Lokomotiva 464.1
| Parní lokomotiva řady 464.1 | |
|---|---|
 | |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 464.1 |
| Přezdívka | Ušatá |
| Základní údaje | |
| Výrobce | ČMS |
| Výroba v letech | 1940 |
| Počet vyrobených kusů | 2 |
| Provozovatel | ČSD |
| Období provozu | 1940–1977 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 88 210 kg |
| Hmotnost ve službě | 113 300 kg |
| Adhezní hmotnost | 53 500 kg |
| Délka přes nárazníky | 15 330 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Celkový rozvor | 12 560 mm |
| Rozvor spřažených dvojkolí | 5 160 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | 2´D 2´ p2t |
| Trvalý výkon | 1 240 kW |
| Maximální povolená rychlost | 90 km/h |
| Přetlak páry | 18 bar |
| Počet kouřovek/žárnic | 26/122 |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 500 mm |
| Zdvih pístů | 720 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr spřažených dvojkolí | 1 624 mm |
| Průměr běhounů | 880 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 13,1 m² |
| Výhřevná plocha trubek kotle | 108,9 m² |
| Výhřevná plocha přehřívače | 62,1 m² |
| Výhřevná plocha celková | 184,1 m² |
| Plocha roštu | 3,5 m² |
| Lokomotivní brzda | tlaková přímočinná ruční |
| Vlaková brzda | samočinná tlaková |
| Zásoba uhlí | 7 m³ |
| Zásoba vody | 13,5 m³ |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
464.1 je řada rychlíkových parních lokomotiv ČSD vzniklá zdokonalením řady 464.0.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
V letech 1933 – 1940 dodala firma ČKD Československým státním drahám sérii úspěšných velkých tendrových lokomotiv řady 464.0 vlastní konstrukce (na výrobě se podílela i Škoda Plzeň). Snaha o zhospodárnění provozu vedla k vývoji zdokonalené verze s tlakem páry zvýšeným z 13 na 18 barů.
Nové lokomotivy 464.101 a 102 byly dodány v listopadu, resp. prosinci 1940. Lokomotiva 464.101 byla 2000. lokomotivou vyrobenou v ČKD. Cena jedné lokomotivy byla stanovena na 1 321 805,05 korun.
Provoz[editovat | editovat zdroj]
Lokomotivy byly předány do provozu 20. 11., resp. 31. 12. 1940, a to do výtopny Praha Hybernské nádraží (dnes opět Masarykovo). Na přelomu 50. a 60. let byly přiděleny jihlavskému depu a nasazovány v turnuse s oběma 464.2 a se 464.074 do vozby osobních vlaků i rychlíků na sklonově náročných tratích Českomoravské vrchoviny. Později se uplatnily zejména na vozebních ramenech Nymburk – Praha, Nymburk – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Letohrad a dalších.
Na lokomotivu 464.101 byla dosazena dyšna Giesl. V roce 1975 byla vyřazena z provozu a používána jako vytápěcí kotel v Havlíčkově Brodě, Nymburce a Všetatech, a to až do zrušení 11. 9. 1979. Lokomotiva 464.102 dojezdila s původním komínem dne 26.9.1977, kdy byla úředně zrušena. Od 1.1.1979 se z ní stal vytápěcí kotel K 687. Z důvodu lepšího technického stavu byla právě tato lokomotiva v roce 1980 převedena do sbírek NTM.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Konstrukce lokomotivy odpovídala poslednímu provedení řady 464.0, s následujícími změnami:
Kotel[editovat | editovat zdroj]
Měděné topeniště bylo nahrazeno ocelovým. Plocha roštu se zmenšila, ale na druhou stranu byly navíc použity tři varné klenbové trubky. Válcový kotel obsahoval 112 žárnic a 26 kouřovek. Schmidtův přehřívač páry byl velkotrubnatý. Topeniště dostalo pneumaticky ovládaná dvířka Butterfly. Kotel byl poprvé vyroben z oceli z tuzemské produkce.
Parní stroj[editovat | editovat zdroj]
Parní stroj měl průměry válců zmenšené na 500 mm. Na lokomotivě 464.101 byla použita válcová šoupátka Nicolai, na 102 Trofimov. Na válcích chyběly pojišťovací záklopky.
Zachované stroje[editovat | editovat zdroj]
- 464.102 – ČKD 2001/1940, oprava do provozního stavu, majetek NTM
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 464.1 na Wikimedia Commons - Encyklopedie železnice na stránkách Lokomotivy webzdarma Archivováno 18. 4. 2011 na Wayback Machine.
