Razice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Razice
Pohled od západu
Pohled od západu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHrobčice
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel184 (2021)[1]
Katastrální územíRazice, Dřínek, Hetov a Radovesice u Bíliny (17,91 km²)
Nadmořská výška325 m n. m.
PSČ417 57
Počet domů68 (2011)[2]
Razice
Razice
Další údaje
Kód části obce48216
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Razice jsou vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry východně od Hrobčic. V roce 2011 zde trvale žilo 159 obyvatel.

Razice je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².[3] To na severu sousedí s katastrálním území Dřínek o rozloze 1,41 km²[4] a na východě s katastrálním územím Hetov o rozloze 2,93 km².[5] Ještě dále na sever leží katastrální území Radovesice u Bíliny s rozlohou 9,51 km².[6] Tři posledně zmíněná katastrální území jsou pozůstatkem vesnic, zlikvidovaných při zřizování Radovesické výsypky.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Raz ve významu ves lidí Razových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Rasitz (1240), Kasice (1302), de Rasitz (1322), de Razicz (1373, 1406), „Razický ze Vchynic a na Razicích“ (1524), „ve vsi Razyczych" (1630), Rasitz a Rositz (1698) a Rasitz nebo Razice (1833).[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Razicích pochází z roku 1240 a nachází se v přídomku vladyky Jana z Razic. Později vesnice patřila Fryckovi, který měl syny Valtera, Racka a Frycka zmiňované v roce 1322.[8] Majitelé vsi ve čtrnáctém století patřili k razické větvi rodu Vchynských ze Vchynic a Tetova.[9] Prvním z nich byl Vaněk ze Vchynic připomínaný v roce 1377 a po něm následoval jeho bratr Jindřich Dlask, jehož pravděpodobný syn Protivec Dlask používal v roce 1406 přídomek z Razic. Ve vsi v té době stával také dvůr bílinské komendy.[8]

Okolo poloviny patnáctého století byla vesnice zřejmě rozdělena mezi dva příbuzné majitele. Byli to Jan Dlask připomínaný v letech 1437–1465 a Smil z Razic (1441), jejichž potomci se označovali jako Razičtí a Dlaskové ze Vchynic. Konkrétní držitelé vsi jsou nejasní. Teprve v roce 1530 Razice patřily bratrům Václavovi a Petrovi Razickým ze Vchynic, z nichž Václav zemřel před rokem 1536, zatímco Petr přikoupil Patokryje. Petrovi synové Jan Erazim, Václav, Kryštof a Bedřich se před rokem 1580 rozdělili o dědictví po otci a Razice získal Jan Erazim Razický ze Vchynic.[8]

Jan Erazim byl dvakrát ženatý; podruhé s Barborou, dcerou Linharta ze Štampachu.[8] Zemřel v roce 1594[9] a majetek si rozdělily tři dcery z prvního manželství. Nejstarší z nich, Anna, měla vyplatit Barbořino věno. Nemohla se však domluvit se sestrami na společném hospodaření, a proto všechny tři sestry postupně odprodaly své podíly Barboře. Ta v Razicích hospodařila až do své smrti v roce 1611, kdy po ní statek zdědil Jan Rejchart Štampach ze Štampachu.[8] Jeho syn Zdeslav roku 1530 prodal razickou tvrzpoplužním dvorem Hynkovi Jiřímu Žďárskému ze Žďáru.[9] Statek po něm zdědila dcera Anna Sibyla († 1675) a sňatkem s ní jej získali Cukrové z Tamfeldu. Majetek po ní převzali její synové Václav Ignác a Jan František Cukrové.[8] Václav Ignác poté koupil bratrův podíl[8] a v roce 1698 od něj vesnici koupila Marie z Lobkovic, rozená z Ditrichštejna, pro svého syna Leopolda. Bílinští Lobkovicové poté ve vsi vybudovali velký hospodářský dvůr. Tvrz stávala v jeho těsném sousedství na návsi u Mukovského potoka. Postupně zchátrala a ve druhé polovině devatenáctého století na jejím místě vyrostla budova restaurace U Starého hradu.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 405 obyvatel (z toho 192 mužů), z nichž bylo 47 Čechoslováků, 355 Němců a tři cizinci. Až na osm lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 462 obyvatel: 115 Čechoslováků a 347 Němců. Většina jich byla římskými katolíky, ale žili zde také tři evangelíci, šestnáct členů církve československé, jeden žid a čtrnáct lidí bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 295 342 354 317 383 405 462 272 289 253 171 132 134 158
Domy 68 68 75 69 78 73 83 76 65 59 54 66 61 68

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27. 
  7. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Razice, Rasitz, s. 547. 
  8. a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Bíliny, s. 217–218. 
  9. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Razice – tvrz, s. 399. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 56. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]