Přeskočit na obsah

Železniční trať Hradec Králové – Turnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hradec Králové – Turnov
Budova hlavního nádraží v Hradci Králové
Budova hlavního nádraží v Hradci Králové
StátČeskoČesko Česko
Číslo041
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka82 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon16 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost80 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Hradec Králové hlavní nádraží
trať do Týniště nad Orlicí
trať do Jaroměře
Labský náhon
Silnice I/33
2,760 Plotiště nad Labem
3,373 vlečka ČKD
Dálnice D11
5,629 Všestary
Silnice I/35
8,764 Dlouhé Dvory
Radostovský potok
12,307 Dohalice
Mlýnský potok
Bystřice
14,307 Sadová
Silnice I/35
17,117 Hněvčeves
trať do Smiřic
vlečka ČEPRO (2,3 km)
18,865 Cerekvice nad Bystřicí
19,843 Třebovětice
22,578 Jeřice
26,270 Hořice v Podkrkonoší
Silnice I/35
Chvalinský potok
28,642 Dobrá Voda u Hořic
Chlumský potok
trať do Staré Paky
34,876
0,000
Ostroměř
trať do Chlumce nad Cidlinou
Javorka
2,214 Sobčice
4,004 Vojice
Bukovka
6,225 Kovač
9,466 Butoves
Úlibický potok
13,065 Vitiněves
trať do Nymburka
Silnice I/16
17,499
0,000
Jičín
2,686 Jičín zastávka
4,220 Železnice
Cidlina
7,980 Jinolice
Silnice I/35
trať do Staré Paky
10,651 Libuň
trať do Mladé Boleslavi
Silnice I/35
11,977 Libuň zastávka
13,620 Jivany
15,101 Semínova Lhota
17,157 Rovensko pod Troskami
Silnice II/282
Veselka
18,696 Ktová
CHKO Český ráj
Silnice I/35
20,243 Borek pod Troskami
22,422 Hrubá Skála
24,180 Karlovice-Sedmihorky
27,968 Turnov město
Jizera
trať do Železného Brodu
29,222 Turnov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Hradec Králové – Turnov (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 041) je jednokolejná regionální železniční trať na severovýchodě Čech. Vede z Hradce Králové hl. n. do Turnova přes uzly Hněvčeves, Ostroměř, Jičín a Libuň.

Trať, jak je nyní provozována, sestává ze tří stavebních úseků s rozdílnou historií. Dodnes je na ní proto zachováno trojí staničení (kilometrické údaje se třemi různými počátky – viz průběh trati). Stavební délka trati činí 82,614 km, tarifní vzdálenost mezi koncovými stanicemi je 82 km. Do stanice Turnov jezdí osobní vlaky nutnou úvratí, protože trať od Jičína byla do nádraží přivedena až roku 1927 (do té doby končila na nádraží Turnov město) a napojuje se na kolejiště na protilehlé straně než stojí nádražní budova s nástupišti.[1]

Od 7. dubna 2014 je kategorizována jako regionální dráha, do té doby byla částí celostátní dráhy.

Úsek Hradec Králové – Ostroměř

[editovat | editovat zdroj]

„List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 9. května 1881 daný ku stavbě a užívání železnice lokomotivní jakožto železnice místní s pravidelnou kolejí a provozovatí jízdu po nich, totiž (kromě jiných drah) ze štace Kralohradecké priv. Jihoseveroněmecké železnice spojovací do Vostroměře. Koncesionáři zavazují se stavbu hned započíti a nejdéle do 1. září 1882 stavbu dokonati, obecnou jízdu po ní zavésti.“[2]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od března 1882 až do svého zestátnění 1. ledna 1908.

Úsek Ostroměř – Jičín

[editovat | editovat zdroj]

„List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 8. září 1868 daný ku stavbě a užívání železnice lokomotivní nazvané „Rakouské železnice severozápadní“ kteráž půjde (kromě jiných drah) z příhodného místa železnice Kolínsko-Mladoboleslavské do Trutnova. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.“[3]

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od prosince 1871 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Úsek Jičín – Turnov

[editovat | editovat zdroj]

„Listina o koncessi ze dne 7. prosince 1901 byla udělena ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž zřízena jako místní dráha o rozchodu pravidelném z Jičínské stanice trati Ostroměřsko-Jičínské do Turnovské stanice. Koncessionář se zavazuje, že povolenou železnici počne ihned stavěti, ji nejdéle do dvou let postaví a pravidelnou vozbu po ní provozovati.“[4]

Dráhu vlastnila společnost Místní dráha Jičín – Rovensko – Turnov od října 1903 až do svého zestátnění 1. 1. 1925.

