Lokomotiva 200.0
| Parní lokomotivy 200.001 - 003 | |
|---|---|
,_Auspitz.jpg) Lokomotivy č. 1 a 3 ALB (ČSD 200.002 a 200.003) před remízou v Hustopečích, před rokem 1920 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Krauss Linec, VNM |
| Výroba v letech | 1883 - 1911 |
| Počet vyrobených kusů | 3 |
| Provozovatel | Ö.L.E.B., A.L.B., KFNB, KkStB, ČSD |
| Období provozu | 1883-1950 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 16 500 – 18 000 kg |
| Adhezní hmotnost | 15 000 – 16 000 kg |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 40 m |
| Celkový rozvor | 1 800 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | B m2t |
| Trvalý výkon | 100-160 k / 75-117 kW |
| Maximální povolená rychlost | 35 - 38 km/h |
| Počet kouřovek/žárnic | 99 - 111 |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 260 mm |
| Zdvih pístů | 400 mm |
| Typ rozvodu | Allan-Trick |
| Průměr spřažených dvojkolí | 800 / 930 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 2,5 – 3,8 m² |
| Výhřevná plocha celková | 35,0 – 42,5 m² |
| Plocha roštu | 0,53 – 0,85 m² |
| Lokomotivní brzda | ruční, později jednoduchá ssací |
| Zásoba uhlí | 1,0 – 1,1 m³ |
| Zásoba vody | 2,3 – 2,4 m³ |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tendrové lokomotivy 200.0 byly nejmenšími normálněrozchodnými parními lokomotivami, provozovanými na veřejných tratích v Česku s číselným označením podle systému Vojtěcha Kryšpína. U ČSD řada zahrnula tři rozdílné stroje pořízené původními majiteli pro nenáročné lokální dráhy. Čtvrtá lokomotiva svými parametry sice odpovídá přiřazení k řadě 200.0, v provozu ale toto označení dle všeho nenesla.
Byly to lehké dvounápravové lokomotivy s vnitřním rámem, s nápravovým tlakem jen 7 až 9 tun. Kotel o nízkém výkonu s provozním tlakem max. 12 atmosfér zásoboval mokrou parou dvojčitý parní stroj s plochými šoupátky. Rozvod byl výstředníkový vně rámu, ojnicí byla poháněna druhá spřažená náprava.[1][2]
Lokomotivy převzaté ČSD
[editovat | editovat zdroj]
Lokomotiva 200.001 pocházela z dodávky šesti strojů, které si u lokomotivky Krauss z Lince objednala Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) pro svoje lokálky Nové Sedlo - Loket a Olomouc - Čelechovice. Dodány byly mezi lety 1883-1884, označeny řadou B s čísly 109-114. Při postátnění společnosti roku 1908 dostaly u Státních drah kkStB řadové označení 83.21-26. K ČSD z nich přešly už jenom tři[pozn. 1], přeznačení se dočkala jediná, původní B 112 (kkStB 83.23), posunující v dnešní stanici Kořenov. Zrušena a odprodána do cukrovaru Zborovice byla roku 1926.[4][2][3]
Firma Krauss dodala roku 1894 Hustopečské místní dráze (ALB) pro její sedmikilometrovou přípojnou lokální trať dvě malé dvojspřežní lokomotivy. Obdržely tu čísla 1 a 2 a jména "AUSPITZ" ("Hustopeče") a „THERESE". V letech 1900-1909, kdy dopravu pro vlastníka zajišťovaly KFNB a poté KkStB, byly vedeny pod řadou IX. Stroj č.2 byl po roce 1906 odprodán na vlečku. Lokomotivu č.1 ČSD převzaly spolu s provozováním trati roku 1926 a s označením 200.002 ji ponechaly na zdejší lokálce. Zrušena a odprodána na vlečku byla až Německými dráhami po odstoupení území Říši v roce 1939.
