Šosovné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šosovné nebo také šos (z něm. Schoss) bývala zvláštní daň, která byla placena ve prospěch určitého města. Odtud pak označení „šosovní“ pro subjekty, které tomuto poplatku podléhaly – např. šosovní ves nebo šosovní dvůr. Nešlo ale o vztah klasicky poddanský, pouze pro ně existovala povinnost každoročně platit danému městu předem určenou částku.

Kromě českého právního prostředí se šosovné platilo také v Polsku, kde se vedle plateb městu objevilo i královské šosovné, které naopak platily obce panovníkovi. Poprvé na konci 14. století ještě dobrovolně, později šlo už o povinnou daň. Také určení její výše se změnilo z původní dohody mezi králem a královským nebo poddanským městem na rozhodnutí zemského sněmu. Naproti tomu se postupně prosadilo (poprvé roku 1492 jako privilegium pro Krakov), že město musí platit šosovné jen v případě, když zároveň šlechta bude hradit svou daň z lánů.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Kadlec. Šos. In Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1906, str. 699. Dostupné online.