Přeskočit na obsah

Dřínek (Hrobčice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dřínek
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecHrobčice
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDřínek (1,41 km²)
Nadmořská výška320 m n. m.
Dřínek
Dřínek
Další údaje
Zaniklé obce.cz902
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřínek (německy Trinka) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 3,5 kilometru severovýchodně od Hrobčic. Zůstalo po ní katastrální území Dřínek o výměře 1,41 km².[1] Vesnice zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Asi 800 metrů jihozápadně od bývalé vesnice se nachází přírodní rezervace Dřínek.

Název vesnice je zdrobnělinou slova dřín (staročesky dřien) a německá varianta je odvozena ze tvaru druhého pádu. V písemných pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in Drzienku (1492), Drzinek (1628–1634), Tržinka (1787) a Třinka (1833).[2]

První písemná zmínka o Dřínku pochází z roku 1492,[2] kdy vesnice patřila k bílinskému panství, u něhož zůstala až do devatenáctého století. Další zmínka z roku 1643 se vztahuje ke značným škodám způsobeným oddíly císařské armády. Po třicetileté válce ve vsi žilo pět sedláků a čtyři chalupníci.[3] Škody způsobili také ruští kozáci a pruští vojáci v roce 1813 během napoleonských válek. Válečné události vedly k nedostatku potravin, který umocnila neúroda v letech 1816 a 1817.[4]

Vesnice mívala zemědělský charakter, který si udržela až do svého zániku. Evidence z roku 1833 zaznamenala 21 domů se 129 obyvateli, kteří chovali celkem sedm koní, osmnáct volů, dvanáct krav a dvanáct koz. Typické bylo ovocnářství, zejména pěstování jablek, vlašských a lískových ořechů. Úrodu jablek v letech 1826–1832 zničily přemnožené housenky. V roce 1832 vesnici postihla epidemie cholery, ale hygienická osvěta šířená radovesickým farářem zabránila úmrtím. Roku 1859 byla na návsi postavena novorománská kaple.[4]

V devatenáctém století mezi Dřínkem a Radovesicemi fungovaly drobné jámové lomy na vápenec, z něhož se vyrábělo vápno pro místní potřebu. Vápenky zůstaly v provozu do začátku dvacátého století. V roce 1919 ve vsi kromě zemědělců působil pokrývač, švec, hospodský a pošťák.[4]

Vesnice byla úředně zrušena v letech 1969–1971 kvůli budování Radovesické výsypky povrchového Lomu Maxim Gorkij. Její obyvatelé se přestěhovali do Bíliny.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 124 obyvatel (z toho 53 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 120 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 142 obyvatel: osm Čechoslováků a 134 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 105 105 95 116 123 124 142 81 81 1
Domy 21 21 21 22 24 26 30 26
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Razice.
  1. Katastrální území Dřínek [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu. 
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Dřínek, s. 471. 
  3. MACH, Karel; DVOŘÁK, Zdeněk; BORŠIOVÁ, Jana; VANÍKOVÁ, Anna; VANÍK, Jiří. Radovesická výsypka. Bílina: Bílinská přírodovědná společnost, 2022. 142 s. ISBN 978-80-905739-5-6. S. 48. Dále jen Radovesická výsypka (2022). 
  4. a b c d Radovesická výsypka (2022), s. 48.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.