Lokomotiva 464.1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ČSD řada 464.1
Lokomotiva 464.102 v depu Bratislava východ
Počet 2
Výrobce ČMS
Uvedení do provozu: 1940
Vyřazení z provozu: 1977
Uspořádání: 2´D 2´ p2t
Průměr válců: 500 mm
Zdvih pístů: 720 mm
Počet válců: 2
Průměr hnacích kol: 1 624 mm (obruče 75 mm)
Průměr běhounů: 880 mm
Pevný rozvor: 5 160 mm
Celkový rozvor: 12 560 mm
Délka přes nárazníky: 15 330 mm
Hmotnost ve službě: 113,30 t
Hmotnost prázdná: 88,21 t
Adhezní váha: 53,5 t
Nápravový tlak: 14,4 t
Nejvyšší rychlost: 90 km/h
Tlak v kotli: 18 bar
Plocha roštu: 3,5 m²
Počet žárnic: 112
Počet kouřovek: 26
Délka trubek: 5 250 mm
Celková výhřevná plocha: 184,1 m²
Nepřímá výhřevná plocha: 171 m²
Přímá výhřevná plocha: 13,1 m²
Plocha přehřívače: 62,1 m²
Indikovaný výkon: 1850 HP
Rozvod: Heusinger
Objem vodojemu: 13,5 m³
Objem uhláku: 7 m³
Brzda: samočinná tlaková
tlaková přímočinná
ruční

464.1 je řada rychlíkových parních lokomotiv ČSD vzniklá zdokonalením řady 464.0.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

V letech 1933 – 1940 dodala firma ČKD Československým státním drahám sérii úspěšných velkých tendrových lokomotiv řady 464.0 vlastní konstrukce (na výrobě se podílela i Škoda Plzeň). Snaha o zhospodárnění provozu vedla k vývoji zdokonalené verze s tlakem páry zvýšeným z 13 na 18 barů.

Nové lokomotivy 464.101 a 102 byly dodány v listopadu, resp. prosinci 1940. Lokomotiva 464.101 byla 2000. lokomotivou vyrobenou v ČKD. Cena jedné lokomotivy byla stanovena na 1 321 805,05 korun.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy byly předány do provozu 20. 11., resp. 31. 12. 1940, a to do výtopny Praha Hybernské nádraží (dnes opět Masarykovo). Na přelomu 50. a 60. let byly přiděleny jihlavskému depu a nasazovány v turnuse s oběma 464.2 a se 464.074 do vozby osobních vlaků i rychlíků na sklonově náročných tratích Českomoravské vrchoviny. Později se uplatnily zejména na vozebních ramenech Nymburk – Praha, Nymburk – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Letohrad a dalších.

Na lokomotivu 464.101 byla dosazena dyšna Giesl. V roce 1975 byla vyřazena z provozu a používána jako vytápěcí kotel v Havlíčkově Brodě, Nymburce a Všetatech, a to až do zrušení 11. 9. 1979. Lokomotiva 464.102 dojezdila s původním komínem dne 26.9.1977, kdy byla úředně zrušena. Od 1.1.1979 se z ní stal vytápěcí kotel K 687. Z důvodu lepšího technického stavu byla právě tato lokomotiva v roce 1980 převedena do sbírek NTM.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce lokomotivy odpovídala poslednímu provedení řady 464.0, s následujícími změnami:

Kotel[editovat | editovat zdroj]

Měděné topeniště bylo nahrazeno ocelovým. Plocha roštu se zmenšila, ale na druhou stranu byly navíc použity tři varné klenbové trubky. Válcový kotel obsahoval 112 žárnic a 26 kouřovek. Schmidtův přehřívač páry byl velkotrubnatý. Topeniště dostalo pneumaticky ovládaná dvířka Butterfly. Kotel byl poprvé vyroben z oceli z tuzemské produkce.

Parní stroj[editovat | editovat zdroj]

Parní stroj měl průměry válců zmenšené na 500 mm. Na lokomotivě 464.101 byla použita válcová šoupátka Nicolai, na 102 Trofimov. Na válcích chyběly pojišťovací záklopky.

Zachované stroje[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva 464.102 v čele nostalgického vlaku
  • 464.102 – ČKD 2001/1940, provozní, majetek NTM, pronájem KHKD

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]