Uhličitany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité, které vznikly odštěpením dvou atomů vodíku, tj. obsahující uhličitanový anion CO32−. Tím se liší od hydrogenuhličitanů, což je taková sůl kyseliny uhličité, kde se odštěpil jeden vodík (H) a byl nahrazen jiným kationtem.

V geologii jsou karbonáty neboli uhličitany velmi rozšířenými minerály.[1]

Rozpustnost[editovat | editovat zdroj]

S výjimkou uhličitanu amonného a uhličitanů alkalických kovů jsou prakticky nerozpustné ve vodě, ovšem rozpouštějí se v roztocích kyselin, které jsou silnější než kyselina uhličitá, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý, např.:

FeCO3 + H2SO4FeSO4 + H2O + CO2

FeSO4 → Fe2+ + SO 2-
4
 

Příklady uhličitanů[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné uhličitany patří:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 128. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]