Když pro státní dráhy nerentabilní provoz na hustopečské lokálce roku 1909 převzalo samo město Hustopeče, a pro posílení dopravy zakoupilo roku 1911 ještě jednu lokomotivu. Dostala číslo 3 a opět jméno „THERESE". U ČSD po roce 1926 nesla číslo 200.003, pod DRB jezdila jako 98 8001. V roce 1950 byla odprodána do Žieleziarní Podbrezová.[5][2]
| Parní lokomotiva „DOLNÍ CETNO" | |
|---|---|
 Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" (Krauss v.č. 3625/1897) u kavárny v areálu bývalé zastávky Litoměřice město, 2024 | |
| Výr. typ Krauss | 18qq |
| Jméno | „DOLNÍ CETNO" |
| Řada dle Kryšpína | 200.001⁽ᴵᴵ⁾ [pozn. 2] |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Krauss Mnichov |
| Výroba v letech | 1897 |
| Provozovatel | akciový cukrovar Dolní Cetno |
| Období provozu | 1897 – 1970 |
| Typ spřáhla | šroubovka |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 14 900 kg |
| Celkový rozvor | 1 700 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | B m2t |
| Trvalý výkon | 100 k / 74 kW |
| Maximální povolená rychlost | 20 km/h |
| Přetlak páry | 12 bar |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 240 mm |
| Zdvih pístů | 400 mm |
| Typ rozvodu | Stephenson |
| Průměr spřažených dvojkolí | 830 mm |
| Výhřevná plocha celková | 33,6 m² |
| Plocha roštu | 0,43 m² |
| Lokomotivní brzda | ruční |
| Zásoba vody | 2,9 m³ |
| Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva „Dolní Cetno“
[editovat | editovat zdroj]
Lokomotiva Dolní Cetno je malá parní lokomotiva dodaná společností Krauss z Mnichova roku 1897 do cukrovaru v Dolním Cetně u Mladé Boleslavi. Byla tu provozována až do ukončení provozu na vlečce v roce 1970.
Akciový cukrovar v Dolním Cetně, uvedený do provozu při kampani 1868/69, si pro zvládnutí stoupajících objemů přeprav při návozu řepy a expedici výrobků roku 1881 vybudoval devítikilometrovou vlečku ze stanice Chotětov na trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Provoz na ní zajišťovala zpočátku jediná lokomotiva Krauss pozdější řady 96 KkStB. Traťovou část vlečky jako součást nově budovaného železničního propojení Chotětova se Mšenem přes Cetno cukrovar v roce 1897 výhodně odprodal České severní dráze, včetně lokomotivy. Náhradou za ní získal lokomotivu novou, menší.[7]
Dvounápravovou tendrovku na mokrou páru dodala opět lokomotivka Krauss pod výrobním číslem 3625/1897. Dostala opět jméno „DOLNÍ CETNO". Lokomotiva posunovala na kolejišti cukrovaru a mezi nákladišti na trati až do dodávky nové lokomotivy typu BN 200 roku 1947, kdy byla přesunuta do zálohy. Po ukončení provozu cukrovaru v roce 1959 ještě jako vytápěcí kotel sloužila do začátku 70. let poslednímu majiteli – místnímu JZD, který v areálu provozoval sušárnu. Už z Kovošrotu byla v roce 1973 odvezena a po zběžné opravě instalována jako pomník v železniční stanici Mladá Boleslav hl. n.[8] Roku 1991 ji v neutěšeném stavu vykoupil Jiří Mach, Tursko a během dvou let opravil, původně se záměrem ji provozovat.[9] Od roku 2014 je s označením 200.001 vystavena v areálu někdejší zastávky Litoměřice město.[10]
Technické údaje lokomotiv řady 200.0
[editovat | editovat zdroj]| Stroj | 200.001 | 200.002 | 200.003 | 200.001⁽ᴵᴵ⁾ |
|---|---|---|---|---|
| Výrobce, výrobní číslo | Krauss L.[a] 1404/1884 | Krauss L. 2963/1894 | VNM[b] 5071/1911 | Krauss M.[c] 3625/1897 |
| provoz | Ö.L.E.G. B 112 (1883-97); KkStB 83.23 (1897-1918); ČSD 200.001 (do 1926) | A.L.B. č.1 "Auspitz" (1894-); K.F.N.B., KkStB IX 914 (1900-); m.Hustopeče (1909-); ČSD (1926-); DRB (1938-39), vlečka | m.Hustopeče č.3 "Therese" (1911-); ČSD 200.003 (1926-); DRB 98 8001 (1938-); ČSD (1948-); železárny Podbrezová (1950-) | cukrovar D.Cetno "Dolní Cetno" (1897-1970) |
