Přeskočit na obsah

Praga (minerální voda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stáčírna minerálky Praga ve Břvanech

Praga (dříve Trautzelquelle) je minerální voda hydrochemického typu HCO3-SO4-Na-Ca-Mg, která pochází z obce Břvanyokrese Louny. Minerálka byla stáčena do listopadu 2005, od té doby je areál využíván jen jako mezisklad firmy Karlovarská Korunní.[1]

Nejstarším známým zdrojem minerální vody v Břvanech byla Stará obecní studna. Roku 1910 nechal G. Trautzel na protějším břehu potoka vyhloubit nový vrt.[2] Zřídlo nazval Trautzelquelle a roku 1913 obdrželo od Místodržitelství Království Českého úřední statut léčivé vody. Od roku 1911 byly v okolí zřízeno několik mělkých vrtů, které však fungovaly jen krátkou dobu a z důvody ochrany zdroje byly převedeny na správu Schwarzenberských statků a postupně zlikvidovány.[1] U Hrádeckého potoka byla ještě před první světovou válkou postavena stáčírna. Voda se tehdy prodávala pod značkami Regina, Perla Břvanská, Bohemia, Santos nebo Hilda.[1]

  • Trautzelquelle – první název po objevení Trautzelem
  • Regina – jeden z prvních vrtů po roce 1911[3]
  • Praga – název zavedený Schwarzenberskou správou roku 1922[3]
  • Bohemia – zavedl kupec Weinrt roku 1933[3]
  • Hilda – za okupace[3]
  • Praga – od roku 1948[3]

Kyselka Praga

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 vznikl plnírenský závod a v rámci hydrogeologického průzkumu bylo zhotoveno šest vrtů o hloubce 30–40 metrů. Jako zdroj Pragy pro stáčírnu byly až do zavření závodu roku 2005 používány vrty BV-1 a BV-5.[1] Před zavřením stáčírny byla Praga dostupná jako přírodní (resp. neochucená) a v příchutích citrónu, pomeranče, lipového květu a grapefruitu.[3] Mimo kyselku dodával výrobce i ochucené limonády v 1,5 litrovém balení (citron, pomeranč, grapefruit, cola, multivitamín) a 2l limonády XXLimo se sníženým obsahem cukru (citron, pomeranč, grapefruit a cola).[3]

Po uzavření plnírny je přírodní kyselka dostupná veřejnosti v odběrném altánu před areálem.[1]

Hydrogeologie

[editovat | editovat zdroj]

Výskyt kyselky je vázán na systém zlomů, které člení hrásťovou vyvýšeninu ohraničenou ranským zlomem na jihu a liběchovickým zlomem na severu. Minerální voda vzniká v cenomanském kolektoru tvořeném tvořeném rozpadavými pískovci, odkud stoupá až do kvartérních sedimentů, ve kterých byla poprvé zastižena v mělkých studních.[2]

Minerálka se před lahvováním odželezňovala a dosycovala oxidem uhličitým.

[mg/l] Celková
mineralizace
CO2 Mg2+ Ca2+ Na+ K+ Fe2+ F Cl HCO3 SO4
Praga[1][3] 1964 2000 ¹) 88,5 201,7 196,6 0,017 ²) 1,76 28,34 824 623

¹) pro přírodní (nezpracovanou) vodu
²) pro zpracovanou (odželezněnou) vodu

  1. a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  2. a b KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Břvany, s. 57–69. 
  3. a b c d e f g h Praga [online]. mineralka-praga.cz [cit. 2005-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-19.