Jaroslav Pešina
| Prof. PhDr. Jaroslav Pešina | |
|---|---|
| Narození | 27. dubna 1912 Praha-Smíchov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. listopadu 1992 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Povolání | pedagog, historik umění, učitel a kurátor |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Pešina (27. dubna 1912 Praha-Smíchov[1] – 7. listopadu 1992 tamtéž) byl český historik umění, profesor Univerzity Karlovy.
Život a působení[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako prostřední ze tří dětí v rodině velkoobchodníka s kávou a cukrem Jana Pešiny (nar. 1871) a jeho ženy Zdenky, rozené Meisnerové (nar.1884)[2]. Rodina pobývala střídavě v Praze a na venkovském sídle v Senohrabech. Po maturitě v Praze studoval v letech 1931–1936[3] dějiny umění na Filozofické fakultě UK u profesorů V. Birnbauma, J. Cibulky, J. Šusty a Antonína Matějčka, s jehož dcerou Alenou se roku 1941 oženil. Roku 1939 obdržel Římské stipendium v pobočce Českého historického ústavu v Římě. V letech 1939–1950 pracoval v Národní galerii v Praze, ve sbírce starého umění. Roku 1950 se habilitoval a roku 1954 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 1963–1970 vedl katedru dějin umění, než byl jako bezpartijní funkce zbaven. Dále na téže katedře přednášel dějiny gotického malířství a vedl proseminář dějin umění až do roku 1980.
Působil v Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd jako člen ústavní rady a vědecký redaktor, přispěl k rozvoji Národní galerie v Praze, v níž se stal předsedou nákupní komise pro staré umění i členem vědecké rady. Byl členem Mezinárodního komitétu dějin umění. Jako ocenění prestiže, kterou svým dílem vydobyl české medievalistice, mu byla roku 1972 udělena Herderova cena.[4]. V letech 1953-1993 byl členem redakční rady, 1961-1970 šéfredaktor časopisu Umění.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Věnoval se hlavně domácímu malířství pozdní gotiky a renesance, v období okupace také knižní vazbě a moderní české grafice, pod tlakem politické situace v první polovině 50. let rovněž dílu Mikoláše Alše. Jaroslav Pešina zásadním způsobem přispěl k poznání českého gotického malířství a jeho zařazení do evropského kontextu, uspořádal roztříštěný památkový fond a jeho chronologii, osvětlil otázky autorství děl.[5] Mnoho jeho dílčích studií, které publikoval zejména v časopise Umění, vyústilo ve velké souborné publikace o české gotice.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Knižní vazba v minulosti (1939)
- Česká moderní grafika (1940)
- Pozdně gotické deskové malířství v Čechách (1940)
- Kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta v Praze (1940)
- Klášter třeboňský (1942)
- Tektonický prostor a architektura u Giotta, Praha 1945
- Antonín Slavíček. Chrám sv. Víta, Praha 1948
- Giotto (1949)
- Česká malba pozdní gotiky a renesance. Deskové malířství 1450-1550 (1950)
- Malířská tvorba / Mikoláš Aleš (1954)
- Mistr litoměřický, Praha 1958
- Tafelmalerei der Spätgotik und der Renaissance in Böhmen, Praha 1958
- Altdeutsche Meister. Von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach, Praha 1962
- České umění gotické (1970) – přeloženo do němčiny
- Česká gotická desková malba (1976)
- Gotische Tafelmalerei in Böhmen, Bayreuth 1977
- Pozdně gotické umění v Čechách 1471 – 1526 (1978), stať Desková malba
- Mistr Vyšebrodského oltáře, Praha 1982, 1987 – nejpopulárnější dílo, přeložené opakovaně do němčiny (1989) a angličtiny
- Dějiny českého výtvarného umění I/1,2 (1984), stať Desková malba
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na pražském Smíchově
- ↑ Archiv hl.m.Prahy, Policejní přihlášky pražskéhp obyvatelstva z let 1850-1920
- ↑ rigorózní práce: Pozdně gotické deskové malířství v Čechách do doby kolem r. 1500, 1936
- ↑ Životopis na stránkách Národní galerie. www.mc-galerie.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Josef Krása, Šedesát pět let Jaroslava Pešiny. In: Umění XXV, 1977, č. 6, s. 549-551.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1109-1111, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Ladislav Kesner st., Jaroslav Pešina, In: Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A-Ž. Praha 1995, str. 609 – 610.
- Jiří Kropáček, Soupis prací univ. prof. PhDr. Jaroslava Pešiny, DrSc. In: Umění XXV, 1977, č. 6, str. 552-555
- Jaroslav Pešina, Bibliografie prací Jaroslava Pešiny z let 1977-1987, Umění 35, 1987, s. 274-275
- Petr Kalina, Bibliografie prací prof. PhDr. Jaroslava Pešiny, DrSc., z let 1987-1992, AUC. Philosophica et Historica. Z dějin umění 5. Na předělu věků. Sborník k poctě prof. PhDr. Jaroslava Pešiny, DrSc, 1992 (vy. 1994), s. 10
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Pešina
- Životopis na stránkách Národní galerie
- Jaroslav Pešina v informačním systému abART
