Mukoděly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mukoděly
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVroutek
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel17 (2021)[1]
Katastrální územíMukoděly (4,45 km²)
PSČ441 01
Počet domů10 (2011)[2]
Mukoděly
Mukoděly
Další údaje
Kód části obce181552
Kód k. ú.781550
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mukoděly jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jih od Vroutku. Mukoděly je také název katastrálního území o rozloze 4,45 km².[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves v Čech., hejtm. a okr. Podbořany, fara Vidhostice, pošta Vroutek; 42 d., 246 ob. n. (1890), poplužní dvůr s ovčínem. Od roku 1976 patří Mukoděly spolu s Vidhosticemi pod správu Vroutku. O vzniku obce se nic nedochovalo. Původ je však jednoznačně český. Na počátku zde byl zřejmě mlýn v němž se „mouka dělala“ odtud jméno obce Mukoděly. Tomu napovídá i svědectví , že prastarý mlýn nesl číslo popisné 1. V roce 1770 byl údajně zcela zničen při velké povodni a později byly na jeho místě postaveny objekty panského statku. Ze starých pramenů se také dovídáme, že domem s číslem popisným 2 byl hostinec a číslo popisné 3 měla kovárna. Z toho by se dalo usuzovat, že Mukoděly byly původně řemeslnickou osadou při obchodní cestě ze Žatce do Plzně, jenž prý dříve vedla tímto údolím. O feudálním panstvu máme jen neúplné zprávy. Až do roku 1756 náležely k panství Wallisů. Za posledního z nich byl v Mukodělích zřízen panský velkostatek. Roku 1832 došlo ke sporu mezi feudály a sedláky, který názorně ukazuje jak si feudálové rozšiřovali své statky. Několika mukodělským sedlákům, kteří nezaplatili včas, byl majetek soudně zabaven a stal se základem zdejšího panského statku. V roce 1756 se dostaly Mukoděly pod panství mlýnecké vrchnosti hrabat Štampachů. Půda v okolí Mukoděl je vhodná pro pěstování chmele. V minulosti se v okolí intenzivně pěstovalo i ovoce zejména švestky. V obci byly v letech 1770, 1834, 1852, 1872, 1897 a 1901 povodně v posledním jmenovaném roce prý dokonce třikrát během čtrnácti dnů . Na počátku 20. století měly Mukoděly 49 domů a 281 obyvatel.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 282 obyvatel (z toho 127 mužů), z nichž bylo 43 Čechoslováků, 238 Němců a jeden cizinec. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 232 obyvatel: 38 Čechoslováků, 193 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6] [7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 215 256 246 281 278 282 232 101 117 35 18 8 8 12
Domy 33 34 42 47 51 52 50 46 . 10 8 19 24 10
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vidhostic.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]