec Králové
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povoláníarchitekt a stavitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kermer, psán též Kerner, Kherner, Körner, křestní jméno Franz (1710? Žatec12. března 1786 Hradec Králové[1]) byl architekt a stavitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

První a daleko nejvýznamnější osobnost mezi vlastními hradeckými umělci. Jeho dílo je typickým projevem zdejšího regionu. Narodil se asi roku 1710 v Žatci. Předpokládáme, že se tu mohl seznámit s pracemi významného žateckého stavitele Josefa Antonína Gentsche (Jentsche) a později určitě přišel v těsný styk s dílem Kiliana Ignáce Dientzenhofera, které jeho tvorbu poznamenalo tak výrazně, že můžeme mluvit přímo o jeho žákovském následování největšího barokního architekta. Do Hradce Králové přišel snad ve 30. letech, ale bezpečně jej tu zjišťujeme až roku 1743 už jako stavitele zkušeného a váženého, staršího cechu.

V Hradci Králové se také dvakrát oženil – z prvního manželství s chotí Kateřinou se mu narodil syn František Antonín Petr (* 26. 5. 1751), pozdější pevnostní stavitel, a dcera Marie Teresie (* 2. 5. 1751) – a zde také zemřel[1] roku 1786 ve svém domě č. 217 (dnes č. 116) na Malém náměstí ve věku 76 let.

Od počátku své kariéry v Hradci se Kermer jeví jako skutečný reprezentant města. Nejprve se to projevuje jeho osobní činností v cechu, později, zejména v těžkých letech přeměny Hradce v pevnost, jeho účastí v komisích pro stavby v Hradci i v Josefově, v nichž zastupuje městské zájmy v opozici proti nové vojenské vrchnosti. Spolu s městem bojuje o zachování starých práv – zvlášť výrazně se to projevuje ve sporu o projekt kostela na Novém Hradci Králové. Město si jej náležitě váží a svěřuje mu stavby, jež se podařilo vyjmout z pravomoci vojáků. Okázale přitom ignoruje pevnostní inženýry. Zevním výrazem této vážnosti je Kermerova volby do městské rady v roce 1778, kterou však stavitel „s ohledem na svou živnost“ odmítl. Předpokládá se, že má podíl na přestavbě hradeckých domů na Velkém a Malém náměstí. Kromě Hradce Králové je jeho tvorba soustředěna na Novobydžovsko a do okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Stavby jím realizované (doložené):[editovat | editovat zdroj]

Stavby, které mu jsou připisované (ale nedoložené):[editovat | editovat zdroj]

Stavby, které opravoval či upravoval:[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • kol.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, nakl. ACADEMIA, Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8
  • Kořán, Ivo: Umění a umělci baroka v Hradci Králové; In.: Umění 1971 str. 136 ad.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1784-1806 v Hradci Králové, sign. 51-21, ukn 3065, str.10. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]