Skytaly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skytaly
Skytaly – kostel svaté Markéty
Skytaly – kostel svaté Markéty
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 26 (2011)
Domů 40 (2009)
Lokalita
PSČ 441 01
Obec Vroutek
Okres Louny
Historická země Čechy
Katastrální území Skytaly (10,3 km²)
Zeměpisné souřadnice
Skytaly
Skytaly
Další údaje
Kód části obce 149225
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skytaly jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 km na západ od Vroutku. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.[2]

Skytaly je také název katastrálního území o rozloze 10,3 km².[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1328. V tom samém roce 16. prosince patřily Skytaly rytíři Fremut von Schönhof a von Erwenic, ale po smrti Jindřicha Kozy připadly králi. Fremut von Schönhof a jeho syn Drslav zdědili v roce 1329 ještě některé další části obce Skytal, které byly na soudní rozhodnutí v městském zápisu veřejně vypsány. Dále jsou zprávy, že v roce 1363 farář z Podletic, kněz Jan ze Skytal, jemuž byla propůjčená farnost Mladějov (bývalá ves u Kettowitz). K roku 1358 ves patřila Hynkovi z Krakova. Dalším známým majitelem byl v roce 1379 Heřman z Jeřně a v patnáctém století byla vesnice rozdělená mezi čtyři majitele. 1494 náležely Skytaly pánům Jarošovi a Janovi z Vřesovic.

Od roku 1538 patřila k valečskému panství, ale když v roce 1585 zemřel Kryštof ze Štampachu, rozdělilo se o dědictví jeho šest synů. Jeden z nich, Jan ze Štampachu, vytvořil ze Skytal centrum malého panství a postavil si zde tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1603, kdy ji Jan ze Štampachu prodal svému bratrovi Václavu ze Štampachu, který sídlil na Valči. Jemu byl roku 1622 zabaven majetek za účast na stavovském povstání. O rok později panství koupila Václavova manželka Barbora, rozená z Malešic a Poutnova. Po její smrti v roce 1638 se valečské panství znovu dělilo a Skytaly získal nejmladší syn Jaroslav ze Štampachu. Roku 1670 zdědil i Valeč, u které už vesnice natrvalo zůstala. Panské sídlo ztratilo svou funkci a zaniklo,[4] podobně v 17. století zanikla i místní fara. Původní dřevěný kostel pocházel z roku 1384, současný jednolodní barokní kostel zasvěcený sv. Markétě byl jako pobočná kaple farnosti Valeč postaven až v letech 1782–1784.

Dvoutřídní škola byla založena roku 1829 místo školy v Libyni. K roku 1900 zde žilo ve 42 domech celkem 284 obyvatel, pouze německé obcovací řeči. Ves postihlo několik požárů, v letech 1910, 1920, 1922 a 1930. Jeden den byl zvláště sváteční pro původní obyvatelstvo, v květnu 1923 zde došlo k odhalení válečného pomníku, bronzové desky se jmény německých občanů padlých v první světové válce. 9. října 1938 vzhledem k obsazení pohraničí Německem opustili zde bydlící čeští občané ves. Od začátku ledna 1945 procházející utečenci dokládali, že se blíží konec války a 23. června 1945 začali opouštět ves němečtí občané.

Za první republiky ke vsi náležel velký les, z toho 508,61 hektarů leželo v soudním okrese Podbořany. Z převážné části byl v majetku panství Valeč, které v té době patřilo hraběti Thurn von Valsassina. Malá část lesa patřila obci nebo jednotlivým majitelům.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Skytaly stojí v údolí Mlýneckého potoka otevřeném na východ. Nachází se jeden kilometry od západní hranice okresu Louny a čtrnáct kilometrů jihozápadně od Podbořan. Patřila k nim ovčárna Géla (dnes Dvorek) vzdálená 1,5 kilometru severně a čtyři kilometry severovýchodním směrem vzdálený Kružín. Asi jeden kilometr jižně od Kružína býval kaolinový důl a nedaleko od něj leží lokalita zvaná Na Zámku. Ještě v roce 1870 na ní stávaly zbytky zdiva starého panského sídla.[zdroj?]

V katastrálním území se nachází Skytalský a Kružínský vrch (532 m n. m., dříve Bremsberg). Oba vrchy patří k Doupovským horám, konkrétně k jejich okrsku Rohozecká vrchovina. Území jihozápadně a západně od Skytalského vrchu, kde stojí Skytaly, patří převážně do Rakovnické pahorkatiny.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 316 375 327 284 309 291 273 128 137 78 53 36 24 26
Domy 45 47 46 48 46 46 47 43 45 24 22 29 32 19
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy Vrbičky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek
  • Kostel svaté Markéty
  • Barokní socha Madony na vysokém soklu na břehu potoka poblíž zámku
  • Hrázděná venkovská usedlost čp. 8
  • Hrázděná venkovská usedlost čp. 13[7]
  • Na Kružínském vrchu byly v roce 2016 objeveny pozůstatky neznámého pravěkého hradiště předběžně datovaného do pozdní doby bronzové. V blízkosti byl na podzim roku 2017 nalezen také soubor 33 bronzových předmětů (zlomky srpů, šídlo, náramek aj.).[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Skytaly – tvrz, s. 301. 
  5. CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  7. Skytaly – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné online. 
  8. STRNADOVÁ, Miroslava. Žatecké muzeum získalo od amatérských hledačů poklad z doby bronzové. iDNES.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]