MÁV řada 601
| Parní lokomotiva řady 601 | |
|---|---|
 Lokomotiva řady 601 | |
| Řada (Maďarsko) | 601 |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 636.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | MÁVAG |
| Výroba v letech | 1914–1920 |
| Počet vyrobených kusů | 63 |
| Provozovatel | ČSD, MÁV, CFR, HSH, JDŽ, FS, HDŽ, CO |
| Období provozu | 1914–1960 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 99 800 kg |
| Hmotnost ve službě | 601.001–40: 106 500 kg 601.041–60: 109 360 kg |
| Adhezní hmotnost | 601.001–40: 96 680 kg 601.041–60: 96 900 kg |
| Délka přes nárazníky | 14 790 mm |
| Výška skříně od TK | 4 570 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | (1´C)'C h4s |
| Trvalý výkon | 1 140 kW |
| Maximální tažná síla | 601.001–40: 148,61 kN 601.041–60: 152,16 kN |
| Maximální povolená rychlost | 60 km/h |
| Přetlak páry | 15 bar |
| Počet válců | 2+2 |
| Průměry válců | 520/850/800 mm |
| Zdvih pístů | 660 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 440 mm |
| Průměr běhounů | 950 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 601.001–40: 275,0 m² 601.041–60: 261,0 m² |
| Výhřevná plocha přehřívače | 66,0 m² |
| Plocha roštu | 601.001–40: 5,09 m² 601.041–60: 5,24 m² |
| Vlaková brzda | tlaková Westinghouse |
| Vlečný tendr | |
| Řada/označení | S ČSD: 526.0 |
| Prázdná hmotnost | 29,1 kg |
| Zásoba vody | 26 m³ |
| Počet náprav | 4 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotivy řady 601 MÁV (ČSD řada 636.0) byly nákladní parní lokomotivy s vlečným tendrem Malletova uspořádání. Jednalo se o nejtěžší parní lokomotivy s největší plochou roštu a výhřevnou plochou maďarských i československých železnic.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Na základě dobrých zkušeností MÁV s řadou VIm, později 651 vyvinuli v budapešťské lokomotivce MÁVAG v roce 1915 ještě výkonnější lokomotivu, která byla určena především pro sklonově náročnou trať Karlstadt (dnes Karlovac) – Fiume (dnes Rijeka) v dnešním Chorvatsku. Lokomotivy měly na této trati dopravovat nákladní vlaky bez nutnosti použití postrkového stroje, a to při dodržení maximálního nápravového tlaku 16,5 t. Svého času šlo o nejvýkonnější lokomotivy v Evropě.
V letech 1914–1921 bylo v budapešťské lokomotivce vyrobeno celkem 60 lokomotiv tohoto typu pro MÁV a další tři pro Chemins de fer Orientaux (CO) v Turecku. Po první světové válce zůstaly lokomotivy této řady ve svých dosavadních působištích. Z 60 strojů řady 601 se 57 ocitlo mimo území Maďarska, z toho 36 na území Jugoslávie, 15 na území Rumunska a 6 v nově vzniklém Československu.
Československo[editovat | editovat zdroj]
Šest lokomotiv bylo umístěno ve výtopně Zvolen – jednalo se o stroje 601.021, 36, 38, 40, 55 a 56. Po roce 1924 byly přeznačeny na 636.001-06 s tendry 526.001-06 a předisponovány do Spišské Nové Vsi. V roce 1928 se zúčastnila tato řada předvádění nové tlakové brzdy soustavy Božič zástupcům UIC. Ve srovnání s novými stroji řad 524.1 a 534.0 se ukázal jejich provoz drahý a proto byly často odstavovány do zálohy. [1]
Po připojení jižní části Slovenska v roce 1939 k Maďarsku připadlo všech 6 lokomotiv ČSD MÁV. Po roce 1945 se dvě z nich vrátily zpět k ČSD, ale do provozu již příliš nezasáhly. Obě byly v roce 1947 vyřazeny.
