Židovský hřbitov u Hřivčic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židovský hřbitov u Hřivčic

alt. Pflanzendorf - Riwtschitz
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
kraj Ústecký
okres Louny
Obec Peruc
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Ritus Judaismus
Federace Federace židovských obcí
Dnešní židovská obec Teplice
Původní židovská obec Hříškov
Užívání židovská památka
Architektonický popis
Výstavba 1759
Specifikace
Odkazy
Oficiální web http://zidovsky-hrbitov-hrivcice.hys.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Židovský hřbitov u Hřivčic ,pozn. dříve Pflanzendorf - Riwtschitz, se nachází asi 1 km jižně od vesnice Hřivčice v katastru obce Peruc, pozn. dříve Perutz. Lze se k němu dostat od obecního hřbitova v Hřivčicích cestou přes železniční trať a pak asi 400 m jihozápadním směrem po polní cestě.

Židovský hřbitov se rozkládá se na celkové ploše 3163 m2 a dochovalo se zde zhruba 300 náhrobků.[1] Nejstarší dochované náhrobní kameny pocházejí z poloviny 18. století.[2] Podle některých pramenů z roku 1759.[1]
Historickým vlastníkem hřbitova bylo Izraelitské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí, současným pak židovská obec Teplice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov byl založen patrně v první polovině 18. století, někde se objevuje údaj 1733.[1] V roce 1837 pak došlo k jeho rozšíření.
Podle historických map vedla ke hřbitovu cesta od Vrbna nad Lesy směrem ke křížku u železniční trati. Ta však byla v rámci scelování lánů a další zemědělské činnosti zrušena.

Hřivčická židovská komunita přestala existovat podle zákona z roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Lounech.[2]

Podle jiných údajů mezi vesnicemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy je hřbitov snad z r. 1732. Dle katastru nemovitostí (parcela 208) je historickým vlastníkem Izraelské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí a současným vlastníkem památky je Židovská obec Teplice. Rozloha hřbitova – bývalého pohřebiště – je 3163 m² (více než místní hřbitov – 1361 m²). Na mnohých pískovcových náhrobcích je původní hebrejské písmo. Je doplněno symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na dalších je doplněno o základní informace v latince. Nejmladší, často již žulové náhrobky, jsou čitelné celé. Například náhrobek Evy Pollakové z Vel. Hořešovic z roku 1907, nebo Aloise Poppera, řezníka z Vraného z roku 1906. Jsou zde pohřbeni lidé ze Slavětína, Hořešovic, Vraného a dalších obcí v širokém okolí. Z čitelných nápisů lze zjistit, že se zde pohřbívalo naposledy ve třicátých letech 20. století.

V regionu Perucko byla po roce 1918 místní židovská komunita natolik integrovaná do většinové společnosti, že mnozí její příslušníci byli pohřbíváni také na obecních hřbitovech, čímž význam tohoto pietního prostoru klesal. Během 2. světové války (po šoa) tato komunita prakticky zanikla.

Po roce 1939 se o bývalý hřbitov nikdo nestaral a ten postupně zpustl. Hroby a náhrobky však byly vykrádány jen ojediněle. Koncem 20. století byl hřbitov ve zuboženém stavu, náhrobky pokácené a zarostlé křovím.

O rekultivaci židovského hřbitova se pokusila v roce 2000 Apoštolská církev Chomutov, misijní stanice Černčice ve spolupráci s Církví československou husitskou, náboženskou obcí Peruc (informoval např. Lounský Press 13.4. 2000, ročník 5, číslo 15). Na 60 let neudržovaném hřbitově začali s odstraňováním křovin. Tato aktivita však skončila a v roce 2008 byl hřbitov opět zarostlý.

Na základě reportáže na internetových peruckých stránkách se o obnovu hřbitova začala zajímat Židovská obec Teplice. Podařilo se domluvit s občanem Peruce, který již během jednoho roku dokázal hřbitov téměř vyčistit od většiny náletových dřevin. Tato spolupráce pokračovala i v letech 2009 a 2010, byly vykáceny některé suché stromy a průběžně sekána tráva a likvidovány nálety.

V letech 2011-2014 projekt rekultivace Židovského hřbitova u Hřivčic realizoval Husův sbor na Peruci za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu a Úřadu práce Ústeckého kraje. V rámci I.-IV. etapy projektu se znovu postavilo více než 120 zachovalejších náhrobků, byla průběžně rekultivována a udržována zeleň. Dále byla na hřbitov umístěna informační cedule o historii židovského hřbitova a do nedaleké obce Hřivčice byly umístěny směrovky informující návštěvníky regionu o existenci této památky.

Od roku 2015 převzal péči o památku nově založený Spolek na obnovu židovských památek na Perucku. Ten realizoval společně s Federacích židovských obcí a organizací Matana projekt opravy obvodové zdi za přispění European Jewish Cemeteries Iniciative. Díky nadační fondu obětem holocaustu byla provedena úprava bývalé márnice pro památník IN MEMORIAM obětem holocaustu z Peruce, který byl navržen Ing. arch. Ivo Suslikem. Památník byl dne 21.6. 2016 slavnostně odhalen za účasti vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona a je přístupný veřejnosti. Česká televize natočila o aktivitách spolku časosběrný dokument "Kameny zmizelých" režiséra J. Hovorky, který byl odvysílán na ČT2 v rámci pořadu Cesty víry dne 11.9.2016.

Cílem projektu je též upozornit veřejnost na nutnost tolerance, rasové a náboženské snášenlivosti. Obnova hřbitova umožní toto memento zachovat i pro budoucí generace tak, aby tyto hrůzy neupadly v zapomnění.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  2. a b Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]