Židovský hřbitov u Hřivčic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Židovský hřbitov u Hřivčic
Židovský hřbitov u Hřivčic 2019 1.jpg
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Louny
Obec Peruc
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Náboženství judaismus
Správní jednotka Teplice
Výstavba 1759
Užívání židovská památka
Odkazy
Oficiální web http://zidovsky-hrbitov-hrivcice.hys.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov u Hřivčic se nachází asi jeden kilometr jižně od vesnice Hřivčice v katastru obce Peruc. Lze se k němu dostat od obecního hřbitova v Hřivčicích cestou přes železniční trať a pak asi 400 metrů jihozápadním směrem po polní cestě.

Židovský hřbitov se rozkládá se na celkové ploše 3163 m² a dochovalo se zde zhruba 300 náhrobků.[1] Nejstarší dochovaný náhrobek (maceva) pochází z roku 1698 [2] podle jiných zdrojů z poloviny 18. století.[3] Podle některých pramenů z roku 1759.[1]
Historickým vlastníkem hřbitova bylo Izraelitské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí, současným pak židovská obec Teplice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov byl založen v druhé polovině 17. století. Doba založení hřbitova a s ním souvisejícího spolku Chevra Kadiša pro Hříškov a okolí se traduje od roku 1640 ( podle seznamu spolků v rakouské monarchii z r. 1892), stanovy tohoto spolku kladou datum nejstarších protokolů do r. 1652. Starý pinkas se stanovami ( obecní kniha ) byl obnoven v r. 1733 a pak 1786. V roce 1843 došlo k rozšíření hřbitova ( viditelné od náhrobku č. 156 ), hřbitovní budova márnice pochází pravděpodobně z téže doby, neboť na stabilním katastru z r. 1841 ještě není. Celková plocha pozemků je 5025 m². Na bývalém pohřebišti o ploše 3163 m² je dochováno kolem 400 náhrobků, z nichž je mnoho barokních a klasicistních. Nejstarší pochází z roku 1687.

Historickým vlastníkem dle katastru nemovitostí ( parcela 208 ) je Izraelské pohřební bratrstvo – Chevra Kadiša pro Hříškov a okolí. Současným vlastníkem památky je Židovská obec Teplice. Rozloha židovského hřbitova - bývalého pohřebiště je 3163 m², což je více než místní hřbitov - 1361 m².

Na mnohých pískovcových náhrobcích je původní hebrejské písmo, které je často doplněno symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na některých hrobech jsou uvedeny i základní informace v latince. Nejmladší, často již žulové náhrobky, jsou čitelné celé. Jsou zde pohřbeni lidé ze Slavětína, Hříškova, Peruce, Hořešovic, Vraného a dalších obcí v širokém okolí.

Z čitelných nápisů lze zjistit, že se zde pohřbívalo naposledy ve třicátých letech 20. století. Podle historických map vedla ke hřbitovu cesta také od Vrbna nad lesy směrem ke křížku u železniční trati. Ta byla zrušena v rámci scelování lánů a další zemědělské činnosti. V současné době se jediný možný přístup ke hřbitovu nachází ve směru od Hřivčic a končí na parkovišti u židovského hřbitova.

V regionu Perucko byla po roce 1918 místní židovská komunita natolik integrovaná do většinové společnosti, že mnozí její příslušníci byli pohřbíváni také na obecních hřbitovech, čímž význam tohoto pietního prostoru klesal. Během 2. světové války (po šoa) tato komunita prakticky zanikla. Po roce 1945 se o bývalý hřbitov nikdo nestaral a postupně zpustl. Koncem 20. století byl hřbitov ve zuboženém stavu, náhrobky pokácené a zarostlé křovím. Teprve od roku 2000 se objevují aktivity pro záchranu tohoto hřbitova.[4]

Podle jiných zdrojů byl hřbitov založen patrně v první polovině 18. století, někde se objevuje údaj 1733.[1] V roce 1837 pak došlo k jeho rozšíření. Podle historických map vedla ke hřbitovu cesta od Vrbna nad Lesy směrem ke křížku u železniční trati. Ta však byla v rámci scelování lánů a další zemědělské činnosti zrušena.

