Železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Týniště nad Orlicí - Letohrad
Mapa
Číslo 021
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 40,2 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 12 ‰
Minimální poloměr oblouku 200 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
49,782 Týniště nad Orlicí
trať do Chocně
52,320 Lípa nad Orlicí
55,831 Čestice
57,113 Častolovice
trať do Solnice
Bělá
60,260 Kostelec nad Orlicí město
61,711 Kostelec nad Orlicí
64,342 Doudleby nad Orlicí
trať do Rokytnice v Orl. horách
Zdobnice
67,324 Záměl
69,741 Potštejn
Divoká Orlice
72,396 Sopotnice
Litický tunel (264 m)
75,072 Litice nad Orlicí
76,861 Bohousová
83,019 Žamberk
87,116 Lukavice v Čechách
trať do Ústí nad Orlicí
89,953 Letohrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 021) je jednokolejná celostátní trať. Trať vede z Týniště nad Orlicí přes Častolovice, Doudleby nad Orlicí a Žamberk do Letohradu. Převážně je vedena podél toku Divoké Orlice. Trati se také někdy přezdívá "Podorlický pacifik", v době stavby jako "Pětizámecká" podle zámků v Častolovicích, Kostelci, Doudlebách, Potštejně, Žamberku a v Letohradě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní od některého místa trati z Dolní Lipky do Ústí nad Orlicí k příhodnému místu rakouské severozápadní železnice u Chlumce.[1]

Dráhu vybudovala do roku 1874, vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1.1.1908.

Co vypovídají staré jízdní řády[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Týniště, Častolovice, Kostelec n. O., Doudleby, Potštýn, Litice, Bohousov, Žamberk, Kyšperk

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 54 Praha – Mittelwalde 4 Os
1921 léto 144 Praha Denisovo nádr. – Hradec Králové – Hanušovice 5 Os
1928/29 zima 145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice 2 R + 7 Os
1937/38 zima 126 Praha – Poděbrady lázně – Hradec Králové –Hanušovice 2 R + 11 Os
1944/45 502 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Lichtenau 1 R + 8 Os
1945/46 2 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice 1 R + 8 Os
1959/60 2 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice/Miedzylesie 2 R + 11 Os
1988/89 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice/Miedzylesie 2 R + 12 Os
2002/03 021 Týniště nad Orlicí – Hanušovice 2 R + 16 Os Týniště nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí,
2 R + 11 Os Doudleby nad Orlicí – Letohrad
2012/13 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad 1 R + 22 Os Týniště nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí,
1 R + 9 Os Doudleby nad Orlicí – Letohrad
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Na trati provozují České dráhy osobní a spěšné vlaky; rychlíky byly postupně omezeny na minimum (v současnost zde jezdí pouze spoj Kyšperk (934/935) na lince Praha-Lysá nad Labem-Nymburk-Chlumec nad Cidlinou-Hradec Králové-Týniště nad Orlicí-Letohrad a zpět). Trať se ocitla poněkud stranou zájmu poté, co ji přeťala hranice mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem. V roce 2011 oznámil Pardubický kraj záměr nezastavovat osobními vlaky v Sopotnici, kde je zastávka mimo zástavbu, a v Lukavici, která se ovšem rozhodla svoji zastávku bránit.[2] Již od sedmdesátých let 20. stol. se připravovala modernizace a elektrifikace, na kterou tato trať stále marně čeká. S ohledem na nešťastně řešenou administrativní reformu regionalizace území východních Čech na Královéhradecký a Pardubický kraj a technické problémy tunelu v Liticích, k tomu už nejspíš nedojde. Nakonec se přece jenom alespoň část trati bude elektrifikovat, a to úsek Týniště nad Orlicí - Častolovice.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Vlečky[editovat | editovat zdroj]

Zaniklá vlečka do podniku Perla Doudleby nad Orlicí, zrušená a snesená v letech 20052006, byla zajímavě trasovaná po hlavní ulici městysu mezi vozovkou a zdmi domů.[3] Na vlečce byly oblouky o poloměru pouze 100 m, v podniku dokonce jen 80 m, proto na ni měla přechodnost jen velmi omezená skupina vozidel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. Další obec jde do boje za vlaky Orlický deník, 2. 6. 2011.
  3. vlečka Perla, 24.2. 2006 na stránkách Industriálno

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]