Mšec (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mšec
Hlavní průčelí
Hlavní průčelí
Základní informace
Sloh barokní
Architekti Dominik Spinetta, Pavel Ignác Bayer, A. E. Martinelli
Výstavba 2. polovina 16. století
Přestavba 1675, 1721–1724
Stavebník Kolovratové
Další majitelé Kolovratové
Budovcové
Štampachové
Fürstenbergové
Schwarzenbergové
Poloha
Adresa Mšec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mšec
Mšec
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16849/2-2681 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mšec (dříve Kornhauz) je zámek ve stejnojmenném městysiokrese Rakovník. Jeho předchůdcem byl gotický hrad založený nejspíše ve druhé polovině čtrnáctého století. Zámek na jeho místě vznikl před rokem 1548, ale dochovaná podoba je výsledkem řady mladších stavebních úprav. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem gotického hradu byl pravděpodobně Albrecht z Kolovrat, který panství získal před rokem 1361.[2] Spolu s Markvartem z Vartenberka se zúčastnil odboje proti králi Václavu IV., a proto král proti nim vyhlásil veřejnou hotovost. Královské vojsko v roce 1388 nebo 1390 oblehlo a dobylo hrady Zbiroh, Žleby, Rohozec a Kornhauz, který je při této příležitosti poprvé zmiňován. Albrecht z Kolovrat zemřel roku 1391, ale panství Kolovratům zůstalo. Není však jisté, jestli byl hrad obnoven, ale některý z dalších příslušníků rodu na jeho místě postavil zámek, který se v pramenech objevuje až v roce 1548. Poslední z mšeckých Kolovratů v nepřerušené linii, Jan Kolovrat Buštěhradský, padl v bitvě u Moháče. Mezi lety 1536–1538 byl majitelem Václav Budovec z Budova, ale po něm zámek patřil opět Kolovratům. Posledními z nich byli Jan a Zdislav Abdon, kteří panství postupně rozprodali. Roku 1569 koupil Bedřich Mičan z Klinštejna a Roztok za 5 875 kop českých grošů zámek se dvorem, ovčín, pivovar se sladovnou a dvůr Třtice.[3]

Dalším majitelem se stal Matyáš Štampach ze Štampachu, který roku 1586 zaplatil za Mšec, Žehrovice a Velké Hořešovice 55 tisíc kop míšeňských grošů. Později vyženil ještě Srbeč a Hřivčice a přikoupil Kalivody, Přerubenice a Mašťov. Jako hejtman Slánského kraje a císařský rada potřeboval reprezentativní sídlo, a proto nechal starý zámek nejspíše zbořit a roku 1613 místo něj postavit nový v renesančním slohu. Stavbu řídil stavitel Fortini. Kromě sbírek zbraní a předmětů z cest po Evropě v zámku byla kaple, knihovna a archív. Patřil k němu také letohrádek s nedalekou nově založenou oborou.[3]

Panství po Matyáši zdědil jeho synovec Jan Jindřich Rejchart Štampach. Zúčastnil se stavovského povstání a na zámku hostil Fridricha Falckého. Za svou činnost byl odsouzen ke ztrátě poloviny majetku a hned po vynesení rozsudku odešel z Čech. Roku 1631 se během saského vpádu vrátil a na krátko znovu ovládl mšecké panství, ale v roce 1634 byl odsouzen ke ztrátě celého majetku.[3]

Za odhadní cenu 87 932 kop míšeňských panství koupil Vratislav Fürstenberk,[3] po jehož smrti vypukl spor o majetek mezi vdovou, která se vdala za hraběte Otu Bedřicha z Harachu, a dalšími dědici.[4] Roku 1662 panství za šedesát tisíc rýnských zlatých koupil pozdější kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu. Zámek se nacházel ve špatném stavu, a proto roku 1675 začala jeho barokní přestavba podle projektu Dominika Spinetty. Již v roce 1664 však byla snížena věž a roku 1678 byla zbořen i její zbytek. Další úpravy prováděl v letech 1721–1724 stavitel Pavel Ignác Bayer a později A. E. Martinelli. Stavební úpravy však pokračovaly až do první třetiny devatenáctého století. Schwarzenberkové na zámku měli rodový archív, který byl po zestátnění přestěhován do Státního archívu v Třeboni.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Ze středověkého hradu se nedochovaly žádné viditelné zbytky. Podle zprávy z roku 1935 byly při výkopových pracích nalezeny zbytky zdiva a okrouhlé věže uprostřed nádvoří. Minimální znalosti však neumožňují rekonstrukci rozsahu ani podoby hradu.[2]

Štampachovský renesanční zámek měl čtyři křídla s pavlačemi postavená kolem dvora, do kterého se vjíždělo věžovou branou. Fasády byly zdobené obrazy zvěře, nápisy a snad také sgrafity.[3] V dochované podobě má zámek tři křídla a nádvoří uzavřené barokní zdí s pilastry a slepými arkádami. Vstupní průčelí je zdůrazněné plochým rizalitem se vstupním portálem. Okna na této straně mají kamenná ostění a štukové klenáky. V nádvorní straně severního křídla se dochoval renesanční dvoudílný portál se štampachovským erbem. Naproti němu stojí arkádový portikus s balkónem. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenými klenbamilunetami, ale místnosti v patře mají stropy ploché.[5]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Interiér zámku je přístupný pouze příležitostně. Bez omezení je umožněn vstup na nádvoří a do přilehlého parku.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-05]. Identifikátor záznamu 127441 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kornhauz, s. 273. 
  3. a b c d e f ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 211–212. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Slánsko a Rakovnicko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Kornhauz zámek, s. 157–159. 
  5. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mšec, s. 438. 
  6. Zámek Mšec [online]. Městys Mšec [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]