Hřivčická židovská komunita přestala existovat podle zákona z roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Lounech.[3]

Dle katastru nemovitostí (parcela 208) je historickým vlastníkem Izraelské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí a současným vlastníkem památky je Židovská obec Teplice. Rozloha hřbitova – bývalého pohřebiště – je 3163 m² (více než místní hřbitov – 1361 m²). Na mnohých pískovcových náhrobcích je původní hebrejské písmo. Je doplněno symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na dalších je doplněno o základní informace v latince. Nejmladší, často již žulové náhrobky, jsou čitelné celé. Například náhrobek Evy Pollakové z Vel. Hořešovic z roku 1907, nebo Aloise Poppera, řezníka z Vraného z roku 1906. Jsou zde pohřbeni lidé ze Slavětína, Hořešovic, Vraného a dalších obcí v širokém okolí. Z čitelných nápisů lze zjistit, že se zde pohřbívalo naposledy ve třicátých letech 20. století.

V regionu Perucko byla po roce 1918 místní židovská komunita natolik integrovaná do většinové společnosti, že mnozí její příslušníci byli pohřbíváni také na obecních hřbitovech, čímž význam tohoto pietního prostoru klesal. Během druhé světové války (po šoa) tato komunita prakticky zanikla.

Po roce 1939 se o bývalý hřbitov nikdo nestaral a ten postupně zpustl. Hroby a náhrobky však byly vykrádány jen ojediněle. Koncem 20. století byl hřbitov ve zuboženém stavu, náhrobky pokácené a zarostlé křovím.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

O rekultivaci židovského hřbitova se pokusila v roce 2000 Apoštolská církev Chomutov, misijní stanice Černčice ve spolupráci s Církví československou husitskou, náboženskou obcí Peruc (informoval např. Lounský Press 13.4. 2000, ročník 5, číslo 15). Na 60 let neudržovaném hřbitově začali s odstraňováním křovin. Tato aktivita však skončila a v roce 2008 byl hřbitov opět zarostlý.

Na základě reportáže na internetových peruckých stránkách se o obnovu hřbitova začala zajímat Židovská obec Teplice. Podařilo se domluvit s občanem Peruce, který již během jednoho roku dokázal hřbitov téměř vyčistit od většiny náletových dřevin. Tato spolupráce pokračovala i v letech 2009 a 2010, byly vykáceny některé suché stromy a průběžně sekána tráva a likvidovány nálety.

V letech 2011–2014 projekt rekultivace Židovského hřbitova u Hřivčic realizoval Husův sbor na Peruci za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu a Úřadu práce Ústeckého kraje. V rámci I.–IV. etapy projektu se znovu postavilo více než 120 zachovalejších náhrobků, byla průběžně rekultivována a udržována zeleň. Dále byla na hřbitov umístěna informační cedule o historii židovského hřbitova a do nedaleké obce Hřivčice byly umístěny směrovky informující návštěvníky regionu o existenci této památky.

Od roku 2015 převzal péči o památku nově založený Spolek na obnovu židovských památek na Perucku. Ten realizoval společně s Federacích židovských obcí a organizací Matana projekt opravy obvodové zdi za přispění European Jewish Cemeteries Iniciative. Díky nadační fondu obětem holocaustu byla provedena úprava bývalé márnice pro památník IN MEMORIAM obětem holocaustu z Peruce, který byl navržen Ing. arch. Ivo Suslikem. Památník byl dne 21. června 2016 slavnostně odhalen za účasti vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona a je přístupný veřejnosti. Česká televize natočila o aktivitách spolku časosběrný dokument "Kameny zmizelých" režiséra J. Hovorky, který byl odvysílán na ČT2 v rámci pořadu Cesty víry dne 11.9.2016.

Cílem projektu je též upozornit veřejnost na nutnost tolerance, rasové a náboženské snášenlivosti. Obnova hřbitova umožní toto memento zachovat i pro budoucí generace tak, aby tyto hrůzy neupadly v zapomnění.

Od října roku 2017 je otevřená stálá výstava s názvem Židovský hřbitov u Hřivčic - Rekonstrukce a historie, která se nachází v Obřadní síni Židovského hřbitova v Lounech. Výstava se věnuje historii této židovské památky s uvedením nově zpracované historicko-geografické studie hřbitova autorů Mgr. Daniela Polakoviče z Židovského musea v Praze a PhDr. Ing. Václava Freda Chvátala z Musea Českého lesa v Tachově.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. 
  2. POLAKOVIČ, Daniel. Spolek na obnovu židovských památek. Peruc: Historicko geografická studie Židovského hřbitova u Hřivčic. 2015.
  3. a b Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
  4. POLAKOVIČ, Daniel. Historicko geografická studie Židovského hřbitova u Hřivčic. 2015.
  5. MAREŠ,J;KRAUSOVÁ,A. Osudy židovských rodin na Lounsku. Spolek na obnovu židovských památek. 2019.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]