František Kermer
| František Kermer | |
|---|---|
| Narození | 1710 Žatec  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 12. března 1786 (ve věku 75–76 let) Hradec Králové Habsburská monarchie |
| Povolání | architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Kermer, psán též Kerner, Kherner, Körner, křestní jméno Franz (1710? Žatec – 12. března 1786 Hradec Králové[1]) byl architekt a stavitel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se asi roku 1710 v Žatci, kde se mohl seznámit s pracemi významného žateckého stavitele Josefa Antonína Gentsche (Jentsche). Později přišel do styku s dílem Kiliana Ignáce Dientzenhofera, které jeho tvorbu výrazně poznamenalo. Do Hradce Králové přišel snad ve 30 letech, ale bezpečně je tu doložen až roku 1743 už jako zkušený stavitel a starší cechu.
V Hradci Králové se také dvakrát oženil – s první manželkou Kateřinou měl syna Františka Antonína Petra (* 26. 5. 1751), pozdějšího pevnostního stavitele, a dceru Marii Teresii (* 2. 5. 1751). Zde také zemřel[1] roku 1786 ve svém domě č. 217 (dnes č. 116) na Malém náměstí ve věku 76 let.
Od počátku své kariéry v Hradci byl Kermer aktivní nejprve osobní činností v cechu, později v letech přeměny Hradce v pevnost účastí v komisích pro stavby v Hradci i v Josefově, v nichž zastupoval městské zájmy v opozici proti nové vojenské vrchnosti. Spolu s městem bojoval o zachování starých práv – výrazně se to projevilo ve sporu o projekt kostela na Novém Hradci Králové. Město si jej náležitě vážilo a svěřilo mu stavby, jež se podařilo vyjmout z pravomoci vojáků a působnosti pevnostních inženýrů. Zevním výrazem této vážnosti byla Kermerova volba do městské rady v roce 1778, kterou však stavitel „s ohledem na svou živnost“ odmítl.
Předpokládá se, že měl podíl na přestavbě hradeckých domů na Velkém a Malém náměstí. Kromě Hradce Králové byla jeho tvorba soustředěna na Novobydžovsko a do okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Stavby jím realizované (doložené)[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Jakuba (Červený Kostelec, okres Náchod); 1744–1756
- kostel sv. Vavřince (Velký Uhřínov, okres Rychnov nad Kněžnou); 1752–55
- komplex hospodářských budov v Chlumci nad Cidlinou (okres Hradec Králové); 1760
- rektorát u semináře sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové
- kostel sv. Ondřeje (Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové)
- kostel svatého Antonína Poustevníka (Hradec Králové); po 1766
- kostel sv. Petra a Pavla (Kněžice, okres Nymburk); 1769–79
- kostel sv. Jakuba (Metličany, Nový Bydžov, okres Hradec Králové); 1769–79 (patrně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera)
- kostel sv. Mikuláše (Žíželeves, okres Hradec Králové); 1769–77
- kostel sv. Víta (Častolovice, okres Rychnov nad Kněžnou); 1770–75
- vjezdová brána u semináře sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové; 1776
Stavby, které mu jsou připisované (ale nedoložené)[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Klimenta (Dobřenice, okres Hradec Králové); 1740
- kostel sv. Kateřiny (České Meziříčí, okres Rychnov nad Kněžnou); 1748-52
- kostel sv. Jana Nepomuckého (Ohařice, okres Jičín); 1751–52
- kostel sv. Gotharda (Žehuň, okres Nymburk); 1753-62
- prodloužení lodi a stavba věže kostela sv. Kateřiny (Kunčice, okres Ústí nad Orlicí); 1761
- kostel sv. Matouše (Dolany, okres Jičín); 1765
- kostel sv. Isidora (Plotiště nad Labem, okres Hradec Králové); 1773
- kostel Proměnění Páně (Sudslava, okres Ústí nad Orlicí); 1770-72
- kostel Proměnění Páně (Chlum, okres Hradec Králové); 70. léta 18. stol.
- kostnice u katedrály sv. Ducha (Hradec Králové); 1777
- kostel sv. Jiří (Loučná Hora) (okres Hradec Králové); 1780
- kostel sv. Dionýsia (Chomutice, okres Jičín); 1780-82
- kostel sv. Martina (Zámrsk, okres Ústí nad Orlicí); 1780–82
- kostel sv. Bartoloměje Boharyně (okres Hradec Králové); 1783
- kostel Nanebevzetí P. Marie (Lukavice, okres Rychnov nad Kněžnou); 1783-84
- kostel sv. Jiří (Javornice, okres Rychnov nad Kněžnou); 1785-87
Stavby, které opravoval či upravoval[editovat | editovat zdroj]
- oprava staré radnice v Hradci Králové; 1742
- přestavba zámku v Chvalkovicích (Chvalkovice, okres Náchod); 1753
- kostel sv. Stanislava (Smidary, okres Hradec Králové); 1753
- kostel sv. Apolináře (Chleby, okres Nymburk); 1755
- pozdně barokní úprava zámku v Chroustovicích (okres Chrudim)
- opravy, včetně nového zaklenutí jezuitského kostela Nanebevzetí P. Marie v Hradci Králové; 1762–65
- úprava interiéru zámku ve Smiřicích (okres Hradec Králové); 1762–66
- úprava poutního kostela P. Marie Bolestné na Homoli (okres Rychnov nad Kněžnou); kol. r. 1766
- oprava starého zámku a stavba kostela sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou); 1768–78
- přístavba bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory; před 1769
- připisuje se mu oprava kostela sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem (okres Hradec Králové); po 1769
- klenba v presbytáři a úprava kostela Zvěstování P. Marie v Ličně (okres Rychnov nad Kněžnou); 1774–80
- oprava kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (okres Ústí nad Orlicí); 1977
- úprava západního průčelí kostela sv. Kateřiny v Písečné (okres Ústí nad Orlicí); 1781–82
- přestavba staré radnice v Hradci Králové
- přestavba lodi kostela sv. Mikuláše v Týništi nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kol.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, nakl. ACADEMIA, Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8
- Kořán, Ivo: Umění a umělci baroka v Hradci Králové; In.: Umění 1971 str. 136 ad.
- POLÁKOVÁ,, Michaela. Architektonická tvorba Františka Kernera. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1784-1806 v Hradci Králové, sign. 51-21, ukn 3065, str.10. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kermer na Wikimedia Commons - František Kermer v informačním systému abART
