Vidhostice
| Vidhostice | |
|---|---|
 Celkový pohled na Vidhostice | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Vroutek |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′23″ s. š., 13°22′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 94 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vidhostice (5,05 km²) |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 441 01 |
| Počet domů | 35 (2011)[2] |
  Vidhostice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 181561 |
| Kód k. ú. | 781568 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vidhostice jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na jih od Vroutku. V roce 2011 zde trvale žilo 100 obyvatel.[3]
Vidhostice je také název katastrálního území o rozloze 5,05 km².[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen ze jména Vidhost ve významu ves lidí Vidhostových, kteří svůj původ odvozují od stařešiny Vidhosta. Takové rodové vsi vznikaly brzy po slovanském osídlení. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: de Widehoztutiz (1252), de Wydhosticz (1358), Wedhosticz (1369), Widhosticz (1384), Widhostczicz (1405), de Widhossczicz (1383), in villa Vidhostyczich (1388), in villa Wydhossticzich (1483), w Widhosticzych (1543), na Bydhostczych (1587), na Vidhosticích (1615), Widhostitz (1655) a Widhostitz nebo Widhossticze (1787).[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Vidhosticích je z roku 1252, kdy byl vlastníkem vesnice vladyka Radim. Zdejší statek byl později v držení různých šlechtických rodů. Z roku 1384 pochází první zmínka o vidhostickém kostelu svatého Martina, který patřil pod děkanství ve Žluticích (roku 1791 byla obnovena vidhostická farnost). Roku 1440 patřily Vidhostice rytíři Aleši z Vidhostic. Až v roce 1543, kdy Vidhostice vlastnil Jiří Úlický z Plešnice, je prvně doložena zdejší tvrz. Později tvrz a dvůr vlastnili až do roku 1584 Údrčtí z Údrče. Údrčtí postavili novou tvrz, kterou jejich nástupci Nesslingerové ze Selchengrabenu po roce 1655 přestavěli v menší barokní zámek. V roce 1588 byly Vidhostice v majetku Radoslava Vchinského z Vchinic. Po konfiskacích vlastnil Vidhostice již výše zmíněný rod Nesslingerů a od roku 1704 hrabata Štampachové ze Štampachu. V 19. století vlastnila Vidhostice šlechtická rodina Riedla z Riedlsteinu a později Baernreiterů.
Na počátku 20. století měly Vidhostice 52 obydlených domů a 351 obyvatel, z toho 328 Němců a 23 Čechů. Fungovala zde dvoutřídní škola, poplužní dvůr a chmelnice. Až do správních reforem v druhé polovině 20. století patřily do okresu Podbořany. Barokní zámeček byl za komunistického režimu zbourán a na jeho místě byly vystavěny ocelové kolny. Část věže kostela svatého Martina se zřítila, ale byla opravena.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vesnicí protéká Mlýnecký potok, který severovýchodně od vsi napájí Vidhostickou vodní nádrž, využívanou též jako chovný rybník. Rozloha nádrže je 24,25 hektarů.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 287 obyvatel (z toho 138 mužů), z nichž bylo 37 Čechoslováků a 250 Němců. S výjimkou tří evangelíků a šesti židů byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 302 obyvatel: 101 Čechoslováků a 201 Němců. Kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 333 | 321 | 339 | 351 | 354 | 287 | 302 | 145 | 157 | 135 | 112 | 94 | 96 | 100 |
| Domy | 44 | 46 | 50 | 52 | 52 | 53 | 55 | 53 | 65 | 31 | 31 | 35 | 38 | 35 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy Mukoděl. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pozdně barokní kostel svatého Martina pochází z roku 1791.[9]
- Pozůstatky tvrziště s příkopem
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Martina -
Pomník padlým -
Pohled od Mlýneckého potoka ke kostelu -
Budova zemědělského areálu východně od kostela -
Vodní nádrž Vidhostice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 538–539.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
- ↑ Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vidhostice, s. 225.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vidhostice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vidhostice na webu ČÚZK