Provoz na trati

[editovat | editovat zdroj]
Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a provozovaný úsek počet vlaků
190055 Hradec Králové – Ostroměř2 Sm Hradec K. – Sadová-Dohalice,
3 Sm Sadová-Dohalice – Ostroměř
57 Ostroměř – Jičín5 Os
1921 léto145 Hradec Králové – Hořice – Ostroměř – Jičín6 Sm Hradec Králové – Sadová-Dohalice,
4 Sm Sadová-Dohalice – Hořice,
7 Sm Hořice – Ostroměř,
7 Sm Ostroměř – Jičín
148 Jičín míst. dr. – Rovensko pod Troskami – Turnov4 Sm
1928/29 zima139 Hradec Králové – Hořice v Podkrkonoší – Ostroměř – Jičín6 Os Hradec Králové – Hořice v Podkrkonoší,
5 Os + 5 M Hořice v Podkrkonoší – Ostroměř,
5 Os + 3 M Ostroměř – Jičín
Jičín – Turnov5 Os
1937/38 zima163 Hradec Králové – Jičín – Turnov7 Os Hradec Králové – Hořice v Podkrkonoší,
11 Os Hořice v Podkrkonoší – Jičín,
7 Os Jičín – Turnov
1944/45503f Hradec Králové – Jičín – Turnov7 Os
1945/464a Hradec Králové – Jičín – Turnov6 Os Hradec Králové – Hořice v Podkrkonoší,
11 Os Hořice v Podkrkonoší – Ostroměř,
8 Os Ostroměř – Turnov
1959/604a Hradec Králové – Jičín – Turnov12 Os Hradec Králové – Ostroměř,
1 R + 12 Os Ostroměř – Jičín,
1 R + 10 Os Jičín – Libuň,
9 Os Libuň – Jičín
1988/89041 Hradec Králové – Jičín – Turnov1 R + 12 Os Hradec Králové – Jičín,
1 R + 9 Os Jičín – Turnov
2002/03041 Hradec Králové – Jičín – Turnov1 R + 2 Sp + 12 Os Hradec Králové – Jičín,
1 R + 4 Sp + 9 Os Jičín – Turnov
2012/13041 Hradec Králové – Jičín – Turnov16 Os Hradec Králové – Hořice v Podkrkonoší,
15 Os Hořice v Podkrkonoší – Ostroměř,
16 Os Ostroměř – Jičín,
10 Os Jičín – Rovensko pod Troskami,
13 Os Rovensko pod Troskami – Turnov
Vysvětlivky

R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak, M – motorový vlak, Sm – smíšený vlak

Lokomotivy a motorové vozy

[editovat | editovat zdroj]

Na této železniční trati bylo možno spatřit nejrůznější nasazovaná vozidla. Prvními lokomotivami v prvopočátku byly lokomotivy řady 310.0, známé pod přezdívkou kafemlejnek, konkrétně v úseku Jičín – Turnov se jednalo o lokomotivy – 310.0 – 0110, 0111, 0130. Později zde bylo možno spatřit lokomotivy řady 264.1 (104, 138, 110), případně 334.1, 413.1, 413.2, 414.4, 434.1, 434.2, 354.7, 524.1 (184, 1108, 1109, 1110). Na vlakovém nádraží v Jičíně posunovaly lokomotivy řad 314.2, 400.1, 422.0 a 524.2.[zdroj?]

Z motorových vozů pak M 120.0, M 120.1, M 120.3, M 120.4. Dle dalších nepodložených důkazů zde byly v úseku Sadová – Hořice – Jičín nasazovány motorové vozy řad M 120.1, M 120.2, M 220.1, M 220.2, M 221.0. Již v roce 1928 stíhaly vlaky cestu z Jičína do Turnova za 1 hodinu 23 minut, v opačném směru však za 1 hodinu 33 minut.[zdroj?]

Ke konci parní trakce zde byla nasazována poměrně pestrá skupina parních lokomotiv – 354.1, 534.0, 475.1, 556.0, 464.0, 464.1.[zdroj?]

Následně zde byly nasazeny motorové vozy řad M 131.1, M 240.0, M 262.0, M 286.0, M 286.1, M 296.1, M 296.2, M 475.1 – přezdívaný chrochtadlo a M 152.0.[zdroj?]

Z motorových lokomotiv zde byly provozovány T 478.1, T 478.3, T 466.0, T 466.2. Po rekonstrukci lokomotiv řady 735 (T 466.0) zde byly nasazovány i motorové lokomotivy 714 s přípojnými vozy 010, případně 055.[zdroj?]

Od roku 2006 jsou zde nasazovány motorové jednotky řad 814 a 814.2.[zdroj?]

[editovat | editovat zdroj]

Hradec Králové hlavní nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Hněvčeves

[editovat | editovat zdroj]

Ostroměř

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. Trať 041 na portálu Vlakregion
  2. List povolení č.48/1881 Sb. ze dne 9. května 1881
  3. List povolení č.145/1868 Sb. ze dne 8. září 1868
  4. Listina o koncessi č.205/1991 Sb. ze dne 7. prosince 1901

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]