Přeskočit na obsah

Chouč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chouč
Náves s usedlostí čp. 15
Náves s usedlostí čp. 15
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHrobčice
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel64 (2021)[1]
Katastrální územíChouč (2,82 km²)
Nadmořská výška268 m n. m.
PSČ417 57
Počet domů33 (2011)[2]
Chouč
Chouč
Další údaje
Kód části obce48178
Kód k. ú.648175
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chouč je malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Hrobčic. Chouč je také název katastrálního území o rozloze 2,82 km².[3]

První písemná zmínka o Chouči pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Během husitských válek vesnici získali páni z Vřesovic, kteří ji koncem patnáctého století připojili k Doubravské hoře. Později Chouč patřila k Mirošovicím a od roku 1759 k Bílině, u které zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo patnáct obydlených (z toho deset selských) a dvě pusté usedlosti. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela a některé budovy chátraly.[4] Ze vsi pocházel šlechtický rod Koučů z Kouče.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 129 obyvatel (z toho 55 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků a 122 Němců. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 141 obyvatel: třináct Čechoslováků a 128 Němců. Kromě jednoho člena církve československé byli ostatní římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 138 149 129 121 126 129 141 95 104 76 54 42 40 59
Domy 29 30 31 31 28 29 35 39 . 27 23 20 27 33
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Hrobčice.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Centrem sídla je trojúhelná náves obestavěná velkými usedlostmi, kterým dominuje kostel svaté Kateřiny na návrší na jihovýchodním okraji vsi. Dům čp. 7 je poslední stavbou s dochovaným hrázděným patrem, podél kterého vede pavlač. Do dvora usedlosti se vjíždí půlkruhově klenutou bránou a původně k němu jako výměnek patřil drobný domek čp. 17. Na severozápadní straně návsi stojí rozměrná usedlost čp. 15 s pozdně klasicistnímieklektickými fasádami členěnými pilastry a zdobenými okenními šambránami. Přízemím domu vede průjezd se segmentově klenutým portálem. Dochovaná podoba usedlosti pochází z roku 1884, ale dům stál ve stejném rozsahu už v roce 1842. Eklektickou architekturu zastupuje také dům čp. 22 a bývalá škola (čp. 31). U dalších usedlostí se dochovaly brány s klenutím i rovnými překlady a hospodářské stavby. V roce 2007 často byly ve špatném stavu.[4]

Ke kulturním památkám v Chouči patří kromě kostela a domu čp. 7 také boží muka na křižovatce silnic směrem k Mirošovicím.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 94–95. 
  5. Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 14. Kartel – Kraj. Praha: J. Otto, 1899. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Kouč z Kouče, s. 96–997. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 56. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]