Přeskočit na obsah

Magyar Államvasutak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MÁV)
Magyar Államvasutak
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníRakousko-Uhersko Uhersko, 1868
NástupceMÁV Pályaműködtetési
SídloBudapešť, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Adresa sídlaBudapešť, Maďarsko
Klíčoví lidéZsolt Hegyi
Charakteristika firmy
Oblast činnostiŽelezniční doprava
Obrat482 mil. € (2018)[1]
Výsledek hospodaření33,6 mil. € (2018)[1]
Celková aktiva720 mld. Ft (2014)
Zaměstnanci57 000
MajitelPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ137639798
Dceřiné společnostiMÁV Zrt.
MÁV Személyszállítási Zrt.
MÁV Pályaműködtetési Zrt.
MÁV Szolgáltató Központ Zrt.
MÁV KFV Kft.
MÁV FKG Kft.
MÁV Rail Tours Kft.
ZÁHONY-PORT Zrt.
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.mavcsoport.hu/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magyar Államvasutak (česky Maďarské státní železnice), formálně MÁV Magyar Államvasutak Zártkörűen Működő Részvénytársaság Zrt., Úplný oficiální název: MÁV-csoport (česky '„Skupina MÁV“'), běžně označovaná jako MÁV, je maďarská národní železniční společnost a MÁV Pályaműködtetési Zrt. je správcem železniční infrastruktury s dceřinými společnostmi MÁV Személyszállítási Zrt. (služby cestujícím) a Utasellátó (palubní stravování, Utasellátó je nezávislým ředitelstvím MÁV Személyszállítási Zrt.).

Budapest-Keleti pályaudvar

MÁV byly založeny v roce 1868 jako Magyar Királyi Államvasutak (Maďarské královské státní dráhy).[2][3] Základním strategickým cílem bylo vybudovat celonárodní železniční systém, který by urychlil hospodářský růst země.[3] První maďarskou státní dráhou byla trať BudapestHatvanSalgótarján, vybudovaná v témže roce. V roce 1891 převzala společnost MÁV na uherském území tratě Rakousko-Uherských železnic. Délka státních železnic byla v tomto roce 7 411 km, dalších 4 226 km bylo majetkem soukromých firem.[2][3] V roce 1931 a 1932 vykoupil stát většinu soukromých tratí, poslední byly pod MÁV převedeny po roce 1945.[2]

V roce 1993 se MÁV transformovaly ze státní organizace na akciovou společnost vlastněnou státem. K nejpodstatnějším změnám došlo v letech 2006–2008, kdy se MÁV přetransformovaly na holdingovou skupinu MÁV. Nejprve došlo k odčlenění společnosti MÁV Cargo, která byla v roce 2007 prodána. Nakonec došlo k odčlenění společnosti MÁV-START, zabývající se osobní dopravou.[4]

V současné době (2008) provozují celkem 7606 km železničních tratí, z toho 7394 km je normálněrozchodných (1435 mm), 36 km o rozchodu 1 520 mm a 176 km úzkorozchodných tratí. Dnes MÁV převezou více než 150 milionů cestujících a patří k moderním evropským železničním společnostem.

Železniční doprava v Maďarsku

[editovat | editovat zdroj]
Maďarská železniční síť
Podrobnější informace naleznete v článku Železniční doprava v Maďarsku.

Síť železnic

[editovat | editovat zdroj]

Železniční síť se paprskovitě rozbíhá po celém Maďarsku z jediného středu – Budapešti. Tento požadavek byl stanoven již na zasedání uherského parlamentu během Maďarské revoluce v roce 1848. Dnes jsou důležité železniční tratě elektrizovány střídavou napěťovou soustavou 25 kV, 50 Hz. Významné železniční koridory jsou modernizovány pro provoz traťovou rychlostí až 160 km/h.

Gyermekvasút

[editovat | editovat zdroj]
Vlak Gyermekvasút
Podrobnější informace naleznete v článku Gyermekvasút.

Gyermekvasút (česky: Dětská železnice) je úzkorozchodná železnice v Budapešti. Tato ojedinělá dráha byla vybudována maďarskými mládežníky v letech 1948–1950 a až do roku 1990, nesla název Úttörővasút (Pionýrská železnice). Obsluhu této tratě tvoří zásadně děti ve věku 10 až 15 let, které by v budoucnu chtěly pracovat pro MÁV. Mají na starosti vše od řízení vlakového provozu přes vypravování vlaků ze stanic až po kontrolu jízdních dokladů ve vlaku.

Další maďarské železniční společnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút.

Vedle MÁV existovala a existuje také samostatná maďarsko-rakouská železniční společnost (dopravce i provozovatel dráhy) GySEV (Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút), působící nepřetržitě od roku 1872 a to i během Studené války.

Železniční vozidla

[editovat | editovat zdroj]
Elektrická lokomotiva 480
Elektrická jednotka 815

Parní lokomotivy

[editovat | editovat zdroj]

G 8 * G 8.1 * 520

Elektrické lokomotivy

[editovat | editovat zdroj]

V42 • 431 • 432 • 433 • 460630470480 • 182 • 193

Elektrické vozy a jednotky

[editovat | editovat zdroj]

414 • 424 • 434 • 415425815

Motorové lokomotivy

[editovat | editovat zdroj]

408 • 418628 • 438 • 448 • M46 • 478 • M28 • M30 • M31 • M32 • M38 • M61 • M63 • 1535

Motorové vozy a jednotky

[editovat | editovat zdroj]

Bzmot (117) • Bamot 701–702 • MDa, MDmot • 6312 • 416426

Společnosti skupiny MÁV (2025–)

[editovat | editovat zdroj]
Motorová lokomotiva 418
  • MÁV Zrt. (skupinové řídící centrum)
  • MÁV Személyszállítási Zrt.
  • MÁV Pályaműködtetési Zrt.
  • MÁV Szolgáltató Központ Zrt.
  • MÁV KFV Kft.
  • MÁV FKG Kft.
  • MÁV Rail Tours Kft.
  • ZÁHONY-PORT Zrt.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Államvasutak Zrt. na maďarské Wikipedii.

  1. a b Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur. 2019. Dostupné online.
  2. a b c JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 141 a 143. 
  3. a b c DE CENT, Mirco; KENT, Alan. Lokomotivy. Praha: REBO productions, 2006. ISBN 80-7234-555-9. Kapitola Maďarské železnice, s. 101. 
  4. HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.]: GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]