Maďarsko[editovat | editovat zdroj]
Následkem nového uspořádání po první světové válce nezůstala na území nově ustanoveného Maďarska žádná lokomotiva řady 601. Teprve v letech 1920 – 1921 byly MÁV dodány stroje 651.058, 059 a 060. Byly přiděleny depu Budapešť Ferencváros a spolu s lokomotivami řady 402 byly nasazeny na uhelné vlaky v trase Tatabánya – Budapešť. Po roce 1945 přibyly MÁV další dvě lokomotivy této řady, avšak v 50. letech se po nasazení amerických lokomotiv řady 411 (typ S 160 USATC) staly přebytečnými a byly vyřazeny a sešrotovány.
Rumunsko[editovat | editovat zdroj]
Z patnácti rumunských lokomotiv této řady byla 601.057 dodána v září 1919 přímo z výroby. Byly přiděleny depu Brašov a nasazovány na úseku Brašov – Predeal, a to až do roku 1947. Poté byly postupně vyřazovány, k 1. lednu 1950 již nebyla žádná z těchto lokomotiv ve stavu CFR. Jako zajímavost lze uvést fakt, že tři lokomotivy (601.038, 040 a 059) byly sešrotovány až 15. února 1960 na základě smlouvy Maďarska a Rumunska, jelikož byly zahrnuty v seznamu maďarských lokomotiv zavlečených na území Rumunska ze září 1944. Přitom 601.038 a 059 byly od roku 1919 v parku CFR.[2]
Jugoslávie[editovat | editovat zdroj]
U SHS, později JDŽ byly lokomotivy označeny řadou 32 a nasazeny na trati Moravice–Rijeka. Za 2. světové války připadlo 6 lokomotiv FS (Italské státní dráhy) a 30 HDŽ (Chorvatské železnice). Po válce byly provozovány na trati Knin–Split, a to až do roku 1960, kdy byly vyřazeny.[3] [4]
Turecko[editovat | editovat zdroj]
Lokomotivy 601–603 byly v roce 1918 dodány společnosti Chemins de fer Orientaux (v překladu Východní dráha), která provozovala železniční dopravu v evropské části Turecka. Žádná z těchto lokomotiv nepřešla při zestátnění v roce 1936 do stavu TCDD a jejich osud není znám.[5] [6]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Pojezd lokomotivy malletova uspořádání měl tři spřažené nápravy v pevném a tři ve výkyvném rámu. Ve výkyvném rámu byl navíc Adamsův běhoun s oboustranným výkyvem ±42 mm. Hnací dvojkolí bylo vždy třetí spřažené. Hnací dvojkolí ve výkyvné rámu mělo zeslabené okolky o 10 mm, první spřažené dvojkolí v pevném rámu mělo oboustranný posuv ±12 mm.
Z důvodu nedostatku mědi ve válečném hospodářství byl použit Brotanův kotel, a to v jedinečném provedení se dvěma sběracími bubny v horní části. U lokomotiv do č. 40 bylo použito 188 žárnic a 36 kouřovek, u posledních 20 strojů byl počet žárnic snížen na 176.
Na přestupníku byla umístěna pojišťovací záklopka seřízená na 7,5 baru k omezení tažné síly, resp. k zamezení skluzu. Na lokomotivách bylo instalováno mazání okolků 1., 2. a 5. dvojkolí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků MÁV-Baureihe 601 na německé Wikipedii a MÁV 601 sorozat na maďarské Wikipedii.
- ↑ Bek J.: Atlas lokomotiv, sv.3 – lokomotivy let 1900–1918, NADAS, Praha 1980
- ↑ LACRIȚEANU, Şerban; POPESCU, Ilie. Istoricul tracțiunii feroviare din România, svazek 3. Bucuresti: ASAB, 2007. 608 s. ISBN 978-973-7725-35-6. Kapitola 51. Seria CFR 601, s. 244–245. (rumunsky)
- ↑ POSPICHAL. [cit. 2013-09-27]. Dostupné online.
- ↑ CRHA, Velimir. [cit. 2013-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOLEKTIV. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31. (anglicky)
- ↑ KOLEKTIV. [cit. 2013-09-27]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- (Béla Czére, Ákos Vaszkó): Nagyvasúti Vontatójármüvek Magyarországon, Közlekedési Můzeum, Közlekedési Dokumentációs Vállalat, Budapest, 1985, ISBN 963-552-161-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ČSD řada 636.0 na Wikimedia Commons - Popis maďarských malletek (německy)
- Statistika ř. 601 MÁV