| uspořádání | B m2t | B m2t | B m2t | B m2t |
| max.rychlost | 35 km/h | 38 km/h | 35 km/h | 20 km/h |
| válce, počet a rozměry | 2× ø260×400 mm | 2× ø260×400 mm | 2× ø260×400 mm | 2× ø240×400 mm |
| ø spřažených kol | 800 mm | 800 mm | 920 mm | 830 mm |
| rozvor náprav | 1800 mm | 1800 mm | 1800 mm | 1700 mm |
| výhřev.plocha kotle | 36,2 m² | 35,0 m² | 42,5 m² | 33,6 m² |
| – z toho přímá topeniště | 2,5 m² | 2,5 m² | 3,8 m² | ? |
| plocha roštu | 0,72 m² | 0,53 m² | 0,85 m² | 0,43 m² |
| přetlak v kotli | 12 bar | 12 bar | 12 bar | 12 bar |
| hmotnost | 17,0 t | 16,5 t | 18,0 t | 14,9 t |
| zásoba vody | 2,4 m³ | 2,3 m³ | 2,3 m³ | 2,9 m³ |
| zásoba uhlí | 1,0 m³ | 1,0 m³ | 1,0 m³ | ? |
| rozvod | Allan-Trick | Allan-Trick | Allan-Trick | Stephenson |
| odhadovaný výkon | 100 k | 150 k | 160 k | 80 k |
| brzda | ssací, ruční páková | ruční | ssací jednoduchá pro stroj i vlak, ruční | ruční |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Další dva stroje byly získány výměnou z pozdější dodávky z roku 1887 pro soukromou společnost Kremstalbahn (dnes součást trati zvané Pyhrnbahn). ČSD lokomotivy řady 83 odprodaly v letech 1923-26 na vlečky cukrovarů. Dvě stejné lokomotivy 83.32-33 dodané 1884 dráze Lvov-Černovice-Jasy prodala už roku 1902 kkStB na vlečky na Ostravsku, v provozu tam byly ještě ve 30.letech.[3]
- ↑ Označení číslem 200.001 podle Kryšpína není z provozu doloženo; šlo by o duplicitní použití – druhé obsazení. Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" absolvovala 13.11.1922 dodatečnou policejní jízdu na trati Chotětov – D.Cetno s výsledkem "může býti použita pro veřejnou dopravu na tratích ČSD"[6]; podle prvorepublikových předpisů tak mohla někdy být skutečně v dokumentaci vedena pod tímto označením.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BEK, Jindřich, Lokomotivy let 1860-1900 (Atlas lokomotiv sv. 2). [s.l.]: NADAS Praha, 1979, 136 stran. OD-31-045-79. ss. 26-28, 118-119.
- 1 2 3 BEK, Jindřich; BEK, Zdeněk. Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]. 1. vyd. [s.l.]: CORONA Praha, 1999. 166 s. ISBN 80-86116-13-1.
- 1 2 Lokomotivní statistiky: řada kkStB 83. www.pospichal.net [online]. J. Pospichal [cit. 2025-02-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BEK, J. (1979), ss. 26-27.
- ↑ BEK, J. (1979), ss. 27-28.
- ↑ ŠNÁBL, Radim. Hořký osud sladké výroby: 140 let od založení cukrovaru Dolní Cetno. Svět (velké i malé) železnice. Corona Praha, 2007, roč. VI, čís. 4(24), s. 16. ISSN 1213-7219.
- ↑ ŠNÁBL, R. Hořký ... S. 8–15.
- ↑ ŠNÁBL, R. Hořký .... S. 13–17.
- ↑ SOPEROVÁ, Renata. Pohádka o Machšince (Dobrý den, sousede). Obecní noviny Úholičky. 2014-06-18, roč. 2014, čís. 6, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Krauss Munchen No.3625, 200.001 – Železniční poklady [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠNÁBL Radim, "Hořký osud sladké výroby: 140 let od založení cukrovaru Dolní Cetno". Svět (velké i malé) železnice VI/4(24), str. 2-19. Corona Praha 2007, ISSN 1213-7219.
- BEK, Jindřich; BEK, Zdeněk. Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]. Příprava vydání Jan Vaněk; ilustrace Josef Janata, Jan Vaněk, Jan Štěpánek. 1. vyd. [s.l.]: CORONA Praha, 1999. 166 s. ISBN 80-86116-13-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie k lokomotivě "Dolní Cetno" na Wikimedia Commons- Cukrovar Dolní Cetno. www.fabriky.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
