Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Šimona a Judy
v Lenešicích
Oprava kostela po zřícení věže
Oprava kostela po zřícení věže
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Louny
Obec Lenešice
Souřadnice
Kostel svatého Šimona a Judy
Kostel svatého Šimona a Judy
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát lounský
Farnost Lenešice
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba 13. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál kámen
Další informace
Kód památky 43217/5-1216 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Šimona a Judy je římskokatolický farní kostel zasvěcený svatému Šimonovisvatému JudoviLenešicíchokrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí v západní části vesnice nedaleko lenešického zámku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel na fotografii z roku 1915

Původně románský kostel byl postaven ve třináctém století.[2] Stavební úpravy proběhly v polovině šestnáctého a v letech 1666 a 1800.[3] Poslední úprava zřejmě narušila statiku věže, což vedlo k jejímu zřícení v roce 2008 v době, kdy začala její rekonstrukce.[4] Po odklizení trosek proběhl archeologický průzkum, který odhalil základy v hloubce 150–180 cm pod úrovní terénu. Kromě nich byly nalezeny zbytky pravěkého obydlí, kovářské nebo železářské pece a keramický střep, který umožnil datování vzniku kostela do roku 1263, tedy o sto let později, než se původně předpokládalo.[2] V roce 2011 byla zahájena stavba nové věže. Náklady na rekonstrukci byly odhadnuty na osmnáct miliónů korun.[4]

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 2 470 000 Kč.[5]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2011 2012 2013 2014
částka 790 630 450 600

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel má obdélný půdorys se čtverhranným presbytářem, ke kterému je na jižní straně přiložena sakristie. Fasády jsou členěné omítkovými pásy a obdélníkovými okny zakončenými stlačeným obloukem. Okna v presbytáři jsou oválná. V bočních stěnách lodi se dochovaly stopy polokruhově zakončených románských oken. Do zdi nad obdélným portálem je zasazená otlučená deska s erbem pánů z Veitmile z roku 1539. Loď s plochým stropem je polokruhovým vítězným obloukem oddělená od plackovou klenbou zaklenutého presbytáře. V západním průčelí stávala hranolová věž se dvěma řadami románských oken a latinským nápisem o výstavbě věže v roce 1262.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Kazatelna a hlavní oltář pochází z poslední čtvrtiny osmnáctého století.[3]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Východně od kostela stojí památkově chráněná barokní jednopatrová fara se středovým rizalitem v průčelí členěným pilastry. V bočním štítě jsou kasulová okna.[3][1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155488 : Kostel sv. Šimona a Judy, farní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b STRNADOVÁ, Mirka. Pod zřícenou věží kostela se skrývaly překvapivé nálezy. Žatecký a lounský deník [online]. 2009-09-16 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lenešice, s. 221. 
  4. a b STRNADOVÁ, Mirka. Věž lenešického kostela pomaličku vstává z mrtvých. Žatecký a lounský deník [online]. 2011-10-13 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100-101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]