Čáslavský sněm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čáslavský sněm na obraze Jana Skramlíka

Čáslavský sněm proběhl v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla ve dnech 3.7. června 1421. Přestože se původně mělo jednat o generální sněm zemí Koruny české, zúčastnili se ho nakonec jen zástupci orebitů, pražanů, táborů, a někteří čeští katoličtí šlechticové. Na sněmu byli přítomni i Zikmundovi zástupci Půta z Častolovic a Aleš Holický ze Šternberka, a dále i přední duchovní Konrád z Vechty, Jan Želivský a Jan z Příbrami. Moravskou šlechtu na sněmu zastupovali Vilém z Pernštejna, Jan z Lomnice, Petr Strážnický z Kravař, Jindřich z Lipé, Jošt z Rosic či Jan Bítovský z Lichtenburka. Jednání se týkalo prosazování čtyř artikul a uznání Zikmunda Lucemburského českým králem.

Průběh a závěry[editovat | editovat zdroj]

Jednohlasně bylo přijato prosazování a hájení Čtyř artikul pražských a to i katolíky s podmínkou, že závazek bude platit pouze dokud a pokud se podaří univerzitním mistrům obhájit pražské artikuly před mezinárodním církevním fórem. I přes snahu Zikmundových důvěrníků, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli dále jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor, byl označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a za nehodného trůnu. Bylo to v době po odražení i druhé jím vedené křížové výpravy. Část především moravské šlechty odmítla se na místě vyvázat z poslušnosti krále (někteří z nich byli přítomni jeho korunovaci v létě 1420) a vyžádala si šestitýdenní lhůtu toto učinit (tento slib nakonec nesplnili a na zemském sněmu v Brně ve dnech 11.14. června 1421 se od smlouvy s českými kacíři distancovali).

Byla jmenována prozatímní dvacetičlenná zemská vláda, jež měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421 dokud do té doby nebude přijat nový král. Ve sboru zasedali:

Dále byli řešením sporů duchovní povahy pověřeni Jan Želivský a Jan z Příbrami. Na 4. červenec 1421 byla svolána do Prahy synoda, která měla vyřešit fungování církevní správy v Čechách.

Praktické výsledky sněmu byly mizivé. Moravská šlechta od husitů odpadla, prozatímní vláda v podstatě nikdy nefungovala a synoda se vlivem převratu Jana Želivského v Praze nikdy nesešla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ŠANDERA, Martin. Čáslavský sněm. Přísně tajné! Literatura faktu. 2011, čís. 4, s. 20 - 30. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]